Fandové Hvězdných válek by se s vámi možná hádali, nakonec by však nejspíš museli ustoupit i oni. Avengers: Endgame je nejočekávanější film letošního roku. Film, o kterém se bude mluvit nejen v příštích několika týdnech, ale jenž se zapíše do historie. To bylo jasné už pár týdnů nazpátek, takže bez ohledu na jeho kvality. Jednoduše nikdo nepochyboval, že Endgame – ať už to bude nebo nebude povedená podívaná – může být nakonec komerčně nejúspěšnějším filmem všech dob. O tom, že půjde o hit, se nikdo nehádal. Otázka ovšem byla, jestli půjde i o dobrý film. A my už to víme.
Nebudu vás napínat a stejně počítám, že jste si už sjeli na hodnocení dole pod recenzí. Je to dobrý film. Ne, není dobrý. Je skvělý! Ale možná trošku jiný, než byste čekali, což může i nemusí být výhoda. Tvůrcům se dařilo šponovat divácká očekávání tím, že v upoutávkách moc neprozradili a hodně klamali tělem, takže i ti největší fandové vyrazí do kina tak trochu naslepo.
zdroj:
tisková zpráva
Endgame pochopitelně navazuje na loňskou Infinity War, kdy hrdinové prohráli svůj boj s Thanosem, jemuž se následně podařilo vymazat z existence polovinu vesmíru a samozřejmě i půlku známých hrdinů. Už během prvních deseti minut se však ukáže, že Endgame hodlá jít trošku jinou cestou, než by diváci čekali a já vám samozřejmě neprozradím jakou. Jen buďte prostě připravení na to, že režiséři Joe a Anthony Russooovi pořádně zamíchali kartami. A hrají podle malinko jiných pravidel.
Tak nějak se automaticky dalo očekávat, že po velkolepé Infinity War bude Endgame ještě velkolepější. Samozřejmě bych kecal, kdybych tvrdil, že tu nedojde na bitvu naprosto megalomanských rozměrů, ale celkově na to jdou čtvrtí Avengers o dost jinak než ti třetí. Minule jsme dostali velkou show, teď půjdeme do hloubky. Přeživší hrdinové se totiž octli v situaci, kdy to podělali. A vědí to. Iron Man, Captain America, Thor i ostatní jsou víceméně na dně a každý se s tím vyrovnává jinak. Zároveň jsou však připravení chytit se jakékoliv naděje, jak se nejen pomstít Thanosovi, ale i jak zvrátit jen zdánlivě definitivní finále minulého filmu.
zdroj:
tisková zpráva
Ve výsledku to znamená, že režisérská dvojice se místo bitek zaměřila na emoce a na to, co se děje hrdinům v hlavě. A co všechno jsou ochotní riskovat nebo dokonce obětovat za to, aby napravili svoje chyby. Endgame je díky tom podstatně komornější film, který se nevyžívá v tom, že by chtěl co do velkoleposti každou scénou trumfnout tu předchozí. Nebojí se zpomalit a někdy skoro až zastavit, aby připomněl, že tady nejde jen o to, kdo koho seřeže nebo zabije, ale že v sázce je mnohem víc.
Celý děj se navíc zaměřuje především na ty nejstarší hrdiny, které diváci nejvíc znají, takže rozhodně je kde brát, když se pokoušejí vyrovnávat s vlastní minulostí a chybami. První dvě hodiny nových Avengers tak mohou sice působit méně výpravně než Infinity War (a je to tak), nahrazuje to však pocit, že skutečně o něco jde. Menší měřítko a lehce pomalejší tempo nejsou ovšem to jediné, čím Endgame v prvních dvou třetinách zaujme.
zdroj:
tisková zpráva
Musel bych si dát pár facek, kdybych teď začal být konkrétní, ovšem řekněme, že Russoové věděli, že pro některé z jejich hrdinů a herců bude tohle poslední comicsovka, takže udělali všechno pro to, aby si každý z hrdinů mohl užít svou velkou chvilku slávy. O každou z postav se postarali, jak nejlépe dokázali a uměli, dali jí prostor vyniknout a ve výsledku z toho těží hlavně fandové.
Ti tu dostanou spoustu věcí, které si přáli vidět, ale ještě víc takových, jaké si nedovedli představit ani v těch nejvlhčích snech. Russoové naprosto přesně vědí, co si zaslouží jejich hrdinové i po čem touží jejich diváci a fandové (ať už filmoví, nebo comicsoví). A dávají jim to všechno až pod nos. Co se týče fanouškovského zážitku, je Endgame absolutně bezchybná.
zdroj:
tisková zpráva
A ten zbytek? Ten vlastně taky. Rozpočet je vytěžený do maxima a to, co film předvede ve svém závěru jsme snad na plátně nikdy neviděli. Zároveň se dovede během několika vteřin změnit z výpravné řežby do velmi osobního dramatu, u kterého si budou moci dovolit brečet i ti největší drsňáci.
Režiséři měli samozřejmě velkou výhodu v tom, že už si marvelovky osahali, znají své hrdiny a všichni herci jsou už se svými postavami dokonale sžití. Ale přesto fakt, že se jim povedlo namíchat velkofilm („velko“ si podtrhněte), který dovede v jednu chvíli dojímat, o pár střihů dál rozesmát, mezi tím filozofovat, prokládat to malými i obřími bitkami a zároveň bavit filmové fandy i znalce předlohy, je fascinující.
zdroj:
tisková zpráva
Dovedu si představit, že ne každý bude spokojený se změnou tempa a dá se předpokládat, že pokud vám marvelovky nesedly doposud, ani teď se na tom nic nezmění. Přesto je Endgame víc než bezchybně natočený letní blockbuster. Epochální závěr více než deset let budovaného filmového vesmíru, který jsme na plátně nikdy před tím neviděli.
A všechno v něm funguje tak, jak má. Na teoretizování o tom, jak bude Endgame historicky důležitý film, je ještě asi brzy, ale vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se za pár let objevila vedle Hvězdných válek, Pána prstenů nebo závěru Harryho Pottera. A že pro celou generaci filmových diváků se tohle vyvrcholení marvelovek stane jedním z nejdůležitějších a definujících kulturních zážitků jejich života.
Hodnocení 5/5
zdroj: Falcon
