První ohlasy z řad filmových kritiků i laiků příliš nefandí. Zdá se, že dvacet let je příliš dlouhá doba. Ačkoliv Shyamalan částečně navazuje i na nedávnou hitovku Rozpolcený, situace je trochu jiná. Po povedeném psychologickém thrilleru s nečekaným zvratem v závěru se totiž Skleněný vrací k Vyvolenému z roku 2000. Tehdy byl Shyamalan na vrcholu slávy a pokusil se natočit civilní a hloubavý komiksový origin.

V době, kdy se komiksy teprve chystaly vstoupit na výsluní (ve stejném roce měli premiéru blockbusteroví X-Meni, ale opravdový úspěch se dostavil až o dva roky později s Raimiho Spider-Manem), byl Vyvolený opravdovým zjevením. Navazovat na něj po devatenácti letech a dekádě marvelovek, je mimořádně ošemetné. A vypadá to, že Shyamalanovi se nepovedlo přijít s novými nápady a vyloženě nosí dříví do lesa.

Vracet se k oblíbené látce po dvaceti, ale i více letech, a snažit se ji připomenout pamětníkům, ale také ji servírovat zbrusu nové generaci, je velkou autorskou výzvou. Což o to, producenti vám takový comeback zaplatí ochotněji než stařecké experimentování, ale v kinech pak často pláčí nad výdělkem. Pojďme se poohlédnout za podobnými návraty. Vynecháme při tom aktuální novou trilogii Star Wars.

Ta sice v roce 2015 navazovala na 38 let starou Novou naději, ale mezitím strýček Lucas (pravda, po víc než dvaceti letech) přišel s prequely a tím ono dlouhé čekání přeci jenom narušil. Nebudeme vzpomínat ani na Michaela Myerse. Vrátil se sice po 40 letech, ale jen díky tomu, že přeskočil všechny sequely, kterých bylo během těch čtyř dekád opravdu požehnaně. A z přehledu vynecháme i Indiana Jonese leštícího Křišťálovou lebku. Bylo to ale hodně těsné - vracel se po devatenácti letech, tedy na vlas stejně jako Bruce Willis a Samuel L. Jackson ve Skleněném.

Je na čase si alespoň ve zkratce představit naší sedmičku statečných. A nutno dodat, že jsou mezi nimi vítězové i poražení, ať už mluvíme o diváckých ohlasech nebo tržbách. Spoléhat na nostalgii se prostě nemusí vždycky vyplatit.

Mary Poppins se vrací (54 let)

zdroj: tisková zpráva

Kouzelná chůva s deštníkem je opravdovou rekordmankou a zasloužilou pamětnicí. Ono půlstoletí jí nikterak neublížilo, ostatně tyhle nadčasové pohádky se mohou klidně vracet/adaptovat s odstupem několika staletí, archetypy zůstávají stejné. V tomhle případě jde ale o poctivé pokračování s dorostlými původními postavami a dokonce zasloužilými pamětníky ve vedlejších rolích. Mary Poppins si zahrála Emily Blunt a písničky a jednu z hlavních vedlejších rolí zajistil muzikálový génius Lin-Manuel Miranda.

Ohlasy byly pozitivní, ale Disney určitě doufal, že do kin nažene víc diváků. Film celosvětově vydělal něco kolem 300 milionů dolarů, což při štědrém rozpočtu rozhodně nebude dost a nepřiblíží se to hraným pohádkám typu Popelka nebo Kráska a zvíře, které šly po miliardových tržbách. Není holt každý rok posvícení, ale co se týče věrnosti původnímu filmu, dostává Mary Poppins jedničku s hvězdičkou.

zdroj: Falcon

Blade Runner 2049 (35 let)

zdroj: tisková zpráva

Přiznejme si, že mnozí koukali na samotnou myšlenku pokračování Blade Runnera skrz prsty. A dokonce i poté, co se prozradilo, že jde o pokračování po letech a dokonce i s Harrisonem Fordem v jedné z hlavních rolí. Po premiéře se publikum rozdělilo do dvou zhruba stejně velkých táborů. Jedni nemohou Denisu Villeneuveovi přijít na jméno, druzí mluví o filmu roku a neobyčejně citlivé, hloubavé a audiovizuální poctě původnímu Scottovu snímku.

A zároveň o chytrém rozšíření původního vesmíru. Záleží na vás, kam se po zhlédnutí zařadíte, ale Blade Runner 2049 je tou pověstnou výjimkou z pravidla, která dokazuje, že čas od času se vyplatí zkusit vdechnout novou krev do žil i zdánlivě nedotknutelnému kultu.

zdroj: Vlastní

Šílený Max: Zběsilá cesta (30 let)

zdroj: tisková zpráva

A když už jsme u těch výjimek, nemůžeme nezmínit Šíleného Maxe. George Miller si na stará kolena splnil sen a po letech odkládání a zamítnutí ze strany nedůvěřivých studiových hlavounů, konečně padla první klapka - tentokrát už s Tomem Hardym v hlavní roli. Nejde ale o remake, protože sedmdesátiletý Miller se pořád drží stejných zásad jako v původní trilogii a zabydluje starý svět moderním řemeslem.

