Je comicsovým hrdinou, jehož si během více než šedesáti let od jeho prvního dobrodružství zamilovaly cele generace fanoušků. Ale nejen to: příběhy milionáře Bruce Waynea, který se v masce Batmana mstí za násilnou smrt svých rodičů a který bojuje s nejrozmanitějšími zločinci města Gotham City, se již periodicky vracejí také na filmové plátno a televizní obrazovku.

Kdo je kdo mezi hrdiny - Kdo je kdo mezi padouchy

Ve filmu se Batman poprvé objevil již v roce 1943, tedy pouhé čtyři roky poté, co se v hlavě comicsového scenáristy Boba Kanea zrodil. Jeho debut obstarala filmová série The Batman s Lewisem Wilsonem, která se nijak nevymykala z obvyklé produkce předfilmů, jichž tehdy Hollywood produkoval neuvěřitelná kvanta. Zápletkou snímku značně zamávala „povinná“ dávka propagandy, všechny oblíbené comicsové protivníky navíc filmová cenzura zapověděla a ze samozvaného bojovníka proti zločinu Batmana a jeho mladičkého parťáka Robina se stali agenti FBI. Věrnost comicsové podobě naopak zachoval filmový seriál Batman and Robin (1949) s Robertem Lowerym a Johnnym Duncanem. Střet našich hrdinů s padouchem Wizardem, usilujícím o světovládu, navíc zaujal vcelku obstojným zpracování a dodnes je nejuznávanější z batmanovských adaptací vzniklých před verzí od Tima Burtona. Jako na zdroj inspirace na ní dokonce dodnes vzpomínají i pánové Lucas a Spielberg.

V roce 1966 se na televizní obrazovce objevil pop artem ovlivněný televizní seriál Batman s Adamem Westem v titulní úloze a Burtem Wardem coby Robinem. Komediálně odlehčené příběhy oslovily hlavně dětské publikum, jež se spokojilo s prostinkými dialogy a lacinými kulisami, v nichž si to hrdinové rozdávali s nejrozmanitějšími protivníky, od Jokera až po Catwoman. Úspěch byl zpočátku takový, že vyvolal vznik filmového pokračování Batman: The Movie (1966), seriál však brzy začal ztrácet příznivce a v roce 1968 skončil úplně. Ještě v témže roce na něj ale navázala animovaná série The Batman/Superman Hour a v letech následujících seriály The Adventures of Batman (1969), týmovka SuperFriends (1973-1977) a The New Adventures of Batman (1977-1978). Vedle toho se v šedesátých letech objevila i dvojice „pirátských snímků“ s Batmanem: kraťas Andyho Warhola Batman Dracula (1964) a filipínský snímek Batman Fights Dracula (1967).

Další, tentokrát velkorozpočtová, filmová verze Batmana se začala rodit po úspěchu snímku Richarda Donnera Superman (1978) již v roce 1979 a mezi uvažovanými kandidáty na její režii se vystřídali například Steven Spielberg či bratři Coenové. Titulní roli si pak málem zahráli Mel Gibson a Pierce Brosnan. Nakonec se však film v kinech objevil až v roce 1989, k Batmanovým padesátinám. Ujal se ho doté doby téměř neznámý režisér Tim Burton (měl za sebou dva snímky včetně duchařské komedie Beetlejuice), který i přes velké protesty skalních fandů do hlavní role obsadil komika Michaela Keatona. Ovlivněn temnými vizemi batmanovského světa od předních comicsových tvůrců Franka Millera (Batman: Návrat Temného rytíře, 1986) a Alana Moorea (Batman: Kameňák, 1988) pak Burton publikum překvapil svým goticko-expresionistickým pojetím, které ukázalo Gotham City jako zločinem prolezlé velkoměsto, které nemá daleko k zániku. Hlavní hvězdou snímku se stal Jack Nicholson v roli vládce podsvětí Jokera, kterého pojal jako ďábelského šílence schopného pro zábavu vyvraždit miliony. I přes smíšená očekávání vyvolal snímek v Americe skutečnou batmánii – černožluté netopýří logo bylo v létě 1989 k vidění téměř na každém kroku a film se přiřadil k nejúspěšnějším titulům desetiletí. A samozřejmě si vynutil pokračování, opět v režii Tima Burtona.

