Scéna popisuje návrat hlavního hrdiny v podání Karla Rodena do rodné obce. Před popravou ho paradoxně zachránilo to, že za vraždu syna skončil vae vězení a vyšel z něj až po válce. Na lidickou pláň přichází ve chvíli, kdy tu právě lidé vítají ženy, které přežily.
Náročná davová scéna bude podle producenta Adama Dvořáka ze společnosti Bioscop jednou ze zásadních závěrečných scén.
"I když je dnes možno vytvořit takto početný dav digitálním trikem v postprodukci, rozhodli jsme se nespoléhat jen na techniku a oslovili veřejnost, aby nám pomohla," řekl Dvořák ČTK. A tak si z dnešního natáčení odnesli dobrovolníci, kteří museli přijít v černobílém oblečení, jako poděkování za pomoc samolepku s informací, že "byli při tom" a pomáhali tento snímek dostat do kin. Na vlastní oči se přesvědčili, co všechno musí filmaři udělat, aby za jeden natáčecí den vytvořili zhruba dvě až tři minuty hotového celovečerního příběhu.
Bylo třeba natočit shluky lidí na různých místech, aby se celkové záběry, které budou ve filmu podle režiséra trvat asi jen deset vteřin, mohly v počítači dokomponovat. I proto příprava každé scény připomínala spíše vojenské manévry. To když pomocný režisér David Strangi manipuloval na rozlehlém zatravněném prostranství z blízkého vršku se zhruba šesti stovkami statistů pomocí silných tlampačů.
"Koukejte se směrem k nám. Tam, kde stojíte, odtud budete hrát. Připravte se, budeme točit. Děkujeme všem," volal ochraptělým hlasem. Za okamžik se lidé na jeho pokyn disciplinovaně rozestoupili po celé louce po jednotlivcích i skupinkách - a točilo se dál. V další scéně pod improvizovanou tribunou už hrál Karel Roden obsazený do hlavní role. V okamžiku, kdy dohrává hornická kapela, se slova ujímá řečník a vítá lidické ženy. Roden nejprve přihlíží, pak se prodírá davem a snaží se dostat na pódium. "Kompars má deset minut na napití," zazněl vzápětí při několikerém opakování v dusném počasí další pokyn z megafonu.
"Rekonstrukce této davové scény se podařila," neskrýval spokojenost režisér Nikolaev. "Dojímá mě to a jsem nadšený, protože lidé sem přišli dobrovolně, bez nároku na odměnu. Trpělivě s námi spolupracovali, protože to považovali za důležité," řekl ČTK. S natáčením je spokojen. "Oživujeme totiž něco, co je pro paměť národa nesmírně důležité," dodal.
Podle Dvořáka došlo ve středu při prvním záběru v Lidicích až k mystické shodě čísel. Protože je každý filmový obraz číslován, tento měl shodou okolností číslo 173, což je přesně počet zastřelených lidických mužů. To, jak se dějiny promítají do současnosti, prý filmový štáb až zaskočilo.
Snímek podle scénáře Zdeňka Mahlera, odměněného v roce 2007 cenou Sazky, nabízí pohled na tragický osud této středočeské obce za 2. světové války z neobvyklé perspektivy: skrze příběhy tří mužů, jejichž osudy ovlivnily osobní vztahy a nevěra. Je plný emocí a poukazuje na to, jak zdánlivé maličkosti mohou změnit chod dějin a způsobit tragédii. Natáčet se má ve fázích až do prosince, premiéra bude 9. června příštího roku.
Projekt s rozpočtem 65 milionů korun obtížně sháněl sponzory a během příprav změnil režiséra. Režisérku Alici Nellis, která nebyla schopna vzhledem k akutní borelióze a neurologickým problémům pokračovat v náročných přípravách, nahradil Nikolaev.
Novou tváří mezi herci se namísto původně obsazené Marthy Issové, které se nepodařilo sladit termíny s filmovou produkcí, stala Veronika Kubařová. Debutovala v roce 2006 v komedii Rafťáci, o dva roky později ztvárnila hlavní roli v Troškově pohádce Nejkrásnější hádanka. Za roli v Herzově snímku Dívka a kouzelník získala cenu pro Televizní objev roku 2009. Naposledy se objevila v úspěšné Vejdělkově komedii Ženy v pokušení.
Lidice přepadli nacisté 10. června 1942. V obci s 503 obyvateli bylo tohoto dne jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha zastřeleno 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v Polsku.Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel a obec byla srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
