Letošní sezóna je plná filmů, které se diváka snaží překvapit nebo dokonce přímo doběhnout. Tenhle týden do kina míří hororová novinka Jordana Peelea jménem My. Právě od něj lidé po oceňovaném Uteč čekají něco „víc“. Už trailerová kampaň ostatně servíruje rodinku, která jednoho večera na své zahradě potká své poněkud vyšinuté klony. Snaží se je zabít nebo se jenom chtějí kamarádit? Kdo je tu zločinec a kdo oběť? Otázky, samé otázky. Musíte si dojít do kina, abyste na ně dostali odpovědi. Nebo stačí chvilku googlovat a dostanete je předem. A možná dokonce ještě fantasmagoričtější než jaké by nabídnul sebelepší scenárista.
Příchod internetu neznamenal pro Hollywood jen noční můry spojené s online pirátstvím, ale také mnohem rychlejší a efektivnější šíření zákulisních informací. Na jedné straně se producenti snaží proti nejrůznějším únikům bojovat přísnými smlouvami, scénářem na pestrobarevných stránkách, co se špatně fotí nebo kopírují, nebo natáčením několika verzí klíčových scén, ale je to marná snaha, protože filmoví fandové v posledních letech nemají na práci nic lepšího než pečlivé analýzy každého záběru nebo fotky z natáčení.
V osmdesátých nebo devadesátých letech tahali z celebrit informace maximálně novináři nebo moderátoři talkshow. Spousta průšvihů v zákulisí nebo dobře střežených tajemství vyplavala na světlo až s odstupem několika let. Ano, měli jsme tu trailerové kampaně, co tu a tam nechtíc prozradily příliš z děje, ale co se děje dnes nemá v hollywoodské historii obdoby. Nejen že se marketingové kampaně často snaží divákům prozradit i důležité zvraty, aby zvýšily počet kliků (viz Harrison Ford v ukázkách z Blade Runnera 2049), často na úkor následného kinozážitku, ale hlavně se neuvěřitelně zvýšila popularita analýz trailerů, fotek chystaného merchandisingu, nebo i rozmazaných fotek z natáčení. Články nadepsané „XX věcí, které jste zaručeně nevěděli o.…“, „Víme první…“, „Šokující teorie o konci XX…“ snadno uloví pozornost nedočkavých fanoušků. Za měsíc s velkou pompou skončí velká komiksová éra v Avengers: Endgame. Na konci roku se uzavře Skywalkerovská sága v Epizodě 9. Je na čase si popovídat o tom, kolik překvapení tyhle velké blockbustery ve skutečnosti skrývají.
Už jste asi pochopili, že tenhle článek nebude o předvídatelnosti soudobých blockbusterů. Scenáristé se v případě velkých filmových ság snaží divákům částečně vyhovět (chtějí si přece zasloužit všechny ty miliardy a nepozlobit si diváky) a částečně je překvapit. Jenže tu štáb a pár zasvěcených stojí doslova proti celém světu. Většina čtenářů si řekne, že oni vlastně nechtějí nic vědět, ale kdo si dokáže poručit a naordinuje si pár týdnů či měsíců před premiérou stoprocentní detox? Nekoukat na upoutávky, na nic neklikat, nic nečíst. Držím palce všem, kdo to zvládnou, ale u některých blockbusterů platí, že marketingová kampaň je lepší než samotný výsledek. Podobnou abstinencí se tedy okrádáte o ten pocit natěšení, který může trvat měsíce, zatímco zklamání v kinosále se může dostavit nepoměrně rychleji.
