"Na projekce určené školám přišlo 92.000 žáků, DVD s filmem se prodalo 20.000 kusů včetně nosičů Blu-ray," řekl ČTK producent Adam Dvořák ze společnosti Bioscop. Lidice byly podle něj prodány do Francie, Číny, Ruska, Anglie i na Slovensko, v jehož koprodukci vznikly. Promítaly se v Izraeli, na festivalu ve Phoenixu získaly Cenu diváků, stejně jako v Buenos Aires na přehlídce filmů Evropské unie.
"Na Facebooku je početná komunita žen Lidice, která čile komunikuje mezi sebou. Některé před tím ani neznaly původ svého jména," dodal Dvořák. Úspěch měl podle něj i soundtrack, na kterém zpívají například Lucie Bílá, Aneta Langerová, Xindl X a skupina Divokej Bill. Vznikal pod vedením Michala Hrůzy, který k Lidicím napsal hudbu a spolupracoval s britským zpěvákem a skladatelem Jamesem Harriesem.
Na plátně se objevili Karel Roden, Zuzana Fialová, Zuzana Bydžovská, Roman Luknár, Veronika Kubařová, Norbert Lichý, Jan Budař a herci z Polska a Německa.
Cesta k první klapce byla trnitá. Nejprve se sháněly peníze, pak onemocněla režisérka Alice Nellis. Penězi poté přispěla města, sponzoři i dárci a režie se ujal Nikolaev. Rozpočet činil téměř 70 milionů korun. Kameramanem byl Mexičan Antonio Riestra,(Normal, Amores Perros, Frida).
Scénář kombinoval tři příběhy odehrávající se na pozadí tragického vypálení Lidic 10. června 1942. První o otci, který neúmyslně zabije syna a je za to odsouzen. Pobytem ve vězení však jako jediný muž z vesnice přežije. Druhý je příběh dopisu, jenž se stal záminkou pro tuto nacistickou operaci, a třetí příběh je o strachu, osobní zodpovědnosti a o přežití za cenu ztráty důstojnosti a cti.
Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili kvůli domnělé souvislosti jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře.
Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po válce se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.