Batman, ochránce temného velkoměsta Gotham City, by se neobjevil, kdyby malému Bruci Wayneovi přímo před očima nepozabíjel pouliční poberta oba rodiče. Z milionářského synka se po letech stal muž oddaný boji proti zločinu, schopný válčit s padouchy důvtipem i silou. Největší detektiv na světě protivníky překvapuje nejen brilantní taktikou, ale i geniálními vynálezy, jichž si tento temný rytíř během dlouhých let své křížové výpravy opatřil nepočítaně.

Bylo to v květnu 1939, když se na obálce 27. čísla časopisu Detective Comics objevila okřídlená postava v černošedém kostýmu. Tehdy čtyřiadvacetiletý kreslíř Bob Kane a o rok starší scenárista Bill Finger přišli v povídce The Case Of The Chemical Syndicate s novým hrdinou, který by se měl stát hvězdou comicsů z nakladatelství National Publications (dnes DC Comics). Od jiného slavného reka, mimozemšťana Kal-Ela alias Supermana, se Batman značně odlišoval: je obyčejným člověkem, který nevládne superschopnostmi, je „pouze“ odhodlán bojovat ze všech sil se zločinem. Jako předobraz Batmana tehdy posloužil hlavně Zorro mstitel, mezi zdroji inspirace jsou ale zmiňováni i temný hrdina The Shadow, hrabě Dracula či dokonce kresby Leonarda da Vinciho. Motiv netopýra si pak Bob Kane vypůjčil z filmového thrilleru The Bat Whispers, v němž vystupuje maskovaný vrah The Bat.

Na úplném začátku byl Batman opravdovým mstitelem, který za sebou nechával desítky mrtvých, protože se ale vydavatel chtěl zaměřit na mladší čtenářstvo, Batman brzy „vyměkl“. A v Detective Comics 38 získal prvního parťáka: mladičkého akrobata Robina. V této podobě si Netopýří muž rychle nabyl oblibu mezi fandy, a tak se již na jaře 1940 objevuje na pultech první číslo comicsové série nazvané Batman. V něm se poprvé představili dva z klasických protivníků našeho hrdiny: mrštná zlodějka Catwoman a především maniakální smíšek Joker, po dlouhá léta nejoblíbenější a nejčastější Batmanův nepřítel. Postupně se přidávají i další z populárních členů gothamského podsvětí: v roce 1941 to byli „strašák“ Scarecrow a gangster Pinguin, o rok později bývalý Batmanův spojenec Harvey Dent, jehož však neštěstí změnilo v psychopata Two-Face. A o něco později i hádankami hýřící The Riddler (1948), nepřátele mrazící Mr. Freeze (1959) či muže do svých osidel lákající Poison Ivy (1966).

Ani Netopýří muž ale nezůstal v boji se zločinem tak osamocen, jak se může na první pohled zdát. Při ruce je vždy komorník a rádce Alfred Pennyworth či jeden z mála čestných policistů v Gotham City James Gordon, který se postupně propracoval až na šéfa policie. K maskovaným spolubojovníkům Temného rytíře se vedle společníka z nejvěrnějších Dicka Graysona (který byl v dětství prvním Robinem a v dospělosti se stal Nightwingem) během let přiřadili Batgirl, Huntress a Black Canary anebo další Robinové – Jason Todd, Tim Drake a nejnověji Stephanie Brownová. A nemělo by se také zapomínat, že Batman je též členem Justice League of America, týmu sdružujícího všechny velké superhrdiny z Batmanova světa, od Supermana přes Green Lanterna až po Wonder Woman.

