Slavný francouzský režisér a dnes hlavně velkoproducent a scenárista Luc Besson stále nemá dost. Svou akčně-komediální sérii o nejrychlejším taxikáři v Marseille Danielovi (Samy Naceri) a jeho kamarádovi, opatrnickém policistovi Emilienovi (Frédéric Diefenthal), rozepsal už do čtyř dílů. Sázka na osvědčené jistoty – špetku obehraných vtípků a tři lžíce automobilových honiček – se ale pohříchu nekoná. Snad to byl seškrtaný rozpočet, co tvůrcům čtyřky zabránilo ničit jedno auto za druhým a namísto toho je přimělo vyzkoušet si bláznivou frašku o policajtech, kteří co do pomatenosti hravě strčí do kapsy i své starší kolegy ze Saint-Tropez. Přestřelky, ty za použití zbraní i ty slovní, tentokrát postrádají jakoukoli šťavnatost.
Není jediného dne, kdy by na téhle policejní stanici nepropukaly zmatky. Je-li třeba urychleně transportovat fotbalovou hvězdu marseilleského Olypique Djibrila Cissého (Djibril Cissé) z letiště na stadion, stačí jen poprosit taxikáře Daniela. Ale pokud má policie ustrážit přísně hlídaného (a v kleci převáženého) bankovního lupiče Belgičana (Jean-Luc Couchard), podařit by se to mohlo snad jen omylem. Začíná série zmatků, pod níž se podepíše každý člen téhle podivné sebranky, jež si říká ochránci zákona. Komisař Gibert (Bernard Farcy) páchá jednu šílenost za druhou, načež se neopomene nechat uspat vlastní loveckou pistolí. A jeho podřízení šaškují kolem Belgičana tak dlouho, až se ctěným zlodějem nechají oblbnout a s omluvami ho propustí na svobodu. Snad kdyby byla na stanici přítomna jediná myslící policistka ve městě Petra (Emma Sjöbergová), nic takového by se nestalo. Jenže ta je jako na potvoru kdesi na stáži. Anebo to není náhoda, že ta ztepilá zlodějka, co se právě přidala k Belgičanově gangu, jako by Petře z oka vypadla? V Marseille bude zase jednou veselo…
Ale bývávalo veseleji, chtělo by se dodat. Pojďme si rozebrat čtvrté Taxi součástku po součástce. Nejslabším článkem celého snímku je Bessonův scénář. Zajímavých motivů se lehkovážně vzdává, namísto toho nabídne stokrát viděné blázniviny. Zpočátku nadějně rozehraná historka, jež by se věnovala otcům Danielovi a Emilienovi a jejich malým synkům, je zakrátko odkopnuta. Namísto vděčného tématu „čtyř chlapů v chalupě“ se film soustředí na partu policejních popletů, kteří zkazí vše, nač sáhnou, a jejichž stanice není nepodobna instituci vedené věhlasným docentem Chocholouškem. Situace samozřejmě sklouzne ke klauniádám ve stylu crazy absurdit, jejich úroveň však jen sotva rozechvěje bránice i těm dětinštějším z diváků.
Mizerně vykonstruovanou zápletku navíc sráží řada zjevných dějových nesmyslů. Třeba když brilantní lupič s desítkami bank na zlodějském kontě se ke své nejnovější prácičce rozhodne využít podobnosti se svým bratrem-dvojčetem, předním manažerem jistého bankovního domu. A policista Emilien stále a znovu „odmítá“ rozpoznat pod hnědým přelivem manželku a lásku svého života Petru, přestože ho na vzájemnou podobnost upozorní hned několik lidí… Takové nelogičnosti nemůže ustát ani bláznivá komedie.
Před sehranou dvojkou taxikář Daniel a policista Emilien dostává přednost partička pomatených policistů. Z nich po stránce pitvořivosti vyniká Bernard Farcy jakožto bláznivý komisař Gilbert. Tenhle Clouseau číslo dvě už svými kousky „zářil“ v předchozích dílech, těch pár komických výstupů mu však diváci byli schopni tolerovat. Ve čtyrce má ale bezmála roli hlavní, takže si jeho eskapád diváctvo užije do sytosti. A přitom třeba Jean-Christophe Bouvet jako generál Bertineau podává mnohem vděčnější komediální výkon; prostor ale dostal jen ve dvou třech scénkách.
Situaci nemůže zachránit ani akce – v porovnání s předchozími díly se ve čtyřce akční scény omezují takřka na minimum. Daniel svůj taxík uvede do pohybu snad jen v úvodní scéně převozu fotbalové hvězdy Djibrila Cissého. A ke konci se dočkáme jedné přestřelky-nepřestřelky. Ač tomu možná divák znalý úvodní trilogie asi nebude chtít věřit, to je úplně všechno.
Taxi 4 by jistě rádo následovalo populární sérii o Četnících. A svou filmovou úrovní se mu to daří. Jenže to může chápat jako kladné vysvědčení asi jen zapřísáhlý staromilec. Mladé generaci diváků, obávám se, obdobné rádoby vtipné eskapády a přitroublé hláškování postačovat nebude.