6) Natalya Simonova
Představitelka: Izabella Scorupco, později hrála také ve Vymítač ďábla: Zrození (2004), Zlaté oko bylo však její nejvýraznější rolí v kariéře.
Postava: Snad je to generační záležitost, že mnoho z nás se s Bondem poprvé výrazněji setkalo ve Zlatém oku v roce 1995, a ruská programátorka Natalya je proto asi první bondgirl, která nám utkvěla v paměti.
Zároveň však ani ona nebyla čistě okrasou. V éře bující počítačové kriminality se Natalya postarala o tu stránku příběhových peripetií souvisejících s počítači, na které “dinosaurus” Bond zkrátka neměl mozkové buňky. Nu, a navíc ji to notně slušelo v bikinách.
5) Pussy Galore
Představitelka: Honor Blackman, předtím proslavená seriálem The Avengers, také hrála v Jásonu a Argonautech (1963), Colombovi a řadě jiných, výrazněji se však po 60. letech zaměřila na jevitě. Doposud byla jedinou ze dvou bondgirls, které byly v době natáčení starší než představitel Bonda.
Postava: Žádný výčet bondových děvčat se nemůže obejít bez zdaleka nejvíce absurdního pojmenování filmové postavy vůbec, Pussy Galore. Solidní herecký výkon postavy oscilující mezi dobrem a zlem, ironické hlášky, nic z toho nemělo takový dopad jako pouhé jméno.
Mohlo by se zdát, že erotické jméno to mělo snazší v 60. letech, ve skutečnosti se však filmaři přes autocenzuru dostali trikem - herečku vyslali na premiéru jiného filmu, kterého se účastnil britský princ Phillip, oba spolu vyfotily a po troše přemlouvání otiskli s titulkem "Pussy and the Prince" v novinách The Daily Mail. Kontroverze se nedočkali. Pokud by na ní došlo, mohla se postava nakonec jmenovat o fous méně dvojznačně: Kitty Galore.
4) Mary Goodnight
Představitelka: Britt Ekland, poté spíše televizní herečka, byla ale také manželkou Petera Sellerse - v filmu Život a smrt Petera Sellerse vzniklém i podle její knihy ji hrála Charlize Theron.
Postava: Napříč bondgirls lze často pozorovat, že ty nejzajímavější z nich mnohdy v nějaké fázi příběhu kopou za druhou stranu a Bonda zradí. Všechno tohle však ani omylem neplatilo pro Mary Goodnight, která byla především komickou vsuvkou. I když se pro svět špionáže zjevně příliš nehodila, právě pro skoro až sitcomový humor a perfektní chemii, kterou s Rogerem Moorem předvedla, si své místo na piedestalu bondgirls rozhodně zaslouží!
3) Honey Ryder
Představitelka: Ursula Andress, jedna z prvních mezinárodních sexbomb 60. let, později také k vidění v Souboji titánů.
Postava: Jenom jediná bondgirls si můžete nárokovat (chronologicky) první místo. Ikonická postava Ursuly Anderss z Doktora No rozhodně definovala mnoho z toho, co se pod slovem bondgirl míní: dvojsmyslné jméno, dramatický vstup i kombinaci sexapealu s nebezpečím (v tomto případě plavek a nože). I když se proto Honey Ryder často objevuje na prvním místě v ultimativních přehledech bondovských kolegyň, tep času a především notně naivní kontury její postavy přesto dnes už na vítězství nestačí. Honey Ryder byla dobrá, ale nebyla nejlepší.
2) Vesper Lynd
Představitelka: Eva Green, dříve známá pro Snílky, později artovější Lůno, či aktuálně seriál Penny Dreadful.
Postava: Craigův Bond si na románky na jednu noc příliš nepotrpí - množina jeho eskapád s ženami se dá spočítat na prstech jedné ruky, sám představitel aktuálního 007 ostatně svou filmovou postavu označil za sexistu. Není se proto co divit, že jeho první snímek Casino Royale nabídl konstruktinější náhled na téma bondgirl.
Namísto pouhé sexy samice je totiž Bondovi rovnocenou partnerkou. Nejenže s ironií odráží jeho sexuchtivé narážky, ale působí s ním i v samotném terénu. Zároveň však není akční hrdinkou - její síla leží ve vyloženě feminním přístupu. Snad i proto nakonec působí finální zamilování obou - a následné vystřízlivění po nezbytné zradě - překapivě autenticky. Po dekádách série Vesper ukázala, že bondgirl nemusí být nutně hanlivé označení.
1) Teresa di Vicenzo
Představitelka: Diana Rigg, taktéž známá pro seriál The Avengers, později v adapaci Zla pod sluncem (1982), Mother Love (1989 utržila cenu BAFTA) a Mrtvá a živá (získala cenu Emmy), taktéž hrála aktivně v divadle. Získala rovněž Řád britského impéria. Aktuálně ji můžete znát jako ironickou matre Olennu Tyrell z Hry o trůny.
Postava: Ani osudovost Vesper ale není žádným soupeřem pro jedinou ženu, kterou si agent Jejího veličenstva dokonce i vzal...
I tomuto páru byly původně vlastní neshody, znovu však díky tomu o to silněji diváka zasáhla závěrečná akční scéna. V té se Bond na vlastní pěst pustí do fatálního vrtulníkového útoku, nikoliv nutně proto, aby zastavil padoucha, ale především osvobodil svou nastávající. I když manželství kvůli atentátu netrvá ani jediný den, v době po Connerym šlo o tak radikální změnu v pojetí Bonda, že filmaři raději hned zařadili zpátečku a výkon “paní Bondové” dodnes nepřekonali.