zdroj: YouTube.com
Celá série nepravděpodobně vznikla na konci 60. let nejkultovnějším dílem Planeta opic (1968). Snímek sice vycházel z francouzského sci-fi románu spisovatele Pierra Boulla, jeho story si však vzal do merku Rod Serling, tvůrce seriálu Twilight Zone, dílka strukturou a vypointovanými příběhy podobného Krajním mezím. Právě Serling byl odpovědný za na svou dobu šokující zvrat, jenž od té doby vykradly tucty dalších děl, totiž že se celý snímek odehrával na Zemi. Film při pouhém pětimilionovém rozpočtu vydělal milionů 32, a vedle komerčního úspěchu mu navíc tleskali i kritici za skloubení tématiky rasového útlaku s filipikou studené války.
Do nitra Planety opic
zdroj: YouTube.com
Obrovský úspěch prvního filmu překvapil všechny, nejvíce však producenty. Ti se tak rychle jali značku podojit dílem druhým vydaným v roce 1970. Ten byl však nejzajímavější především pro řadu lapsů – jednak děj napsaný jako přes kopírák z první poloviny scénáře Planety opic (to ve snaze recyklovat kulisy z minula), a jednak pro skoro úplnou absenci Hestonovy postavy z původního filmu. Vzdor zjevnému šetření a skoro nulovým ambicím zvládlo Do nitra Planety opic vyčarovat několik nesmrtelných scén, například ty ukazující zdejší zbytky lidstva uctívající vodíkovou pumu.
zdroj: YouTube.com
Po kataklyzmatickém konci Do nitra se zdálo, že dále v sérii není kam jít. Tržby však stále ne a ne klesnout, scénáristé proto přišli s tím, že několika opicím se podařilo přežít konec planety skrze cestu časem nazpět do éry lidí – jmenovitě do 70. let. Role se tak obrátily a pokud by snad některý z diváků stále nechápal, že tyranie opic z prvních dvou filmů slouží jako komentář k turbulentnímu období občanských nepokojů a hnutí za lidská práva, trampoty Ziri, Cornelia a jejich malého Caesara jim v metaforách útlaku vymáchali hlavy. Zároveň však Útěk dále ještě přifoukla trend dojení značky. Díky přesunu děje do současnosti například filmaři konečně ušetřili horentní sumy za kulisy opičí reality.
Dobytí Planety opic
zdroj: YouTube.com
Proto zřejmě nepřekvapí, že taktéž čtvrtý film pokračoval v klesající míře rozpočtu – poprvé od "jedničky" to však ničemu nevadilo. Dobytí je totiž zdaleka nejtemnějším dílem celé řady. Ukazuje dystopickou "budoucnost" dalekých 90. let, v níž lidem zemřou domácí mazlíčkové, a jejich roli zaberou kultivovaní opičí otroci. Dobytí vykresluje cestu Caesara vstříc finální opičí revoluci, a výborně tak uzavírá kruh násilí s první Planetou opic. Právě Dobytí mimochodem jako inspirační zdroj bralo Zrození Planety opic z roku 2011.
zdroj: YouTube.com
Smutný trend nekonečných pokračování dostihl původní opičí sérii v roce 1973 skrze ultralevnou postapokalyptickou Bitvu o Planetu opic. Ta svým vykreslením světa po pádu lidstva ale stále daleko před vznik plnohodnotné opičí civilizace paradoxně stojí modelem nynějšímu Úsvitu Planety opic, doufejme však, že z ní filmaři nevezmou taktéž příšerné triky či lobotomizované dialogy. Tahle „Ostuda Planety opic“ filmovou sérii na dlouho pohřbila, a nebudeme-li počítat neméně příšerný seriál, na první pokus o remake jsme si museli počkat až do nového tisíciletí.
Planeta opic (2001)
zdroj: YouTube.com
…a ani to nezaručilo pozitivní filmový dojem. Snímek přitom papírově nemohl neuspět – jeho režii ostatně převzal král podivných komerčních trháků Tim Burton, a v hlavní roli se objevil Mark Wahlberg. Burtona bohužel opustila skoro veškerá invence, jeho Planeta opic měla navíc smůlu na jalový scénář i stále kultovní status původního filmu – skoro nikdo z nynějšího publika proto nepochopil, že proklínaný konec filmu byl ve skutečnosti věrný původní knize, jejíž konec Schaffnerův film změnil. Ba ne, pro koukatelný remake museli filmaři sáhnout po tom, co učinilo původní Planetu opic tolik oblíbenou – přišel čas na metafory!
Zrození Planety opic
zdroj: YouTube.com
Genetické pokusy i tyranie přírody lidstvem – i bez vyřčeného zaklínadla „globální oteplování“ bylo jasné, že druhý pokus o remake namísto z jaderných zbraní těží motivy z tématu ekologie a GMO éry. Při tom všem naštěstí opět nezapomněl na sympatické postavy a úspěšně tak na základě receptu původní Planety opic zaskóroval! Zdaleka největším políčkem však byla finální titulková sekvence, v níž – jako by se nechumelilo, došlo v nich na vyhlazení většiny lidstva vlivem viru, na němž mimoděk po celou dobu pracovala postava Jamese Franca.
Není se co divit, že všechny zajímá, jak se s touhle výchozí pozicí nejnovější Úsvit Planety opic popere!
