První člověk s Ryanem Goslingem vybíhá do letošního oscarového klání jako další životopisná pecka hrající na jistotu. Kdo by odolal příběhu Neila Armstronga, že?
Volba tématu ovšem potvrzuje i několik let trvající trend - studia ve velkém sází na science fiction a výpravy do vzdálených světů. Pokud tedy máte hlavu v oblacích a nemůžete se dočkat komerčních letů k Měsíci nebo dál, můžete si zatím plnit sny alespoň na stříbrném plátně. Renesance filmové sci-fi se totiž teprve rozjíždí.
Star Trek
Velkolepý návrat slavné značky se povedl i díky vizionářství J.J. Abramse. Když po dvou dílech značku opustil, chopil se kniplu Enterprise Justin Lin (série Rychle a zběsile) a byla z toho svižná, i když možná trochu povrchnější sci-fi. Producenti sice trochu přešvihli rozpočet, ale po drobném váhání je teď v přípravě další celovečerní Star Trek.
Hlavně se ale slušně uvedl Star Trek: Discovery a Roddenberryho značka zažila velký comeback i v televizní formě. To, že se v druhé sezóně vrátí i Spock je třešnička na dortu, ale Star Trek tím nekončí. Chystá se další televizní seriál, ve kterém se vrátí Jean-Luc Picard. A nejde o mladou verzi postavy, na kapitánském můstku potkáme Patricka Stewarta!
Star Wars
U Hvězdných válek asi netřeba připomínat, že zažívají období velké slávy. Disney si je po odkupu Lucasfilmu vyloženě hýčká. Tak moc, že při tom ždímání padají miliardy. Kromě hlavní páteře v podobě epizod VII až IX jsme tu už měli dva spinoffy a další se pravděpodobně chystají, ačkoliv po rozporuplných ohlasech Posledního z Jediů a vlažném komerčním přijetí sólového Sola museli producenti trochu přibrzdit, Star Wars rozhodně zůstanou jednou z hlavních událostí každoroční kinodistribuce, ostatně J.J. Abrams dokončuje devátou epizodu a prý se už pracuje na zbrusu nové trilogii.
Disney navíc chystá vlastní streamovací službu, která bude konkurencí Netflixu, a na ní se kromě nových marveláckých seriálů (zatím se počítá se Scarlet Witch a Lokim) objeví i seriály ze světa Star Wars. Vzpomínáte si na zvěsti o sólovce Boby Fetta? Nakonec ho snad uvidíme v seriálu Mandalorian, jež bude mít pod křídlem Jon Favreau, režisér prvních dvou Iron Manů. Bohatá mytologie Hvězdných válek umožňuje v podstatě nekonečné rozpínání filmového vesmíru, takže se jistě máme do budoucna na co těšit.
Komiksy
Když už mluvíme o Disneym, nesmíme zapomenout ani na komiksové křídlo. Nejen Marvel se ovšem vydává čím dál tím odvážněji do hlubokého vesmíru. Strážci galaxie umetli cestičku k Thanosovi a chystaná Captain Marvel k nám zavede další výraznou mimozemskou rasu, což jedině posílí fakt, že planeta Země je v té intergalaktické politice sice významnou, ale zdaleka ne ojedinělou figurou.
Marvel navíc do dalších fází chystá další a další kosmické příběhy, takže se dá očekávat, že na rodné hroudě budeme trávit čím dál tím méně času. Konkurenční DC Comics se zatím drží doma, ačkoliv sám Superman je mimozemšťan a zápletka Justice League taky pracovala s cizími planetami. Do budoucna lze očekávat, že DC bude mít svůj základ v pozemských superhrdinech, ale čím dál tím častěji bude vzhlížet ke hvězdám. Kdo ví, třeba se dočkáme i nového Green Lanterna.
Filmová NASA
Velkým důvodem, proč na stříbrných i jiných plátnech najednou hltáme sci-fi, je absence skutečného závodu ke hvězdám. NASA s přiškrceným rozpočtem musela omezit své aktivity na odesílání satelitů na orbit a několika vyvolených na ISS. Mluví se sice o vesmírné turistice a kolonizaci Marsu, ale tyhle úvahy jsou běžným smrtelníkům dost vzdálené.
V Prvním člověku se přece dobývá Měsíc a jde o to, kdo tam bude první. Tohle drama nám supluje alespoň hollywoodská NASA ve filmech jako Interstellar, Gravitace nebo Marťan, které se snaží tvářit co nejrealističtěji a plnit nám sny v reálu vzdálené minimálně jednu nebo dvě generace.
Technologie
Dřív nás strašil jen James Cameron s Terminátorem, ale s příchodem skutečně fungující umělé inteligence, různých automatizovaných systémů a pokročilé anihilace vlastní planety se čím dál tím víc setkáváme s filmovými a televizními projekty, jež pokročilou technologii proti nám. Je to vděčný a věčný koncept, ale v poslední době je sci-fi žánr dlážděný právě peckami jako Black Mirror, Westworld nebo nedávným Upgradem.
Některé jsou víc sci- jiné zase -fi, ale právě vědomí, že takhle bychom jednou mohli dopadnout, dodává podobným projektům atraktivitu. Nemusí to být vždycky mimozemšťani nebo přírodní katastrofy, občas si prostě pod sebou zvládneme podříznout větev úplně sami.
Ve vesmíru nikdo neslyší váš křik
Plnokrevné sci-fi horory se také vrací v plné polní. A nemusí to být jen rozpačitý comeback Vetřelce nebo Predátora. Že je tu místo i na nové kosmické bubáky ukázaly sci-fi jako Příchozí, Život nebo Anihilace, případně artovější Pod kůží. Mnohdy nevysvětlitelné a neuchopitelné zlo z dalekých krajin má zvláštní kouzlo a k žánru sci-fi neodmyslitelně patří. Hutný sci-fi horor se navíc dá natočit za relativně málo peněz, takže na něm může tzv. začínat spousta slibných tvůrců. Důkazem budiž třeba starší Měsíc, Zakázaná zóna, Coherence nebo Signál.
Kina, obýváky a mobily
Jen za poslední rok se na Netflixu objevily dva tucty nízkorozpočtových sci-fi. Ne každá je dobrá, ne každá je na první pohled zajímavá. Ale najdou se tu výjimky a s exodem talentovaných autorů, zlákaných štědrými rozpočty a tvůrčí svobodou, lze v následujícím roce očekávat čím dál tím ambicióznější sci-fi. Loni to začalo velkolepým Brightem a na jaře pokračovalo ambiciózním seriálem Altered Carbon.
Obojí si našlo své fanoušky, ale Netflix chce oslovit i další milovníky sci-fi. A není v tom sám - Amazon slaví úspěch s dystopickým Man in the High Castle, HULU má Příběh služebnice… a mohli bychom pokračovat dál a dál. Právě vzrůstající počet odbytišť dává víc šancí mladým tvůrcům, kteří vždycky snili o tom, že si jednoho dne v Hollywoodu natočí právě sci-fi.
Teď už čekat nemusí a mohou točit hned. Pro diváka to znamená větší ostražitost, musí oddělovat zrno od plev, ale nějaké to příjemné překvapení se vždycky nakonec najde. A právě z takových žánr sám o sobě roste a sílí.