Zběsilá cesta uchvátila srdce mnoha fanoušků a nakonec snad i skončila v černých číslech, ačkoliv nešlo o mainstreamový blockbuster. Zůstává neuvěřitelně našlapaným epickým akčňákem, který se nepodobá ničemu, co v posledních deseti letech vzniklo. A zároveň vzkazuje všem, že žánroví režiséři ani po sedmdesátce nepatří do starého železa a mohou veškerou konkurenci převálcovat novými trendy.

zdroj: Foto: Warner Bros

Tron Legacy (28 let)

zdroj: tisková zpráva

Velmi odvážný návrat, který se rozhodl vzkřísit Jeffa Bridgese, uvězněného skoro třicet let v útrobách počítače a poslat za ním jeho dospělého syna. Sci-fi Josepha Kosinskiho je stejně jako Villeneův Blade Runner 2049 velmi jemná, co se týče citací a navazování na originál. Možná natolik, že zůstává v příliš stejných kolejích a je na svou dobu tak trochu naivní.

Vizuálně je však i po osmi letech od premiéry velmi poutavá a scény, ve kterých Jeff Bridges mluví se svým digitálně omlazeným, zlým já, mají nezaměnitelné kouzlo. Druhý Tron nebyl vyložený hit, ale vždyť i jednička byla spíš trikovým převratem a dobře utajovaným kultem. Klobouk dolů před studiem, že do tohohle pokračování šlo a vyhradilo na něj velkorysých 170 milionů dolarů. Chybělo jen málo, aby se jim investice vrátila do posledního centu.

zdroj: Disney

Wall Street: Peníze nikdy nespí (23 let)

zdroj: tisková zpráva

Na hřbetě finanční krize se v roce 2010 vrátil ten nejúlisnější filmový bankéř a kravaťák, Gordon Gekko. Pořád platí, že chamtivost je dobrá? Tentokrát se Michael Douglas snaží převézt Shiu LaBeoufa, ale děj je trochu “měkčí” než ve Stoneově originále z roku 1987, ale vše drží vysoko nad vodou hbité dialogy a zkušení herci ve vedlejších rolích.

Tenhle návrat publikum potěšil, protože byl velmi aktuální a hlavně - na ukecané drama se vždycky místo najde. Oliver Stone navíc nefilozofuje jako ve svých ostatních látkách z poslední doby, a tak jde o příjemnou připomínku starých známých a hlavně éry, kdy bylo všechno trochu černobílejší. Gordon Gekko ale bank vyloženě nerozbil. I při skromném rozpočtu 70 milionů dolarů vydělal celosvětově pouze dvojnásobek.

zdroj: tisková zpráva

T2 Trainspotting (21 let)

zdroj: tisková zpráva

Když se vám povede natočit břitkou generační výpověď, možná byste ji měli po letech raději nechat spát. Jsou tvůrci, kterým to nedá a dokonce podruhé úspěšně vkročí do stejné řeky - třeba Linklater se svou trilogií o upovídaných blížencích (Před úsvitem, Před soumrakem, Před půlnocí) nebo Smithovi s prvními a druhými Clerks. Danny Boyle takové štěstí neměl. Pro druhý Trainspotting sice po více než 20 letech dal dohromady původní obsazení, ale ona jiskra už byla pro pamětníky ta tam. A to i přesto, že herci jsou svěží a Boyle srší nápady.

Původní diváci mu zkrátka odrostli jiným směrem než hrdinové a nová generace už má jiné modly. Tohle péesko však minimálně doma v Británii slavilo slušný komerční úspěch, takže není vyloučeno, že se do bláznivého světa Rentona, Spuda, Sick Boye a Begbieho ještě minimálně jednou vrátíme. Minimálně čtenáři předlohy už totiž mají o dalších osudech oblíbených postav jasno - spisovatel Irvine Welsh se s nimi totiž rozloučit nehodlá.

zdroj: Falcon

Den nezávislosti: Nový útok (20 let)

zdroj: tisková zpráva

Den nezávislosti z roku 1996 je všeobecně považován za Emmerichův nejlepší film. Proto zamrzí, když se podobní hitmakeři pokusí na pokyn producentů natočit k uzavřenému ději naprosto nadbytečný dovětek, ve kterém často popřou trumfy originálu. Nový útok se rozbíhá velmi pomalu a snaží se doplnit mytologii do škvír a jizev, jež zanechal epický souboj lidí s mimozemšťany. Odtud potud dobré, ale od takového filmu všichni čekají ještě větší akční scény, ještě víc překvapení a nápadů.

Zatímco to první bez problému obstará drahé CGI, všechno ostatní se postupem času vytrácí a mladá generace herců - potomků původních postav - nezvládá držet krok s ukecaným a často zadýchaným scénářem. Podobně jako všechny pokračování po druhém Terminátorovi má tedy Nový útok pachuť sequelu, který si přáli jenom cifršpioni a nikoliv opravdoví fandové. A čím déle na něj koukáte, tím je to horší. Superdrahý snímek vydělal tak mrzký peníz, že se z toho Emmerichova kariéra doposud nevzpamatovala. A to je dost možná ta nejsmutnější oběť celého předem zbytečného podniku.

zdroj: Cinemart