Na úvod bychom měli zmínit, že nějaké ty přetáčky jsou v Hollywoodu naprosto běžné. Něco se nestihne, resp. někde se otevře volná kapacita a už se něco ladí, protože režiséři jsou už z principu nespokojení tvorové, kteří režírují hlavně ve střižně. O většině podobných tuningů se ale divák nedozví, dokonce i jemné korekce na základě zpráv z testovacích projekcí jsou natolik běžnou součástí tvůrčího procesu, že jim nikdo nevěnuje pozornost.
Jsou tu ale samozřejmě i produkce, které jsou problémové z principu. U nechvalně proslulého Sola došlo k výměně režisérů až někdy po třetině natáčení a narychlo přivolaný Ron Howard musel všechno předělat od podlahy. A takových průšvihů najdeme v historii několik. Většinou je původní režisér povolán zpět do akce, aby odčinil své hříchy, ale občas dochází k jeho výměně, nebo mu film na konci natáčení sebere studio a nechá výsledek dostříhat a “uzdravit” nějakým svým doktorem.
Hodně se přetáčelo a koumalo i u X-Men: Dark Phoenix, který do českých kin přišel minulý týden. Režijně jím debutuje scenárista Simon Kinberg, který napsal poslední tři xmenovky, ale taky třetí díl Poslední vzdor, který v podstatě zpracovává stejnou dějovou linku (ovšem tehdy s Wolverinem v hlavní roli). Kinberg byl tehdy z výsledku dost rozpačitý, a tak samozřejmě skočil po šanci natočit si jeden z komiksových milníků téhle party po svém. Studio mu nabídlo odborný dohled a s vědomím, že tihle X-Meni budou možná poslední se starou gardou (s prodejem Foxů Disneymu zřejmě časem dojde na restart a začlenění do MCU), měl Kinberg hodně práce s tím, aby všechno patřičně zauzloval.
Na první dobrou se mu to nepovedlo a ohlasy z testovacích projekcích byly mizerné i ve srovnání s předchozím propadákem X-Men: Apokalypsa. Proto se celý závěrečný akt filmu přetáčel a finální zúčtování ve vlaku najednou patří mezi nejchválenější scény. Nutno dodat, že Dark Phoenix má jenom průměrné recenze, ale pořád o dost lepší, než se čekalo. Tenhle film možná díru do světa neudělá, ale přidá se k těm, kterým dotáčky pomohly.
Historie je samozřejmě plná větších či menších změn na poslední chvíli. Jen se o nich ve své době nevědělo, protože nebyl internet. Novináři je vytahovali z tvůrců až po natáčení, nebo často po mnoha letech u příležitosti různých výročních edic na DVD a nových dokumentů ze zákulisí.
zdroj:
tisková zpráva
Nové Star Wars jsou úpravami na poslední chvíli celkem pověstné, ale v těchto dvou případech se návrat k rýsovacímu prknu vyloženě vyplatil. U sedmé epizody měl Abrams celkem jasnou představu o tom, co po něm studio a fanoušci žádají, ale když si Harrison Ford zlomil nohu a nebyl k dispozici pro předem naplánované natáčení, musel Abrams trochu improvizovat. Přidal do filmu několik scén mezi Rey a Finnem a dost tím pomohl jejich vzájemnému vztahu. A to mučeníčko Rey v podání Kylo Renna? To si Abrams taky rozšířil v důsledku Harrisonova zranění. Všechno zlé je občas pro něco dobré.
V případě první sólovky Rogue One byly přetáčky masivnější a hodně se o nich spekulovalo. Nakonec ale vše dopadlo dobře, tvůrci předělali úvodní scény několika postav, aby se jim divák dostal víc pod kůži. A když si producenti stěžovali na málo bombastický konec, povolal se do akce naštvaný Darth Vader. Jeho krátké cameo dnes patří k nejvýraznějším momentům celé ságy.
zdroj:
tisková zpráva
Stallone prý první verzi scénáře ke svému debutu napsal během pouhých tří dnů. Na place hodně improvizoval, ale byl to jeho příběh, takže moc dobře věděl, co dělá. Přetáčkám se ale stejně nevyhnul. Původní konec měl spočívat v tom, že rozjásaný dav vynese na ramenou Rockyho a Apolla ven z haly. Až poté se Rocky vrátí a najde v šatně za oponou Adrian. Spolu pak odcházejí vylidněnou ulicí – těsně poražený boxer a jeho opravdová trofej.
Stallone po kontrole záběrů pochopil, že tenhle konec nemá patřičný drajv, a tak se o týden později do ringu vrátil, nechal si na obličej namalovat modřiny a podlitiny a výsledkem je to, co jsme viděli ve filmu. Skoro slepý Rocky hledá v davu Adrian a v duchu oblíbené hry na schovávanou (Marco… Polo) nakonec k sobě díky volání najdou cestu. A je to moment, u kterého slzí i pánové. A ta původní verze? Odchod ruku v ruce nakonec zůstal na oficiálních plakátech!
