Milovníci, akční hrdinové i intelektuálští podivíni – v takto rozmanitých rolích se setkáváme s hercem s nejupřímnějšíma očima v Hollywoodu – s Johnem Cusackem. Příslušník proslulé herecké rodiny se na plátnech kin objevuje již více než dvě desetiletí, díky svému mladistvému vzezření však jako by od dob svých začátků snad ani o rok nezestárl.
John Paul Cusack pochází z chicagského předměstí Evanston, kde se 28. června 1966 narodil. Bývalá učitelka Nancy ani herec a režisér dokumentárních snímků Richard rozhodně nedrželi svých pět dětí zkrátka, ti se proto vždy směli věnovat tomu, co je zrovna bavilo. A Cusackovic dítka si oblíbila herectví, jemuž se dodnes věnují. Vedle Johna to nejdále dotáhla Joan, uznávaná komička, která byla za snímky Podnikavá dívka (1988) a Svatba naruby (1997) nominována na Oscara, hraní však propadli i Bill, Ann a Susie Cusackovi. Malý John se na jeviště prvně postavil ve třech letech, od osmi pak společně se sestrami Ann a Joan působil v divadle Piven Theatre Workshop. Jako dvanáctiletý začíná rozvíjet improvizační dovednosti ve své vlastní show, vysílané školním rozhlasem. V průběhu středoškolských studií navíc nabyl i tvůrčí ambice: pro místní televizi inscenoval dvě muzikálová představení a v roce 1984 připravil svou dramatickou prvotinu The Day They Shot John Lennon.
Když v šestnácti letech Cusack debutoval před filmovou kamerou, byl tak už zkušeným a bezmála hotovým hercem. Úlohou přemoudřelého studentíka Roscoa v komedii Třída (1983) o partičce mladíků a jejich potížích se sexem zahájil sérii vedlejších rolí středoškoláků v rozličných teenagerských snímcích; zmiňme například romantickou komedii Johna Hughese Šestnáct svíček (1984) nebo drama Grandview, USA (1984). V roce 1985 přišla nabídka od režiséra Roba Reinera na hlavní úlohu v romanci The Sure Thing, v níž se Cusack představil jako čerstvý maturant Gib, vydávající se na jízdu napříč Spojenými státy. Herecké setkání s Timem Robbinsem zahájilo jedno celoživotní přátelství. Úspěch snímku navíc Johnovi zajistil ústřední role citlivých mladíčků v teenagerských komediích Raději umřít (1985) a Ztřeštěné léto (1986) i drobnou úlohu v dalším Reinerově snímku, dobrodružném Stůj při mně (1986). Nelze se proto příliš divit, že na vysokoškolská studia nezbylo Cusackovi mnoho času. Ne že by se o ně nesnažil, na New York University však vydržel pouhý jeden semestr. Kariéra u filmu totiž přeci jen měla přednost.
Prvním Cusackovým pokusem vymanit se ze stereotypu naivních středoškoláků byla již drobná rolička v tragikomedii Vysíláme zprávy (1987). Hned vzápětí oslnil ve sportovním dramatu podle skutečné události Osm mužů z kola ven (1988) jako začínající baseballová hvězda Buck Weaver a společně s Timem Robbinsem se představil v komedii Tapeheads (1988) jako duo ňoumů, kteří se náhodně prosadí v hudebním průmyslu. Ovlivněn Robbinsovým losangeleským divadelním spolkem Actors' Gang navíc Cusack v domovském Chicagu založil vlastní divadelní soubor The New Criminals. Ani na filmovou kariéru však Cusack nezanevřel. Zahrál si v dalším historickém dramatu Tlusťoch a Chlapeček (1989), tentokrát o vzniku první atomové bomby. A vzápětí se důstojně rozloučil se snímky ze středoškolského prostředí, když se v tragikomedii Camerona Crowea Řekni cokoliv… (1989) ujal role dobrosrdečného Lloyda toužícího po geniální spolužačce Diane. Úloha, po níž už Cusackovi opravdu dalšího mladíčka nikdo nenabídl, totiž přišla hned vzápětí. Podvodníček Roy v černé krimikomedii Švindlíři (1990) ukázal Johna ve zcela jiném světle než jeho romantičtí mladíci – prohnilý a vlastní matkou manipulovaný kriminálník tak konečně Cusackovi umožnil vstup mezi vážené filmové herce. Svůj talent Cusack potvrdil i v roce 1994 v retrokomedii Woodyho Allena Výstřely na Broadwayi, kde jako začínající neurotický dramatik David jedinečně navázal na úlohy tolik typické pro Allena samého.
Od poloviny devadesátých let, kdy se ocitl na vrcholu popularity, až do dnešního dne můžeme nalézat v Cusackově filmografii hned několik prototypů rolí. Nejčastěji bývá obsazován jako čestný a hrdinský, pokud možno naivní frajírek, jenž se musí popasovat se zlořády v podobě korupce v politických kruzích (drama Vyšší zájem, 1996), skupinky nebezpečných zabijáků (akční Con Air, 1997) či vraždícího psychopata (thriller Identita, 2003) anebo odhalit pravdu o vraždě bohatého obchodníka (krimidrama Clinta Eastwooda Půlnoc zahradě dobra a zla, 1997). Naposledy se jako spisovatel Enslin potýkal v hororu Pokoj 1408 (2007) s místností s vraždnými choutkami. Dalším z typických žánrů pro Johna Cusacka jsou romance; v posledních letech je zastupuje komedie z prostředí celebrit Zlatíčka pro každého (2001), snímek o hrátkách osudu Lásce na stopě (2001) a další komedie Láska na inzerát (2005).
Mnohem výraznější úlohy ale Johnovi Cusackovi nabízejí ambiciózní nezávislé snímky. Již v roce 1997 Cusack autorsky navázal na svá divadelní dramata, když jako scenárista debutoval černou komedií Jasný terč o nájemném zabijákovi, který se navrací do rodného městečka. V hořké komedii Všechny moje lásky (2000) si pak Cusack zahrál tak trochu sebe sama, tedy lehce podivínského intelektuála v krizi středního věku, rekapitulujícího své milostné neúspěchy. Také tuto adaptaci románu Nicka Hornbyho navíc připravil i scenáristicky. Vynikl však i ve filmech jiných autorů, mezi kterými nemůže chybět ani Tim Robbins. Po drobné roli v Robbinsově politické satiře Bob Roberts (1992) tak Cusack přijal i úlohu magnáta Nelsona Rockefellera v dramatu z období hospodářské krize Cradle Will Rock (1999). Velkou úlohu získal i u filmařské legendy Terrenci Malickovi ve válečném dramatu Tenká červená linie (1998). K tomu nejlepšímu, co jsme od Cusacka viděli, pak patřil soutěživý letový dispečer těsně před nervovým zhroucením Nick v tragikomedii Bláznivá Runway (1999) i nezapomenutelná úloha loutkoherce Craiga, který objeví portál do hlavy slavného herce, v komedii V kůži Johna Malkoviche (1999). Zaujal rovněž titulní rolí ve skandálním dramatu Max (2002) o mnichovském obchodníku s uměním, pomáhajícímu neúspěšnému malíři jménem Adolf Hitler.
Herec s pověstí anarchistického bouřliváka často odmítal snadnou cestu v podobě hollywoodských velkofilmů a raději se soustředil na svou divadelní skupinu, anebo vyhledával netradiční náměty. Snad mu tento idealismus ještě dlouho vydrží.
