Tenhle soundtrack, stejně jako hláška „Nikdo nevyjebe s Ježíšem." patří mezi zaručený kult a vůbec největší extrém v Coenovic soundtrackové tvorbě. Carter Burwell má na soundtracku jen dva příspěvky, ale o to je to větší nářez, především v tom druhém případě, skladba Techno Pop, úchylný e-clashový elektronický track a lá Kraftwerk (ovšem ti nikdy do tak brutální polohy nedospěli) nebo náš Moimir Papalescu and The Nihilists. Je to vlastně docela posun – když vezmeme v úvahu, že soundtrack otevírá Bob Dylan se svojí folkrockovou peckou Man in Me, uzavírá country Townes Van Zant a někde mezitím je Captain Beefheart a Elvis Costello, úžasná jazzová pohodářka Nina Simon, pokus Kennyho Rodgerse spojit country s disco (spolupráce s The First Edit) v Just Dropped in (To See What Condition My Condition Was In), krásný úryvek z německé opery Gluck das Mir Verlieb Antona Dermota nebo úžasná vokalistka Meredith Monk – ale takoví už jsou bratři Coenové: netradiční, originální, úchylní, nezapomenutelní...a tahle deska je stejně tak podstatná, jako třeba soundtrack Pulp Fiction.

Hodnocení: 100 %