zdroj:
tisková zpráva
Spielbergův dětský opus magnum měl původně mnohem temnější koncovku. Vzpomínáte, když E.T. ve filmu onemocní a v podstatě zemře? Spielberg chtěl, aby to tak zůstalo. Zlí vojáci zahubili roztomilého mimozemšťana. Jen se děti podívejte, jak je lidstvo kruté. Není divu, že testovací publikum podobný závěr odmítlo a dožadovalo se happyendu. Spielberg tedy ýtýho oživil a vymyslel ikonickou scénu s bicykly přelétávajícími v záři Měsíce. Mimochodem scénu, ze které potom Spielberg udělal logo své produkční společnosti Amblin. Sám uznal, že nová verze byla mnohem lepší a udělala z filmu nadčasovou klasiku. Podobně musel “neomylný” Steven opravovat ještě mnoho filmů, např. další sci-fi klasiku Blízká setkání třetího druhu.
zdroj:
tisková zpráva
Jak se přetáčí celovečerní animák? Složitě. Celovečerní Simpsonovi se připravovali několik let a neustále se měnili. Většinou k lepšímu. Sice jsme přišli o mimozemšťany Kanga a Kodose v závěrečných titulkách, ale vyfasoval jsme Spider-pig a řadu jiných gagů. No a pak je tu hlavní záporák filmu, Russ Cargill, poradce prezidenta Schwarzeneggera s ďábelským plánem vymazat Springfield z povrchu zemského. Původní design Cargilla evokoval Donalda Rumsfelda – vypadal jako šedovlasý zamračený stařík. Na poslední chvíli ho ale přeanimovali do podstatně mladšího a jinak úlisného šéfa enviromentální agentury. Bylo náročného ho vyměnit v každé scéně, a tak Russ o několik dialogů přišel, ale objevil se nově v závěru, aby mohl pointu divákům (a Homerovi s Bartem) dovysvětlit. V Burger Kingu se mimochodem jeho postavička prodávala ve starém designu (šedovlasý stařík), takže děti byly zmatené, co je to za pána, který ve filmu vlastně ani nehraje.
zdroj:
tisková zpráva
Když dneska kouknete na druhého Supermana, bude vám připadat trochu roztříštěný, ale nebudete úplně schopní ukázat prstem na důvod. Tak my vám ho prozradíme. Richard Donner natáčel jedničku a dvojku souběžně a podle svých slov natočil 75 % dvojky, když se Marlon Brando rozhádal se studiem o honorář. Jeho žaloba odložila přípravy sequelu a její odložení pak pro producenty znamenalo oříšek. Museli se klíčové postavy Kal-Elova syna zbavit a vyházet z filmu všechny scény s Brandem. To se nelíbilo Donnerovi, který si postavil hlavu a řekl, že na takovém filmu se podílet nechce. Studio tedy našlo náhradu v podobě Richarda Lestera, který chtěl přetočit víc než půlku snímku, aby pro sebe získal kredit režiséra. A to byl háček, protože Gene Hackman měl tak nějak pocit, že už své scény natočil a dostal za ně zaplaceno. Další peníze producenti utrácet nechtěli, a tak nové i staronové scény natočili s dvojníkem a obecně hodně improvizovali. Nakonec jim to docela prošlo, ale opravdu jen díky tomu, že zvládli oblbnout publikum a nic z tehdejších svízelí se nedostalo včas na veřejnost.
zdroj:
tisková zpráva
Film opravdu vzniká až ve střižně. Ne nadarmo Tom Hardy po premiéře Zběsilé cesty objal George Millera a poděkoval mu. Nikdy si prý nemyslel, že z toho chaosu na natáčení půjde sestříhat tak dobrý film. První pracovní sestřih byl skutečně jen jednou velkou akční scénou, ale studio se nechalo přemluvit k vypsání dalšího šeku a Miller natočil úvod s pečlivějším zasazením do celé madmaxovské mytologie. Díky němu se orientovali i náročnější diváci a ze Zběsilé cesty se stala zasloužená hitovka. Miller pak dokonce dostal i peníze na to, aby vyrobil speciální černobílou noir verzi, která běžela ve vybraných kinech. Snímek ale skončil v černých číslech s velkým štěstím, snad ani studio nevěřilo, že se mu stopadesátimilionový rozpočet vrátí.
zdroj:
tisková zpráva
A na závěr jsme si nechali původního Maxe, Mela Gibsona. V roce 1999 byl na vrcholu slávy a zahrál si knižního hrdinu Parkera v noirové kriminálce Odplata. Parker (ano, později si ho zahrál ve stejnojmenném filmu i Jason Statham) není žádný andílek a režisér Brian Helgeland ho ve filmu často vykreslil jako zločince, co si to jde vyřídit s jinými zločinci, kteří ho obrali a podvedli. Studiu se však zdál Parker přiliš nesympatický a báli se, že si ho publikum neoblíbí a negativně se to projeví i na oblibě Mela Gibsona. Proto po první projekci snímek Helgelandovi vzali a nechali natočit celé nové finále, kde mají víc prostoru ženské postavy a Parker je prezentován jako podstatně citlivější osoba. A samozřejmě je tu i víc akce. Některé Parkerovy činy sice pořád vyznívají negativně, ale studio dodalo i vysvětlovací voice-over, aby bylo jejich vyznění poupraveno a svou roli hraje i návodný střih. Helgeland se ale smál poslední, když na DVD o osm let později vydal svou původní, o dost temnější verzi a kritika ji jednohlasně označila za lepší.
