7) Skyfall (2012)
Nelze nezačít ničím jiným než znělkou posledního filmu, která dokonale předznamenává nejklíčovější elementy zápletky a nezapomíná při tom produkovat mrazivě přitažlivou atmosféru. Na znělku tak, jak ji nazpívala Adele, jsme jako diváci Bonda čekali více než celou uplynulou dekádu!
6) Špion, který mě miloval (1977)
Notně táhlé motivy jsou vlastní i romantické znělce z Mooreova filmu Špion, který mě miloval. Oproti povětšinou mnohem životnějším znělkám jde o příjemnou, cajdáky z konce 70. let notně zatíženou změnu.
5) Ve službách jejího veličenstva (1968)
Neprávem opomíjená bondovka s Geogem Lazenbym si zaslouží zmínku i ve výčtu znělek. Krom dramatického, nikoliv ležérního podtónu je totiž zároveň i znělkou, která připomíná Bondovy minulé filmy a dobrodružství. Předznamenává vpravdě osudovou zápletku, která o dekády předběhla svou dobu. Mimochodem, dobře si poslechněte ústřední motiv znělky - stejný se totiž v nové verzi objevil i v posledním traileru na Spectre...
4) Zlaté oko (1995)
Nehledě na její mnohé hudební úspěchy zůstane pro mnohé Tina Turner především tím, kdo nazpíval atmosférickou znělku bondovky pro novou generaci, Zlatého oka. Vizuální stárnka otvíráku je navíc fascinující pro tématizování konce studené války - a s tím i hledáním nových bondovských záporáků...
3) Jeden svět nestačí (1999)
Hypnotická znělka k Brosnanově třetímu filmu notně připomíná pozdější znělku Mužů, kteří nenávidí ženy, vizuál tentokrát přináší mírnou leč potřebnou změnu oproti tradičním siluetám. Do svým způsobem nejvíce realistické (resp. nejméně absurdní) zápletky Brosnanovy éry se však znělka dokonale hodí. Až do příchodu Adele a Skyfall bylo navíc nazpívání této znělky z úst Shirley Manson z Garbage poslední solidní znělkou v řadě. A to už o něčem vypovídá!
2) Dr. No (1962)
Zcela první znělka bondovky si své první místo zaslouží už jen kvůli tomu, že její jednoduché nápady velmi přesně definovaly styl dalšího půlstoletí znělek včetně siluet tanečnic nebo cameo zabijáků (ač zatím v poněkud netradiční podobě). Body navíc si zasloužila za vynález ikonického bondova hudebního motivu.
1) Žiješ jenom dvakrát (1967)
Ruku v ruce s netradičním instrumentálním doprovodem ale nakonec u nás vyhrávají hlasivky Nancy Sinatra. Conneryho předposlední Bond (nebudeme-li počítat neoficiálná Nikdy neříkej nikdy) do mixu přidává Bondovou japonskou anabází. Spolu s dobrodružnějšími podtóny (než obvykle) i sympatickou délkou je titulková sekvence Žiješ jenom dvakrát optimální kombinací na úvodu filmu.
