Další film, který se snaží cílit především na teenagery, kterým se vnucuje jako sci-fi podle předlohy nějaké knihy, kterou jsem nečetl, ale milióny dětí na celém světě ano. Ten film ve mne nezanechal jedinou stopu chvění, či snad dokonce nadšení, ale na rovinu přiznávám, že mi neštval a dokonce jej svým způsobem respektuji.

Spike Jonze je velmi zvláštní tvůrce. Točí podivné filmy jako V kůži Johna Malkoviche, hraje v pro mne odpadním Jackassu a pak se drze objeví na Oscarech mezi dramaty o otroctví, HIV a nějakých těch nefunkčních multigeneračních vztazích se snímkem Ona, romantickým příběhem o muži, který se zamiluje do svého operačního systému. A jakkoliv to zní spíše jako hodně divný film o vašem ještě divnějším kamarádovi, který potajmu hladí monitor svého počítače, ve skutečnosti je Ona sci-fi romancí bez nějakých hollywoodských klišé, která jinak v každém romantickém filmu být musí, protože producentům to tak ukazují tabulky z testovacích projekcí.