Kopat do marvelovek je zas jednou populární, zvlášť v momentě, kdy Endgame zbořila všechny rekordy a se startem Disney+ streamovací služby nás čeká záplava nejrůznějších MCU seriálů a projektů. Martin Scorsesepřed několika dny spustil lavinu internetových komentářů, když marvelovky přirovnal k lunaparkovým atrakcím. Podle něj to nejsou filmy, protože jejich postavám nevěříte vzájemnou interakci, prostě jde jen o efekt pro efekt, zaplnění žaludku sladkostmi. Nejde o kinematografii jak ji známe, jen o čistý komerční produkt.
zdroj:
tisková zpráva
Každý má samozřejmě právo na svůj názor, ale Scorsese trochu nešťastně podotknul, že se na marvelovky kdysi zkoušel koukat, ale prostě to nešlo. Z toho vyplývá, že dost možná pěkných pár posledních výtvorů z MCU neviděl. A to logicky fanoušky zvedlo ze židlí. A nejen je, k Scorseseho odsudku se vyjádřil i režisér Strážců galaxie, James Gunn, který podotknul, že fanoušci kdysi Scorseseho snímek Poslední pokušení Krista taky odsuzovali předem, aniž by ho viděli, takže mu přijde smutné, že se Marty sníží ke stejné taktice při hodnocení aktuálního stavu marvelovek.
zdroj:
tisková zpráva
Robert Downey, Jon Favreau i mnohé další hvězdy MCU vyjádřily respekt ke Scorsesemu, ale zároveň se divili jeho argumentaci. Marvelovky že nejsou součástí kinematografie? Vždyť se promítají v kinech. Jsou to filmy, stejně jako Taxikář nebo Kmotr. Každému podle jeho gusta. Zbraně tak byly taseny a na pomoc Scorsesemu, který tuhle poznámku utrousil při propagaci Irishmana – těžko říct, zda záměrně, aby vytvořil trochu rozruchu, nebo ze stařecké nerozvážnosti – přispěchal na pomoc sám Francis Ford Coppola. Ten se o marvelovkách vyjádřil jako o opovrženíhodné součásti kultury a víceméně přiložil pár polínek pod už tak roztopený kotel.
James Gunn s reakcí dlouho neotálel a napsal Coppolovi, že jeho dědeček (Gunnův) kdysi nadšenou reakci svého vnuka na první Star Wars zpražil hláškou, že všechny tyhle sci-fi jsou povrchní brak a nemají v kinech co pohledávat. A stejně tak publikum i kritika nadávala na zvrácenost a lacinou glorifikaci násilí v gangsterkách, z jejichž kořenů např. Kmotr vyrostl. A před gangsterkami to byly westerny, které bojovaly s pověstí filmového póvlu pro nenáročné divácké vrstvy.
zdroj:
tisková zpráva
V každé éře zkrátka podle Gunna existoval nějaký ten otloukánek, ostatně ony ty osmdesátkové pecky s Arniem nebo Slyem, případně bruckheimerovky v devadesátkách taky neměly u kritiky a „vážených hollywoodských tvůrců“ na růžích ustláno. Britský nezávislák Ken Loach se o marvelovkách vyjádřil jako o hamburgerech – narychlo splácaném polotovaru bez duše a smyslu. Navázal tím vlastně na Coppolu, který naznačil, že filmy mají člověku rozšiřovat obzory, vzdělávat ho, rozvíjet v něm kulturní cítění. Pokud jste fanoušci mainstreamových blockbusterů, dost možná nad těmito výroky naštvaných starých mužů kroutíte hlavou. Vy se přece chodíte do kina bavit, uniknout před strastmi všedního života. A je jedno, zda vám ten eskapismus nabídnou marvelovky, filmy s Dwaynem Johnsonem nebo horory od Jamese Wana. S minimálním zapojením fantazie totiž lze všechny argumenty zmíněných filmových kapacit použít na jakýkoliv produkt hollywoodského hlavního proudu.