Od počátků až do poloviny šedesátých let vypadaly Batmanovy příběhy v podstatě stále stejně. Standardní povídky byly ozvláštňovány maximálně tak novými protivníky, popřípadě spolubojovníky. Ještě v těchto letech navíc také platilo, že autoři Batmanových dobrodružství (a comicsů vůbec) zůstávají v anonymitě a jsou zároveň velmi snadno zastupitelní. To se změnilo až v roce 1964, když se příběhů chopil Julius Schwartz. Z barvitých, odlehčených historek se stal Batman mysteriózní, temný. A nic na tom nezměnil ani komediálně laděný televizní seriál o Batmanovi (1966-1968), jehož popularita značně zastiňovala comics samotný. Na Schwartze navázali na přelomu šedesátých a sedmdesátých let libretista Dennis O’Neil a kreslíř Neil Adams. Ti se proslavili gotickohororovou vizí Batmana, která přinesla příběhy jako Night of The Reaper. V roce 1971 navíc přišli s novým padouchem, ekoteroristou se světovládnými choutkami Rā's al Ghūlem, a jeho dcerou Talií, která se sblížila s Brucem Waynem. A protože si Batmana vyhlédne Rā's al Ghūl jako svého nástupce, jejich střetnutí se stává záležitostí.

Další osobností, která Batmanův svět značně provětrala, byl kreslíř a scenárista Frank Miller. Ten se nejprve představil minisérií Batman: Návrat Temného rytíře (1986), v níž se zestárlý Wayne vrací do kostýmu Batmana a jde si to vyřídit se světem, kde i Superman podporuje fašizoidní vládu. Z depresivního ladění nevybočil Miller ani comicsem Batman: Year One (1988), který pro změnu vyprávěl o začátcích Bruce Waynea v kostýmu Batmana a vzniku přátelství mezi ním a Jimem Gordonem. A náhle se v Gotham City začaly dít věci do té doby představitelné. Pochmurnou náladu nového Batmana podpořil příběh A Death in the Family (1988), v němž Joker krutě zavraždí Jasona Todda alias Robina. Batman: Kameňák (1988) od scenáristy Alana Moorea pro změnu zmapoval zrod Jokera a nevynechal ani scénu, v níž padouch pošle na invalidní vozík Gordonovu dceru Barbaru. Tento tón ostatně podpořil i velkorozpočtový film od Tima Burtona, stejně temný a stylizovaný jako mnohé z tehdejších comicsů o Batmanovi. Ještě dál ale zašli scenárista Grant Morrison a výtvarník Dave McKean v minisérii Arkham Asylum (1989). Surrealistickou malbou podpořený příběh totiž vyprávěl o Batmanovi, který by patrně zasloužil umístěnku do gothamské psychiatrické léčebny po bok svých úhlavních nepřátel.

V devadesátých letech si čtenáři žádali hlavně rozsáhlé ságy, jejich přání měl uspokojit Knightfall (1993), na jehož počátku zpřeláme silák Bane Batmanovi páteř. Bruce Waynea tehdy zastoupí napravený zabiják Jean-Paul Valley. Protože však začne se zločinci účtovat velmi bezohledně a zašpiní Batmanovo jméno krví, musí se Bruce Wayne dát opět do kupy, vrátit se do kostýmu Netopýřího muže a svého nástupce zastavit. Tvůrčí duo scenárista Jeph Loeb a kreslíř Tim Sale vzápětí přichází s trojicí noirových gangsterek, které se vracejí do Batmanova mládí: Haunted Knight (1996), The Long Halloween (1996) a Dark Victory (2000). Rozsáhlý epos No Man’s Land (2001) ukazuje Gotham City, v němž po zemětřesení propuká anarchie. A je jen na Batmanovi a hrstce přátel, aby město ulici za ulicím dobyli zpět. V roce 2002 se pak o extrémně vysoké prodeje postarali legendární kreslíř Jim Lee a scenárista Jeph Loeb dvanáctidílným cyklem Batman: Ticho, v němž defilují snad všichni Batmanovi protivníci i souputníci…

Společně se Supermanem patřil Batman k největším comicsovým superhrdinům takzvaného Zlatého věku, který zahrnuje třicátá a čtyřicátá léta. Přestože se od těch dob na stránkách comicsů již objevily spousty dalších hrdinů, jejich slávě se žádný z nich (snad s výjimkou Spider-Mana) nemůže rovnat ani dnes, více jak 65 let od Batmanova zrodu. A nedá se spoléhat na to, že ho o slávu měl připravit nový film Batman začíná s Christianem Balem v titulní úloze. Patrně tomu bude spíš naopak…