V pořadí třetí film v hlavní roli s Danielem Craigem se tak opět snaží být jiný. Tvůrci zjevně stojí na rozcestí, kdy vědí, že chtějí oslovit všechny, ale současně se jim nedaří být ve všech ohledech bezchybnými. Razantní změna u Skyfall je cítit v hned v úvodní akční scéně. Tu do filmu přinesl oscarový režisér Sam Mendes, který akci pojal jako technicky dokonalou podívanou s náznaky humoru. Právě nadsázka předchozím dvěma dílům chyběla a byla to velká škoda. Mendes je navíc mnohem více tradičním režisérem, který ve svých filmech k zaujetí diváka nepotřebuje stroboskopicky rychlý střih a bourneovsky rozklepanou kameru.
Zoufalý protivník
Pro fanouška Jamese Bonda z toho plyne příjemné překvapení, snímek lze sledovat i blíž k plátnu, aniž by dotyčný dostal epileptický záchvat. Klidnější pojetí akčních scén není na úkor tempa. Ve Skyfall všechny honičky, výskoky, výbuchy a přestřelky mají šmrnc a divákovi navíc díky dobrému střihu umožňují orientaci v prostředí scény. Ke škodě moderního Bonda takových situací ve filmu není mnoho a většinu času se buď nad něčím diskutuje, nebo se někam někdo přesouvá. Daniel Craig se zarputilým výrazem dobře oblečeného ukrajinského dělníka vyráží na dlouhou pouť za ukradeným SSD diskem, na němž jsou uložena data o všech tajných agentech britského impéria. Neznámý zloduch navíc jednou týdně část seznamu zveřejní a tím samozřejmě neznámé hrdiny ohrozí na životech. To si nechce nechat líbit ředitelka tajné služby M (Judi Dench), ale nelíbí se to ani jejímu nadřízenému Garethu Mallorymu (Ralph Fiennes). Oba spolu jaksi bojují o výklad smyslu činnosti tajených služeb, ale nakonec začnou táhnout za jeden provaz. Nový Bond je přinejmenším předvídatelný a to do takové míry, že po hodině a půl každý tuší, jaký osud dané postavě scénář přichystal, kdo na jaké straně stojí. Lineárnost příběhu je zoufale nudná. Hlavní padouch Raoul Silva (Javier Bardem) je směšný a zoufale naivní. Motivem k jeho činům jsou snad ta největší scénaristická klišé v historii nejen bondovské série. Zákeřný odpadlík, který se rozhodl pomstít, je vlastně jakousi odvrácenou stranou Bourna. My však tentokrát nedržíme palce mstitelovi, kterého agentura hodila přes palubu, ale jeho naháněčům. V jejich čele totiž stojí charismatický James Bond. Tvůrci samozřejmě nabízejí celou řadu odkazů na starší díly v podobě postav, technických vymožeností a typických propriet.
zdroj:
tisková zpráva
Počítače světu vládnou
Vzhledem k urputné snaze bořit ve filmech s Craigem zaběhnuté rituály, i zde se tedy boří o sto šest a skalní fanoušek může být rozezelen. Jenže problémem filmu Skyfall není úplně jiný pohled na postavu Jamese Bonda, ale vlastně celý film. Mladému a novému publiku může být ukradené, v jakém autě hrdina jezdí, či jak si nechá na baru namíchat oblíbený nápoj. Diváci chtějí především dobrý akční film, který baví a jehož zápletka je alespoň trochu zápletkou a ne přímočaře nabídnutými správnými odpověďmi. Bizarnost a jednoduchost příběhu pak podtrhují mnohdy zoufale jalové dialogy. Že se tvůrci nehodlali ani v nejmenším párat s intelektem diváka dokazuje i vizuální zpracování tzv. „Film OS“, tedy počítačových systémů, na nichž běží všechny ty dokonalé a vyhledávácí programy. Reinkarnovaný dodavatel vynálezů mladý Q nyní sedí většinou u počítačů a na obrazovkách sleduje nesmyslné klikyháky evokující svojí grafikou laciné béčkové filmy s Lundgrenem. Divák musí být baven, ale na druhou stranu dělat z něj za každou cenu pitomce tvůrci nemusí. Absurdity pak přístup k nových technologiím dokonává scéna, kdy Bond žádá Q, aby zanechal pro padoucha dostatečně velké a falešné stopy, což v praxi představuje rozmisťování čtverečků na monitoru. Počítačovou technologií se navíc ozbrojil i hlavní záporák, který tentokrát nechce ovládnout svět, ale žene ho kupředu jen slepá touha po vendetě. Jeho zbraněmi však nejsou lasery, družice, nebo stíhačky, ale převážně počítačová síť. Jeho moc se ukáže ve chvíli, kdy se pomocí počítačového viru (dosovsky lacině vyhlížející lebka, která na monitoru v MI6 klape spodní čelistí) nabourá do agentury a začne sosat jejich citlivá data.
Tempo značně… pomalé!
Mendes nedokázal ve Skyfall udržet nahozené tempo z úvodní brilantní scény. Zdánlivě mrtvého Bonda vytáhne z vody krásná Turkyně a žije s ním v chatrči, do té doby než sebere znovu životní elán. A zase Bourne? To musí všichni odstrčení agenti sbírat síly někde v chatrčích a chudě vybavených domech? Bohužel toto probouzení k životu je natočeno tak nudně a předvídatelně, že i v kinosále občas docházelo k tlumeným úsměškům. Český divák naštěstí ještě chápe a nenechá si všechno nabulíkovat. Skyfall je, bez ohledu na starší díly, prostě jen průměrným akčním filmem, kterému béčkovou nálepku strhává jen přítomnost hereckých jmen, slavného režiséra a velké produkce. Kdyby v titulkách a na plátně tyto informace nestály, lze si do postavy hlavního hrdiny klidně promítnout i Stevena Seagala. Byl asi o dost pomalejší, dýchavičný a zpocený, ale zase by to byla větší legrace.
Hodnocení: 50 %