Bylo by krátkozraké připsat aktuální vývoj situace jen černobílé nevraživosti mezi festivalovými a studiovými tvůrci. Scorsese nebo Coppola nemají důvod komukoliv co závidět, ať už jde o výdělky nebo výsluní. Zároveň nelze tvrdit, že nedrží prst na tepu doby. Když před pár měsíci Spielberg nadával na Netflix jako na úpadek kulturního prožitku a smrt chození do kina, ťukali jsme si na hlavu. Když pak slavnostně ohlásil, že připravuje nové vzrušující projekty pro konkurenční Apple platformu, bylo hned jasněji. Pojďme se ale podívat, co si o marveláckých superhitech myslí komerčnější a mladší režiséři. Nemusíme se jich ptát teď a tady, oni se totiž o marvelovkách vyjádřili pár let zpátky.
zdroj:
tisková zpráva
Cameron, Nolan nebo Fincher. Naprostá špička vypravěčů a řemeslníků, která ovšem okopávala marvelovské kotníky mnohem dříve než Scorsese. Na internetu z toho bylo pár povzdechů, ale síť sítí evidentně ráda zapomíná. Jak jinak si vysvětlit, že dnes nikdo necituje Nolana, který kdysi na existenci potitulkových scén reagoval slovy „To by si v opravdovém filmu nikdo nedovolil.“ Interpretovat se to dá samozřejmě různě, ale jako pochvala to nezní. Nolan má samozřejmě jako režisér oslavované batmaní trilogie na svůj názor plné právo. Temný rytíř, pasovaný často na nejlepší komiksový film všech dob, má však paradoxně s komiksovou předlohou i tradičním žánrovým uchopením společného pramálo.
zdroj:
tisková zpráva
Fincherovy poznámky z roku 2017 jsou asi z celého komentáře nejen marvelovek, ale limitů současného studiového systému nejzajímavější: „V sedmdesátých letech herci sloužili příběhu. Všechno bylo o příběhu. Dneska je všechno o záchraně světa, o honbě za tikající bombou, o které vlastně ani často nevíme, jak vlastně vypadá. Důležité je, že pořád tiká, takže nikdy není na nic čas. Ani na to, aby si dvě postavy jen tak popovídaly. Lituji herců, kteří si chtějí dneska v Hollywoodu vydělat. Musí se totiž trefit do zajetých kolejí – superhrdinské filmy, generické romantické komedie, nějaké to oprášení úspěšné značky po letech nebo oscarová vějička. Všechno ostatní jsou drobky pod stolem. Kinematografie neumírá, jen se nám mění před očima. Děcka do kina chodí, ale mají nos zabořený v mobilech. Už nechodí na film, ale chodí na event. Trochu jako když jsme u táboráku. Ten oheň uprostřed je samozřejmě důležitý jako symbol, ale svým způsobem je pokaždé stejný, takže tam sice jsme, ale víme, že nemusíme pořád koukat do plamenů a můžeme prokrastinovat, místo abychom hltali děj a zvraty. Obojí je stejně předvídatelné jako teplo, které sálá od toho táboráku.“
O rok později si přihřál polívčičku James Cameron a byl po premiéře Infinity War možná až moc příkrý, když prohlásil: „Doufám, že ti Avengers přestanou diváky rychle bavit. Hollywood má v záloze spoustu dobrých příběhů, tak proč pořád dokolečka koukat na osiřelé svalovce bez rodiny jak zas a znovu zachraňují svět nebo žehlí průšvihy, které sami nadělali. Není těch nekonečných seriálů dost v televizi?“ Nebylo to poprvé, co se Cameron dostal do potyčky s komiksovými fanoušky. Po premiéře Wonder Woman si přisadil, že snímek na rozdíl od jeho ženských hrdinek neprolamuje žádná tabu a soustředí se hlavně na to, aby z kostýmu Gal Gadot byly vidět všechny důležité ženské přednosti.
zdroj:
tisková zpráva
Jaké z toho všeho plyne ponaučení? Lamači rekordů návštěvnosti budou vždycky přitahovat hlasy pochybovačů a rozdmýchávat onlinové kontroverze. Zvládaly to i v dobách palcových titulků a naštvaných dopisů zasílaných do redakcí významných deníků, není důvod si myslet, že by tomu v době internetu mělo být jinak. Jen si toho víc všímáme, víc to řešíme a víc kopeme za tu svou stranu. Tahle trendy bitva je navíc o to lákavější, že po Endgame i někteří skalní fanoušci Marvelu očekávají od své oblíbené stáje jisté ochlazení a obávají se dalšího směru, kterým se komiksáci vydají. Tím spíš ale nedají dopustit na tu uplynulou dekádu plnou kasovních rekordů a blockbusterových událostí. Marvelu se momentálně na obzoru nerýsuje žádný soupeř, ale pokud náhodou v budoucnu přijde, můžete vzít jed na to, že mu budou ostatní okopávat kotníky úplně stejně.