Takže asi platí, že všeho s mírou. Jenže dneska je na internetu opravdu těžké tu správnou míru najít. I relativně nenápadně vypadající články se pouštějí do filozofování nad dějem a než se nadějete, už máte v hlavě brouka, který nepřestane hryzat. Nejhůře jsou postižené marvelovky, kterým se věnuje hned několik webů a youtube kanálů. Ty od rána do večera chrlí zaručené informace, konspirační teorie, coby kdyby novinky a další obsah. Nedávná studie analyzovala posledních pět marvelovek a srovnávala děj filmů s předpremiérovými odhady. Jen tak v duchu si tipněte, na kolik procent se internetoví Nostradámové dokázali trefit v případě Avengers: Infinity War nebo Captain Marvel. Chvilka napětí… 85 až 90 %. V podstatě všechny zvraty se daří uhodnout předem, přestože se filmy v MCU dost liší od komiksových předloh a Marvel nešetří v kampaních úhybnými manévry.
zdroj: Falcon
V podání Marvelu se proto hra studia s diváky rozrostla do epické hry na kočku a myš. Moderátoři talkshow se snaží herce nachytat na švestkách. Někteří chroničtí kecalové jako Tom Holland nebo Mark Ruffalo mají „mrk-mrk“ od Marvelu ban, kterým jim znemožňuje se dostat k jakýmkoliv důležitým informacím a natáčejí bokem od zbytku štábu. A když někdo něco řekne, lze za tím vyčmuchat mylnou informaci na míle daleko. Ostatně Russoové už nás podvedli několikrát, třeba když v jedné z ukázek na Infinity War běží vstříc záběru naštvaný Hulk, který ovšem v dané scéně nakonec vůbec není.
Endgame na informační válku upozorňuje dopředu, v trailerech se šachuje se záběry a samotní tvůrci fanouškům vzkazují, aby nevěřili všemu, co vidí nebo slyší. V podstatě tím znevažují úplně všechny informace a doufají, že se jim do premiéry povede utajit, když už ne „co“, tak alespoň „jak“. Je třeba dodat, že většina recenzentů jim jde na ruku a ve svých textech nespoileruje. Vaši kamarádi a kolegové ale už nemusí být tak ohleduplní, což studiu hraje do karet. Doufá totiž, že do kina naklušete co nejrychleji, abyste minimalizovali riziko, že vám důležitý zvrat někdo vyzvoní.
Jak dlouho by se vlastně mělo čekat ve slušné společnosti, než se začne o zvratech mluvit bez okolků, bez předchozího zjišťování, co kdo viděl? Měsíc? Půl roku? Dva roky? Vždycky záleží na velikosti skupiny a jejím zaměření. Vaši kamarádi už určitě viděli Infinity War a dost možná i Captain Marvel. Vaši kolegové z práce ale třeba jen Infinity War. Vaši rodiče pravděpodobně nevědí, kdo je Thanos, ale poznají od sebe Thora a Iron Mana, protože obě postavy tajtrlíkují na popkulturní scéně už skoro deset let a občas je mohou překvapit i v televizním programu.
Jenže ono se nemusí nic číst nebo říkat, v době memů a gifů nedá tolik práce narazit ve zcela nesouvisející konverzaci na hromádku popela s nápisem Peter Parker nebo gifem „Mr. Stark, I don’t wanna go“ pod vyhrocenou debatou o Brexitu. A hlava si hned začne skládat možné scénáře. Pamatujte na to, pokud se rozhodnete na Endgame skočit třeba o týden, dva později. Váš komunikační detox musí být stoprocentní, jinak tímhle minovým polem potenciálních spoilerů bez úhony neprojdete.
Pokud se vám to povede, schválně si pak na internetu prošmejděte všechny ty teorie o možných zákrutách děje a potenciálních zvratech. Před premiérou nás všechny otravují, ale po ní? Berte je jako alternativní vesmíry, jež mohou obživnout ve vaší vlastní fantazii. Nemusím snad dodávat, že taková fanfiction může být často zábavnější a odvážnější než opravdové filmy. Ačkoliv to, co se momentálně povídá o Thanosovi a Ant-Manovi, si snad ani nechceme představovat. Chcete vědět víc? My nesmíme ani naznačovat. Tuhle hradbu mlčení musíte překročit sami a na vlastní nebezpečí. V boji s pokušením vám držíme palce. Už jenom čtyři týdny...
zdroj: Falcon