Příběh z občanské války v Sierra Leone je zarámován honbou za milionovým růžovým diamantem. Tak veselou zábavu jako někdejší filmové dobrodružství s Michaelem Douglasem však Krvavý diamant neslibuje.
Solomon Vandy (Djimon Hounsou) žil poklidným životem rybáře a milujícího otce rodiny. A žil by tak doposud, kdyby do jeho vesnice nevtrhla banda povstaleckých vojáků a nezačala zabíjet, mrzačit a zotročovat. Solomon z jejich zvěrstev vyšel ještě docela dobře: manželka, malá dcerka i syn Dia stihli prchnout. Samotný Solomon je „pouze“ zajat a pod dohledem ďábelského kapitána Poisona (David Harewood) putuje do diamantových dolů. Od té chvíle sní Solomon o jediném, o znovushledání se svými blízkými. Jako trumf mu do budoucna může posloužit několikacentimetrový růžový diamant, včas ukrytý před zraky chtivců. Osud tomu ale chtěl, aby existence drahokamu nezůstala Solomonovým tajemstvím. Dozvídá se o něm taky Danny Archer (Leonardo DiCaprio), někdejší žoldák a dnes pašerák zbraní. Takovýto kámen by pro něj znamenal propustku ze světa dennodenního rizika. Nepravděpodobné partnerství mezi oběma muži je uzavřeno a jejich odysea napříč Sierra Leone může započít.
Tenhle snímek má ambici. Chtěl by postihnout všechna témata, o nichž byla během několikaletého válečného konfliktu v Sierra Leone napsána třeba jediná řádka. Jméno daly filmu ilegálně těžené a pašované drahokamy, které slouží jako prostředek k financování zbraní. Nechybí ukázky brutálního násilí na civilistech. Vstupuje i téma zdrogovaných dětských válečníků, od jejich výcviku až po uměle vsunutou epizodku s dobrodincem, který tato dítka léčí. Představeni jsou cizí žoldáci, kteří zde rozehrávají vlastní hry, ale taky uprchlíci a jejich koncentrace v táborech za hranicemi Sierra Leone. Objeví se váleční novináři, někdy idealističtí (ženská hrdinka Maddy v podání Jennifer Connellyové), jindy zase cyničtí a zbytečně riskující (všichni ostatní). Někdy je motiv zpracován pečlivě, někdy zběžně, často ale samoúčelně. Takto lze naplnit dvě filmové hodiny a jednu čtvrtku navrch.
Krvavý diamant chce zkrátka být angažovaným uměním, na naplnění těchto snah je ale příliš povrchní a roztěkaný. A vedle toho chce na cestě za drahokamem taky bavit a nebýt „jen“ válečně-sociálním dramatem. Už autor rčení o honu na více zajíců současně o tom ale věděl své. Vlastně ještě před několika lety mohl být Krvavý diamant snímkem průlomovým, dnes přichází s křížkem po funuse. Bídu Afriky mnohem důsledněji zachytil třeba Nepohodlný, jež je mimochodem rodným bratrem Krvavého diamantu co do myšlenky o bohatém světě tyjícím na úkor chudiny. Kšeftování se zbraněmi lépe vystihuje Obchodník se smrtí. Se snímky o válečných konfliktech v Africe se přímo roztrhl pytel (Hotel Rwanda, Střelba na psi, Někdy v dubnu). Bojování v pseudodokumentárním stylu zase dotáhl k dokonalosti už Ridley Scott a jeho Černý jestřáb sestřelen. A třeba bezvýchodnost otročících dělníků je působivěji naznačena v akční komedii(!) Vítejte v džungli. Africké akční dobrodružství, které hloubavější myšlenky zapudí, nabídla Sahara...
Snímek navíc prohrává svůj boj o realističnost (nebo aspoň jejího zdání) ve prospěch politické korektnosti. Černošský hrdina je charakter až do morku kostí, zato běloši umějí jen planě žvanit, nebo vykořisťovat, popřípadě je jim dovoleno prozřít a pochopit svou nadutost/sobeckost.
Herecké výkony naštěstí povznesly své postavy nad schematický scénář. Zosobněním bělošské špatnosti je tu pašerák Archer. Leonardo DiCaprio, který se už definitivě zbavil mladistvého image, jej představuje v duchu okoralých hrdinů, které tak mistrovsky ztělesňoval Huphrey Bogart. Jenže to je už dávno, DiCaprio tedy hledal a nacházel vzor u Harrisona Forda, Michaela Douglase nebo Stevea McQueena. Djimon Hounsou zůstal uvězněn v úloze odhodlaného afrického chlapáka. Pokud už ale Solomon Vandy takovým hrdinou být musel, pak je pro něj Hounsou bezpochyby ideálním představitelem. Třetím kolem u vozu taženého protikladným mužským duem je angažovaná reportérka Maddy Jennifer Connellyové, pohlížející na dění z morálního patra euro-amerického idealismu. Netřeba asi dodávat, jak sympaticky takové rádcování působí.
Vypíchnout si zasluhují životné, i když nikoli nutně realistické figury zastupující jednotlivé válečné strany: kruťácký kapitán Poison (David Harewood), postavou drobný velitel Zero (Percy Matsemela), toužící po satelitní televizi – a sledování Pobřežní hlídky, bezpáteřní vojenský profík plukovník Coetzee v podání Arnolda Voslooa (Mumie), ale taky malí představitelé odduševněných dětských válečníků.
Zkušený řemeslník na režisérské stoličce Edward Zwick si s tématem válek ve všech podobách pohrává během celé své kariéry (Glory, Odvaha pod palbou, Poslední samuraj). Krvavým diamantem navazuje především na svůj – jak se později ukázalo vizionářský – thriller z New Yorku obsazeného teroristy Stav obležení (1998). Týká se to šíře tematického záběru, ale i režijního pojetí akčních scén, jež jsou motivovány vlnou naturalismu a reportážnosti (jakkoli pak v takových záběrech vypadá neprůstřelnost hlavních hrdinů ještě komičtěji než za časů, kdy byl divák s žánrovou nadsázkou plně srozuměn). Kamera Eduarda Serry (Křídla vášně) dovede být stejně nerozhodná jako film samotný. Je melodramaticky romantická a poklidná i akčně rozevlátá. Barvotiskové ladění ale převládá, často v kontrastu se zachycenými násilnostmi.
Když si na Krvavý diamant pořádně posvítíme, odražené světlo dopadne do mnoha směrů a odhalí celou řadu jednotlivostí. Někdy pohled na takový odlesk přináší zklamání, řada detailů může potěšit. Otázkou ale je, zda si vůbec Krvavý diamant najde jednoho konkrétního diváka. V úsilí oslovit milovníky akce zanedbává publikum toužící po realistickém vhledu do zákulisí války, mnohé okamžiky zase popudí fandy popcornové zábavy. A scény určené milovníkům romantiky zase rozmrzí oba předchozí tábory.
