...a probudí se v kasárnách den před invazí. Znovu prožije jednodenní výcvik i invazi a znovu umře. A znovu se probudí v kasárnách den před invazí...
Cage záhy zjistí, že se bitvy účastní také slavná válečnice Rita (Emily Bluntová), která cosi ví o příčinách té zvláštní časové smyčky - sama totiž něco podobného prožila.
A tak Cage prožívá onen den znovu a znovu, umírá znovu a znovu a pořád více se přibližuje odhalení pravdy, nalezení slabého místa mimozemšťanů a možná i splynutí s Ritou.
Trailery se důsledně snaží zatajit jednu skutečnost: Na hraně zítřka je velmi vtipný film s mnoha dobrými žertíky a narážkami, vyplývajícími z ústředního paradoxu i z toho, jak se Cruisův hrdina v průběhu stovek opakování stejných situací stává zvolna jiným člověkem. Dlouho jsem neviděl film, ve kterým by mi Cruise byl takhle sympatický.
Na rozdíl od Hromnic je tentokrát princip paradoxu jasně a logicky vysvětlen (tedy, logicky v rámci sci-fi žánru) a z omezení a pravidel této časové smyčky vyplývají různé podzápletky (samozřejmě za to mohou ti mimozemšťani a Cageovo "prokletí" se stane jedinou šancí na jejich poražení).
Film je chytrý. Na letní mega blockbuster až překvapivě chytrý a odvážím se tvrdit, že některé časové vtipy a paradoxy mohou méně pozorným divákům trochu zamotat hlavu. Cage totiž není hlupák a jakmile pochopí princip toho, co se děje, začne ho brzy využívat (a zneužívat) opravdu naplno a nápaditě, zkouší různé rozhodovací větve, stává se lepším vojákem i člověkem, a tak dále...
zdroj: Warner Bros Pictures
Další plusy:
Akční megascény s nezranitelným hlavním superhrdinou působí o něco logičtěji, než je v podobných filmech obvyklé, protože Cageovy superschopnosti a superštěstí logicky vyplynou z toho, že se ocitá v situaci, kterou už stokrát zažil a do detailů si ji pamatuje.
Po dlouhé době někdo přišel s trochu svěžím, neokoukaným designem zlých mimozemšťanů a jejich chování.
Vojáci slušně imitují mariňáky z Vetřelců, včetně toho, že šéfa jednotky hraje Bill Paxton!
Režisér Doug Liman (Pán a paní Smithovi, první Bourne), jehož filmy mi nikdy nijak extra k srdci nepřirostly, projevuje nebývalou schopnost udržovat téměř non-stop tempo a přitom udržovat film přehledný a zajímavý, čemuž hodně pomáhá značně nadprůměrný scénář (který pravděpodobně má pramálo společného s japonskou manga předlohou).
Někomu může připadat, že závěrečná část film je příliš rozvleklá. Ale je to spíš tím, že první polovina je tak nabušená, že "jen" normálně dobré finále působí jako krok zpět.
Každopádně jde o jeden z těch vzácných případů, kdy drahý akční blockbuster není hloupý a šlape hladce jako nějaký vypiplaný osobní nezávislý filmeček.
Hodnocení: 90 %