Jaroslavu Skleničkovou překvapilo, jak se film podobal pravdě. "Bála jsem se, že to bude úplně něco jiného," řekla novinářům lidická žena, kterou nacisté deportovali do tábora v Ravensbrücku, když jí bylo 16 let.

Skleničková byla ráda, že film ukázal skutečný osud dětí. Vyhlazení Lidic jich totiž přežilo pouze 17, zbývajích 88 dětí nacisté zavraždili. Jedinou výtku měla ke scéně týkající se zabíjení mužů z vesnice. Podle ní je totiž nacisté nezastřelili, ale pobili. Další lidická žena, Milada Cábová, o filmu nechtěla moc hovořit. "Je to moc čerstvé. Dojalo mě to a všechno se mi to opět promítá," uvedla.

Na slavnostní projekci nechyběl ani režisér Nikolaev a Zdeněk Mahler, který napsal filmový scénář. Pro Nikolaeva prý bylo promítání v Lidicích důležitější než samotná premiéra filmu. "Je to největší zkouška a vyvrcholení práce, kterou jsme udělali," uvedl režisér.

Mahler před zahájením filmu uvedl, že by snímek měl být varováním, aby se podobné hrůzy nikdy neopakovaly. "Přál bych si, aby s námi mohli koukat všichni chlapi, kteří na tragédii doplatili. A jejich ženy nebo milenky," uvedl.

Nikolaev byl po skončení filmu spokojený, jelikož od pamětníků zaznamenal pozitivní reakce. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl však měl k filmu několik výtek. Nejvíc ho prý mrzí, že tolik nezdůraznil právě osud dětí.

Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili v červnu 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Snímek kombinuje tři příběhy odehrávající se na pozadí tragického vypálení Lidic. První je o nešťastné rodině, ve které otec v hádce neúmyslně zabije svého syna a je za to odsouzen. Pobytem ve vězení si paradoxně zachrání život, protože unikne osudu a jako jediný muž z vesnice přežije.

Druhý je příběh dopisu, jenž se stal záminkou pro tuto nacistickou operaci, ač ve skutečnosti šlo o lež maskující nevěru. Třetí příběh je o strachu, osobní zodpovědnosti a o tom, zda je opravdovou výhrou přežít za cenu ztráty důstojnosti a cti.

Film Lidice zaujal hned po premiéře první místo v tabulce nejnavštěvovanějších titulů českých kin. O jeho úspěchu může svědčit i to, že o něj projevilo zájem České kulturní centrum v Izraeli nebo české velvyslanectví ve Washingtonu, která snímek chtějí promítat krajanům v zahraničí.