I ve snímku Batman se vrací (1992) se do kostýmu Netopýřího muže oblékl Michael Keaton, který tentokrát bojoval s prohnilým Tučňákem (Danny DeVito) a bezcitným miliardářem Maxem Schreckem (Christopher Walken). A zpočátku také s Catwoman (Michelle Pfeifferová), která se posléze připojila na Batmanovu stranu. Přestože se snímek Batman se vrací přiřadil k hitům, úspěchu prvního dílu se ni zdaleka nevyrovnal. A protože studio Warner Bros. vyděsila stále temnější Burtonova vize Gotham City, režisér prvních dvou snímků byl odejit a na režijní stoličku dalšího batmanovského velkofilmu usedl tvůrce nový: Joel Schumacher. Bývalý kostýmní výtvarník si svého Batmana vysnil v mnohem zářivějších, neonových barvách. A když se v kinech objevil snímek Batman navždy (1995), publikum bylo jeho představou nadšeno. V úspěchu nepřekáželo ani nahrazení původního představitele Batmana Michaela Keatona nevýrazným Valem Kilmerem, ani to, že se Batman o hrdinské skutky dělil s novým parťákem, akrobatem Dickem Graysonem alias Robinem (Chris O’Donnell). Střet hrdinů se schizofrenickým šílencem Harveyem „Two-Facem“ Dentem (Tommy Lee Jones) a enigmatickým vtipálkem Riddlerem (Jim Carrey) patřil k nejúspěšnějším filmům roku a Schumacher brzy získal příležitost svůj úspěch zopakovat.

Z jeho následujícího opusu, 110milionového opusu Batman a Robin (1997), by však mohl mít radost snad jen maniakální smíšek Joker. Autoři tuto bizarní podívanou poskládali z filmařsky odfláknutých scén plných klišovitých dialogů recitovaných v nevkusných kulisách. Jako by už samo osobě nestačilo, že na scénu vedle Batmana (znuděně se tvářící George Clooney) a Robina (nesympatický Chris O’Donnell) přibyla ještě Batgirl (spratkovitá Alicia Silverstoneová). S nimi pak soupeřili Mr Freeze (prkenný Arnold Schwarzenegger) a Poison Ivy (uvřískaná Uma Thurmanová). Tomuto snímku se zkrátka podařilo nečekané: zavraždil slibně rozběhnutou filmovou sérii (plánované natáčení pátého dílu Batman Triumphant bylo zrušeno) a zamotal hlavy producentů otázkou, jak z tohoto neštěstí vyváznout. Že to nebyl snadný úkol, je znát z osmileté pauzy, která předcházela natáčení dalšího celovečeráku. Neúspěch filmu však Batmanovi nebránil v dobývání televizní obrazovky. Již v roce 1992 se objevuje kreslený seriál Batman: The Animated Series a na ni navazující snímek Batman a fantom, na nichž se výrazně podílel comicsový tvůrce Bruce Timm a Jokera v nich namluvil Mark Hamill (Luke z Hvězdných válek). Série vsadila na „burtonovsky“ temnou podobu Gotham City a podle mnohých patří k tomu nejlepšímu z filmových Batmanů vůbec. Na přelomu tisíciletí se pak s animovanými projekty o Batmanovi doslova roztrhl pytel; jen jejich výčet by zabral několik řádků. Vynikla mezi nimi zejména série Batman budoucnosti (1999-2001), v níž se hrdinským životem unavený Bruce Wayne snaží své žezlo předat dál.

Na lepší časy se v batmanovském vesmíru začalo blýskat na počátku třetího tisíciletí. Dlouho připravovaný projekt režiséra Darrena Aronofského Batman: Year One podle stejnojmenného comicsu Franka Millera, který měl objasnit počátky Bruce Waynea v kostýmu Netopýřího muže, se sice nekonal (řadu prvků z Millerova comicsu si však vypůjčil Christopher Nolan do snímku Batman začíná). Úspěchy několika krátkých snímků jako Batman: Dead End (2003) a na něj navazující World's Finest (2004), popřípadě Grayson (2004), vyprávějící o Robinově pátrání po vrahu Bruce Waynea, prokázaly, že o filmy s Batmanem je mezi fandy stále velký zájem. Zvláště ultralaciný, avšak atmosférou nabitý Batman: Dead End, v němž si to Temný rytíř rozdává nejen se svým klasickým protihráčem Jokerem, ale i s vetřelcem a s partičkou predátorů, se mezi fanoušky proslavil velmi chvalně. Vzniku nového celovečerního snímku pak již nezabránil ani krach hrané televizní série Birds of Prey (2002-2003), v níž proti zločinu bojuje několik vedlejších hrdinek z comicsového Batmana jako Black Canary či Huntress, ani katastrofální propad Catwoman (2004) s Halle Berryovou. Snímek Batman začíná (2005) s Christianem Balem je míněn jako nový vstup do světa Batmanových dobrodružství. Světa, který by měl být tvořen filmovou trilogií doplněnou o snímek Batman Vs. Superman.