Již několik desetiletí patří k nejvýraznějším hereckým osobnostem světové kinematografie. Vynikl především ve snímcích natočených podle literárních klasiků. Pamatujeme si ho jako vikomta de Valmont z Nebezpečných známostí či Lennieho z dramatu O myších a lidech. Několikrát podlehl také vábení Hollywoodu a zahrál si v thrilleru S nasazením života, v akční podívané Con Air nebo v dobrodružném Muži se železnou maskou.
John Gavin Malkovich se narodil 9. prosince 1953 v městečku Christopher (stát Illinois) v rodině majitelů místních novin The Benton Evening News Dana a Joe Anne Malkovichových. Ač na vysoké škole studoval ekologii, nakonec sběhl k herectví, když se spolu se svým kamarádem Garym Sinisem v roce 1976 připojili k chicagské Steppenwolf Theatre Company. Vedle četných hereckých úspěchů se navíc Malkovich od počátku osmdesátých let věnoval divadelní režii. Prvních ocenění se však dočkal právě jako herec; za drama Sama Sheparda True West získal prestižní mimobroadwayskou cenu Obie. Na Broadwayi se Malkovich prezentoval po boku Dustina Hoffmana ve hře Arthura Millera Smrt obchodního cestujícího, za jejíž televizní adaptaci získal v roce 1985 cenu Emmy. To však již měl Malkovich za sebou také první úspěchy ve filmu. Zazářil v dramatu z amerického jihu Místa v srdci (1984), za který si vysloužil oscarovou nominaci. V působivém dramatu Vražedná pole (1984) se pak představil jako americký fotograf mapující hrůzy občanské války v Kambodži.
Do povědomí diváků se ale Malkovich výrazněji zapsal až na přelomu osmdesátých a devadesátých let, a to především v úlohách amorálních, nesympatických mužů. Takový byl už jeho drsný námořník Basie ve Spielbergově válečném dramatu Říše slunce (1987). Slávu mu však přinesla hlavně úloha zhýralého vikomta de Valmont v historickém dramatu Nebezpečné známosti (1988). Právě zde Malkovich plně využil své charisma, a to jako okouzlující a zároveň odpudivý šlechtic, jenž si pro své pobavení podmaňuje jednu ženu za druhou. Obdobným charakterem je pak i hédonistický Jake v hořké komedii Objekt krásy (1991). Chladného svůdníka a „sběratele krásy“ si o něco později Malkovich zahrál v dobovém dramatu Portrét dámy (1996). Jako bezcharakterní podvodník Tom Ripley se pak představil v dramatu Ripleyho hra (2002). Právě díky těmto úlohám se Malkovich rovněž stal vyhledávaným představitelem padouchů v hollywoodských opusech, ať už to byl prezidentský atentátník v thrilleru S nasazením života (za tuto úlohu byl v roce 1994 nominován na Oscara) či v akčním Con Air (1997) jako masový vrah Cyrus, který „zabil víc lidí než rakovina“. Nedávno k nim pak připojil tyranského krále Galbatorixe ve fantastickém opusu Eragon (2006) a také zbabělého Unfertha ve velkofilmu Beowulf (2007).
Svých fyzických dispozic však Malkovich nevyužívá pouze v rolích amorálních požitkářů či dokonce psychopatů, jeho doménou se staly též postavy, v nichž se snoubí hrubá fyzická síla s citlivou, až dětskou duší. Takovým byl mentálně zaostalý Lennie v dramatu podle knižní předlohy Johna Steinbecka O myších a lidech (1992). Ve snímku Volkera Schlöndorffa Netvor (1996) se pak Malkovich představuje v úloze prostinkého Abela, který pro svou lásku k dětem přehlédne, že se stává nacistickým přisluhovačem. Malkovich rovněž mistrovsky zvládá úlohy mužů skrývajících pod ctihodným zevnějškem nejrůznější posedlosti, od touhy ovládnout zlo v sobě (doktor Jekyll v dramatu Mary Reilly) až po snahu natočit vysněný film (režisér F.W. Murnau v apokryfním snímku Ve stínu upíra o natáčení klasického hororu Upír Nosferatu).
V posledních letech se Malkovich stále častěji uchyluje k účinkování na televizní obrazovce či ve snímcích nezávislých režisérů. Vynikl například v dramatu Hráči (1998) či experimentu Mikea Figgise Hotel (2001). Jedinečným snímkem Malkovichovy filmografie se pak stala komedie V kůži Johna Malkoviche (1999), v níž hraje takřka sebe samého – slavného herce Johna Horatia Malkoviche. Příběh o loutkáři, který objeví portál do hlavy hollywoodské hvězdy, byl natolik absurdní a zároveň vtipný, že se přiřadil k nejoriginálnějších titulům posledních let. Zároveň byl snad tou nejlepší reklamou, jakou si mohl sám Malkovich přát. Pracovní útočiště nachází Malkovich také v Evropě. V této souvislosti zmiňme například francouzskou variaci na Marcela Prousta Čas znovu nalezený (1999), kterou režíroval Raoul Ruiz, či britskou špionážní parodii s Rowanem Atkinsonem Johnny English (2003), v níž si Malkovich s gustem zahrál padoušského Francouze, který touží po titulu anglického krále.
Jako jeden z nejuznávanějších herců své generace se pak stále častěji objevuje sice v úlohách rozsahem menších, avšak takových, které mu na renomé rozhodně neubírají. Do této kategorie patří role panovníků v historických opusech jako byla Bessonova Johanka z Arku (1999) či Libertine (2004) s Johnnym Deppem, náboženský vůdce ve sci-fi komedii Stopařův průvodce po Galaxii (2005), ale také Athos v dobrodružné podívané Muž se železnou maskou (1998).
Rok 2008 představuje Malkoviche v dvojí podobě: jednak coby faráře Gustava Briegleba, jenž je jako jediný zastal Christine Collinsová (Angelina Jolie), ústřední hrdinky krimidramatu Výměna. Druhak ve fraškovitém zpodobnění nesnesitelného opilce, takto analytika CIA Ozzyho z komedie bratrů Coenových Po přečtení spalte.
