Ukryti pod maskou vrhají se superhrdinové do odvážných záchranářských akcí, ať už je v ohrožení polovina města, nebo pouze drobné koťátko. Nezřídka své zvláštní schopnosti využívají i v boji se zlotřilými padouchy. Jsou vzorem pro děti a patří k nejpopulárnějším postavám Ameriky. Kdo?

Kupříkladu pan Úžasňák či Elastička (v civilním životě novomanželé Bob a Helen Parrovi). Pan Úžasňák získává ocenění pro muže roku i desítky nových fanoušků jako na běžícím pásu. Řada z nich touží stejně jako malý Bóďa Pine stát se Úžasíkem, parťákem pana Úžasňáka. Nabídku k partnerství však samotářský hrdina odmítne. Zlatý věk superhdinů se však nachýlí, když jeden z hrdinně zachráněných občanů využije možnosti, které mu nabízí americký právní systém. Netrvá dlouho a na hrdiny se valí desítky žalob ze strany „poškozených“. Přijetí zákona zakazujícího používání superschopností přichází vzápětí a dřívější hrdinové alespoň od vlády získávají novou identitu... Po patnácti letech od ukončení kariéry je pan Parr pouze unuděným úředníčkem pojišťovny, do jehož života vnášejí vzruch pouze občasné záchranářské akce s bývalým kolegou Luciusem alias Mražounem. Nudu dovedou doma rozvířit také děti – pubertální Violeta a desetiletý hyperaktivní Dash – které často využívají zděděné schopnosti v domácích šarvátkách. Nebude trvat dlouho a Parrovým se budou jejich neobvyklé vlastnosti hodit. Na scénu se totiž blíží nový superpadouch…

Po sérii veleúspěšných rodinných komedií jako Toy Story - Příběh hraček, Příšerky s.r.o. či Hledá se Nemo se tentokrát studio Pixar, které se specializuje na trojrozměrné počítačem animované snímky, rozhodlo angažovat jako režiséra svého dalšího snímku Brada Birda. Zkušený tvůrce sice neměl žádnou zkušenost s počítačovou animací, hovořila za něj však jeho předchozí práce na seriálu Simpsonovi či scénář a režie animovaného dobrodružného snímku Železný obr (1999) o přátelství chlapce s obrovským robotem. V Pixaru opět zůstali věrni žánru podívané plné vtípků pro malé i větší diváky, v porovnání s předchozími snímky vsadili také na propracovanější příběh. Vedle toho je na Úžasňákových vidět pokrok jak v animaci, tak ve filmovosti snímku patrné například ve střihu.

Snímek Úžasňákovi samozřejmě nabízí řadu odkazů na americkou populární kulturu, comicsové příběhy jsou pouze jedním z několika zdrojů inspirace jak pro děj, tak i vizuální podobu snímku. Vynikajícím nápadem bylo zařazení příběhu do čtyřicátých až šedesátých let. Úvod snímku tak zastihuje hrdiny v době, jíž se nikoli nadarmo říká zlatý věk amerických comicsů. Období, které skončilo v polovině padesátých let, je ve filmu více než symbolicky ukončeno téměř mccarthyovskými „hony na čarodějnice“. Hlavní děj Úžasňákových se pak odehrává v letech šedesátých, kdy obliba comicsů opět vzrostla (tomuto období se dodnes přezdívá stříbrný věk). Tvůrci Úžasňáků se hrdě hlásí také k inspiraci bondovkami a ostatními špionážními sériemi (ve filmu je například odkaz na televizní seriál Mission: Impossible). Vizuální podoba filmu je inspirována nejen dílem popartového comicsového kreslíře Jima Steranka, ale také kulisami příběhů Jamese Bonda. Bondovský dojem navíc úspěšně podporuje výborná hudba Michaela Giacchina.

Hrdinové filmu však samozřejmě nacházejí svůj předobraz hlavně v comicsu. Pan Úžasňák patří mezi velečestné hrdiny ve stylu Supermana a ulice velkoměsta projíždí v supermoderním vozidle a la Batmobil, Elastička přejala schopnosti od hrdinů jako Plastic Man, Elongated Man či vůdce týmu Fantastic Four Mr. Fantastic. Malý Dash Parr zdědil supermanovskou rychlost, Violeta Parrová od další členky Fantastic Four Susan Stormové převzala schopnosti zneviditelnit se a vytvářet silová pole. Rodinný přítel Lucius Best alias Mražoun dovede po vzoru Icemana z X-Menů na požádání zmrazí vodu v širokém okolí. Terčem žertíků se ale v Úžasňákových nestávají pouze superschopnosti, ale i zdánlivě okrajové záležitosti jako jsou kostýmy hrdinů či padoušské monology (další z rysů společných pro bondovské i comicsové zloduchy).

Úžasňákovi potvrdili tendenci patrnou v comicsovém světě již několik let. Stejně jako tento snímek složili poctu superhrdinskému comicsu i přední comicsoví scenáristé Alan Moore (minisérie Top 10), Kurt Busiek (Astro City) či Mark Millar (Wanted). Tito tvůrci, kteří na Supermanových či Spider-Manových příbězích vyrůstali, si vymysleli vlastní comicsový svět zabydlený velkým počtem postav vkládajících své schopnosti do služeb dobra, či zla a takto comicsové superhrdiny oslavili. Birdovi se tak podařilo to, co si přál dokázat Robert Rodriguez svou trilogií Spy Kids: předvést stylovou podívanou, kterou by potěšil dětské publikum a zároveň složil hold hrdinům svého dětství.

Český název filmu i jména hrdinů působí podivně a potvrzuje zvyk, že jména comicsových postav a týmů není radno překládat. Netopýřího muže nebo X-lidí jsme naštěstí byli ušetřeni, místní distributor se však rozhodl nahradit jména Mr. Incredible, Elastigirl či Frozone, přízvisky jako pan Úžasňák, Elastička a Mražoun…