Hunger Games mi nevadí. Naprosto chápu, že studia musí vydělávat a puberťáci potřebují filmy, o nichž budou debavovat. Naše generace tekla z Komanda, Terminátorů a posléze jsme zakotvili u středobodu intelektuální zábavy Pána prstenů. U prvních Hunger Games mi vlastně překvapilo jediné, že tohle má knižní předlohu. Než perex nakyne, musím rychle dodat, že dvojka je o něco lepší.

Katniss Everdeen je zpět – po dvouleté odluce se vrací s druhým dílem série Hunger Games a zatímco minule šlo o přežití, tentokrát půjde o revoluci. Katniss se totiž na vítězném turné stane svědkem bujícího odboje, jehož je sama ikonou po událostech předešlého filmu. Začne být nepohodlná a začne tak znovu bojovat o svou existenci.

V Enderově hře sledujeme příběh mladého chlapce Endera Wiggina, který má šanci spasit lidstvo konce 21. století. Před půlstoletí totiž Zemi napadla mimozemská rasa přezdívaná "termiťáci". Podařilo se je sice odvrátit, mezinárodní složky však vědí, že tím konečný zápas mezi oběma rasami pouze na čas odložily. Zoufale tak mezi dětmi hledají geniálního stratéga, který by početní i technologickou převahu mimozemšťanů mohl zvrátit. A Ender může být právě jím.

Skoro každý slavný filmař, který do kin servíruje své dvouhodinové trháky, kdysi začínal na malém prostoru. U mnohých skončily jejich studentské projekty v trezorech a už se na ně nevzpomnělo. Jiní, jako třeba Neill Blomkamp, nejprve vytvořili krátkou verzi celovečerního nápadu a až poté na větší projekt dostali peníze. Právě z těchto důvodů je čím dál tím víc zajímavý fenomén moderních krátkých filmů. Jednak existuje slušná šance, že jejich režiséři budou během pár let tvořit opulentní kinofilmy, a jednak si u nich můžete během deseti minut zažít svěží příběh zdarma (a legálně) z pohodlí svého křesla. Chcete-li se o tom přesvědčit sami, zde je patero výběrových famózních kraťasů.

Samotářský, drsný a nepříliš sociálně cítící Riddick měl být pro režiséra Davida Twohyho asi jeho vysněným vrcholem. Filmy s holohlavým hrdinou však mnohem více charakterizuje urputná snaha nabídnout divákovi fungující sci-fi univerzum. Třetí díl se této nálepky nedokázal zbavit, navíc Riddickův stvořitel nevěděl, co chce vlastně natočit.

Do kin dorazilo Elysium, akční sci-fi od režiséra Distriktu 9 Neila Blompamfa, a spolu s ním i další nářez pro fanoušky velkolepé vědecké fikce. Jednou z mála výhrad proti Elysiu dle zahraničních recenzí je však skutečnost, že jeho zápletka poněkud naivně zachází s motivem revoluce. Snímek se zabývá realitou 22. století, kdy 99% chudého lidstva živoří na Zemi, zatímco 1% populace obývá luxusní vesmírnou stanici Elysium. Jak si však ukážeme, filmový svět motiv revoluce prostě zbožňuje, a to dokonce i v žánru sci-fi, komiksových adaptací nebo pohádek!