Mladý herec si už za svůj filmový debut vysloužil pozornost diváků i producentů a dnes má za sebou už několik výrazných rolí ve snímcích osobností nezávislého filmu (Hollywood v koncích Woodyho Allena, 25. hodina Spikea Leeho), ale i velkých hollywoodských projektech (X-Men 2, X-Men: Poslední vzdor). Oním debutem byla hořká komedie Cucák (2001), v níž zazářil coby patnáctiletý studentík Oscar Grubman, tak neovladatelně přitahovaný k nevlastní matce.
Aaron Stanford se narodil 18. dubna 1977 ve Westfordu, ležícím padesát kilometrů severozápadně od Bostonu. Pochází z rodiny, jež neměla k zábavnímu průmyslu nikdy příliš daleko – snad nejdále to dotáhl Aaronův starší bratr David, jenž je uznávaným muzikantem a hudebním skladatelem. Po střední Aaron usiloval o přijetí na věhlasnou uměleckou školu The Julliard School. K herecké slávě se však musel odrážet z mnohem méně slibné pozice: jako student obchodu na State University of New York. Zde však dlouho nevydržel a zamířil na Rutgers University Mason Gross School of Arts, jež ho společně s následnou stáží na London Academy of Theatre definitivně nasměrovala k herectví. Do té doby totiž rovněž koketoval s hudbou. Během studia, tedy ve druhé polovině devadesátých let, si navíc Stanford budoval solidní pozici na newyorské a posléze londýnské divadelní scéně. Snad nejvýrazněji upoutal ústřední rolí v dramatu Athola Fugarda Master Harold and the Boys ze segregované Jihoafrické republiky.
Filmovou a televizní dráhu Aaron Standard započal v roce 2000, kdy si tvůrci všimli Aaronova hereckého nadání ve spojení s jeho mladistvým vzhledem. Ten mu dopomohl hned k několika úlohám předčasně vyspělých mladíčků, hledajících své místo na slunci. Komediální podoba tohoto hereckého modelu v televizní The David Letterman Show (2000) ještě skončila na podlaze střižny. V dramatickém podání v rámci krimisérie Třetí hlídka (2001—2002) sklidil Stanford poprvé výraznější divácký zájem jako nezdárný syn ústředního hrdiny Sergej, jenž se stane obětí války newyorských mafií. Rolí, která měla Stanforda posunout do pozice herecké naděje, jejíž další kroky se vyplatí sledovat, ale přišla až s premiérou před kamerami filmovými. Nízkorozpočtovou hořkou komedii Cucák (2002), jež vznikla během pouhých 14 dní, avšak která do kin putovala dlouhé dva roky od dokončení, herecky opanoval díky titulní úloze patnáctiletého (a přesto již v podstatě dospělého) Oscara Grubmana, nešťastně zamilovaného do nevlastní matky. Již tady zde překvapil vyzrálým výkonem (pravda, v době natáčení bylo Stanfordovi již třiadvacet let), jímž zastínil nejednoho ze slavnějších kolegů v čele se Sigourney Weaverovou.
Služby nového talentu amerického herectví si kvapně zajistila dvojice slavných newyorských režisérů, legenda černošského filmu Spike Lee a žijící klasik židovského původu Woody Allen. První z nich nalezl pro Stanforda malou roličku v dramatu 25. hodina (2002), mapujícím poslední den svobody drogového dealera Montyho (Edward Norton), jenž míří na příštích sedm let do vězení. Pro Allena se pak stal Stanford ideálním představitelem ústředního hrdiny noirové gangsterky, jež vzniká pod dohledem stárnoucího režiséra (Woody Allen samotný) v satiře z filmařského prostředí Hollywood v koncích (2002). Jednu z drobnějších úloh mu posléze v špionážním thrilleru Pravidla boje (2004) svěřil také přední americký dramatik David Mamet. Čáku pomoci si k hvězdné kariéře si však Stanford dělal až s akčním velkofilmem X-Men 2 (2003) a úlohou Johna Allerdyce alias Pyra, jednoho z mladých mutantů, jenž aspiruje na členství v týmu superhrdinů. Démonický „chodící zapalovač“ je však předurčen stát se nelítostným zastáncem zla a partnerem ústředního protivníka X-Menů Magneta (Ian McKellen). Pyrův definitivní přerod můžeme nyní sledovat v pokračování nazvaném X-Men: Poslední vzdor (2006).
Cesta hereckého účinkování v hollywoodských opusech však zdá se není tím pravých ořechovým pro Aarona Stanforda. Ten dnes totiž volí převážně nezávislé projekty, pohříchu žádný z nich ale ani zdaleka nedosáhl kvalit i věhlasu Cucáka. Vše započala černá komedie Kletba (2003), v níž ztělesnil veleambiciózního mladého byznysmena Duka, jehož úspěchy sžírají o mnoho staršího konkurenta Ricka (Bill Pullman). A v okamžiku, kdy najde Duke zalíbení v Rickově dceři, už je oheň na střeše. Představil se však i nepříliš výrazném existenciálním dramatu Winter Solstice (2004) jako prodavač Gabe, chystající se zamířit do světa za štěstím. Zahrál si i v thrilleru Runaway (2005), a to úlohu mladého Michaela, prchajícího z domova společně s malým bráškou, sexuálně zneužívaným otcem. A štěstí zkusil také v žánru krimikomedie – Live Free of Die (2006) nabídlo Stanfordovi roli smolařského kriminálníka Ruggeda, v jehož šanci prosadit se v podsvětí věří snad už jen on sám.
Nepříliš šťastná volba rolí vyhnala načas Aarona Stanforda z našich očí i z našich myslí. V roce 2006 se nám však výrazně připomíná hned dvakrát – vedle padoušského mutanta Pyra v X-Men: Poslední vzdor jej totiž můžeme spatřit v hororu Hory mají oči jako slabošského Douga, jehož rodina uvízne v pustině obklíčena násilnými zrůdami. Ukazuje se, že na prahu třicítky opouští image vykuleného mladíčka a přestože mu stále zůstává mnohé ze zranitelnosti většiny jeho předchozích hrdinů, velmi věrohodně se proměňuje i v zoufalého muže akce. Přestože nejednou ukázal, že mu poloha dramatická i charakterní celkem svědčí, dnes, několik let po svém debutu, stále ne a ne prorazit směrem vzhůru. Kam povedou Stanfordovy kroky v letech příštích? Zamíří zpět do oblíbených nezávislých dramat, anebo se přece jen najde v účinkování ve velkorozpočtových podívaných?
