Herectví objevil londýnský rodák Hugh Grant (9. 9. 1960) už na střední škole a první film s názvem Privilegovaní natočil společně se svým spolužákem Michaelem Hoffmanem ještě během studií literatury na Oxfordu. Po této první filmové zkušenosti bylo rozhodnuto, ihned po dokončení studií se Grant vrhl do víru hereckého života, prošel několika divadelními soubory a zároveň se věnoval televizní tvorbě. Hned první velká role (homosexuální aristokrat) ve filmu Jamese Ivoryho Maurice, mu vynesla Volpiho pohár na filmovém festivalu v Benátkách za nejlepší herecký výkon. Velmi úctyhodný úspěch, kterého dosáhl ve svých 27 letech pro něj ale neznamenal žádný zásadní zlom ve filmové kariéře, a on dále natáčel nízkorozpočtové a televizní snímky. Zajímavější filmové role se dočkal až pět let poté, když jej Roman Polanski obsadil do svého erotického dramatu Hořký měsíc. Role muže šmírujícího podivný vztah ústřední dvojice byla ale stále jen vedlejší, stejně jako v Soumraku dne, kde se znovu sešel s Jamesem Ivorym.

Osudový přelom pro Granta znamenala role nesmělého Brita Charlese, který se zamiluje do Američanky v podání Andie McDowellové. Snímek nesl název Čtyři svatby a jeden pohřeb a ve své domovině se stal obrovským hitem, nejinak tomu bylo i ve zbytku světa. A z Granta se stal nový romantický hrdina devadesátých let. Přestože mu tato romantická komedie vynesla vytouženou slávu a hvězdný statut, znamenala pro něj také nepříjemnou škatulku, ze které se dokázal vymanit až po bezmála sedmi letech. Divačky si svého nesmělého romantického hrdinu zamilovaly a na tom nic nezměnila ani role protivného homosexuála ve filmu Mikea Newella (režisér Čtyř svateb, který vlastně tohle zaškatulkování celé „zavinil“) Neobvyklé dobrodružství. Po něm už Grant jen opakoval to, co si diváci žádali. Ve vynikající adaptaci románu Jane Austenové Rozum a cit Anga Leeho byl oním nesmělým nápadníkem hlavní hrdinky, v komedii Chrise Columbuse Dva v tom zase budoucím otcem, který se jen těžko smiřuje s nastalou situací. Roztržitost a nesmělost byla doménou i jeho hrdiny v Angličanovi, který vylezl na kopec, majitele knihkupectví, jenž se zamiluje do filmové hvězdy Julie Robertsové v Notting Hill a nakonec i Michaela, jenž se zasnoubí s mafiánskou dcerou v romantické komedii Mickovy modré oči.

Jeho snaha o vybočení ze žánru ve kterém zdomácněl většinou nedopadla dobře, příkladem budiž thriller Smrtící léčba, kde si zahrál po boku Genea Hackmana. Film vznikl v produkční společnosti, kterou založil Grant spolu se svou tehdejší přítelkyní Elizabeth Hurleyovou, ale úspěch se nedostavil. Jediný, kdo dokázal Granta „použít“ trochu jiným způsobem, byl jeho dávný kamarád ze školy Michael Hoffman, který jej obsadil do role zženštilého požitkáře (další z jeho „homosexuálních“ rolí) ve svém snímku Čas smyslnosti. Ovšem romantické role nakonec přesto převládly a Grant musel čekat až na rok 2000, který mu konečně přinesl vytoužený únik z nepříjemné škatulky. Tím, kdo ukázal světu i Grantovu druhou tvář, nebyl nikdo menší než Woody Allen v komedii Darebáčci, který mu dal v roli vypočítavého svůdníka možnost předvést, co všechno v něm dřímá.

Hugh Grant je jednou z největších hvězd romantických filmů, kterou kdy stříbrné plátno stvořilo a na jeho oblíbenosti u publika mu neubral ani skandál s jistou prostitutkou a jeho následné zatčení. Grant se zapsal do paměti diváků jako nesmělý romantický hrdina, aby nakonec změnil svou filmovou image v šarmantního sebevědomého muže a to stále v žánru, ve kterém se cítí jako doma.