Vtipné je, že Timothy Dalton byl opravdu "velkým hercem", který sbíral zkušenosti na divadelních prknech a zahrál si v mnoha shakespearovských představeních.
Pro Daltona tedy Bond nebyl žádnou nutností, žádnou velkou výzvou, ale jen vstupem do opravdu áčkové filmové produkce. Sám na Bonda vzpomíná v dobrém, ale na jeho osudu se podepsaly pokusy producentů. Zatímco jeho první film The Living Daylights (Dech života) se opět hodně cestovalo, Bond měl i své lidské chyby a byl řekněme drsnějším chlapíkem (na scéně se objevila i Bratislava), tak druhý film měl být návratem ke klasičtějšímu pojetí. Jenže License to Kill (Povolení zabíjet) v masové podobě získalo své fandy o něco později.
V kinech to nebyl samozřejmě propadák, ale představy producentů byly úplně jinde. Timothy Dalton (můj nejoblíbenější Bond) se tak na scéně objevil jen dvakrát.
The Living Daylights (Dech života, 1987)
zdroj: Archiv
License to Kill (Povolení zabíjet, 1989)
zdroj: Archiv