Sošná dánská kráska nejprve prošla módní mola všech koutů Evropy (a v celé řadě zemí mimoevropských), aby se posléze v první polovině devadesátých let pokusila proniknout mezi hvězdy filmového nebe. Přestože je to vzhled, jež jí zajistil vstup mezi hollywoodské hvězdičky, už mnohokrát prokázala, že i pod dokonalým zevnějškem se může skrývat herecké charisma. Snad nejvýrazněji zazářila v úloze svůdné Satanovy dcery v thrilleru Ďáblův advokát (1997) či jako císařovna Lucilla v historickém spektáklu Gladiátor (2000).
Connie Inge-Lise Nielsenová se narodila 3. července 1965 v dánském pobřežním městečku Elling. K prvním úvahám nad hereckou dráhou Connie nasměrovala matka, kabaretní herečka a autorka komediálních skečů, po jejímž boku si coby patnáctiletá odbyla svůj divadelní debut. Cesta k herectví se však Nielsenové lehce zkomplikovala, když v roce 1983 vyrazila dobýt svět módy. Jako modelka se výrazně prosadila nejprve v Paříži a poté se postupně přestěhovala do Jižní Afriky, New Yorku, Říma i Milána. To jí umožnilo nejen ovládnout celou řadu světových jazyků (vedle rodné dánštiny hovoří také anglicky, německy, švédsky, francouzsky a italsky), ale také představit se v několika evropských televizních i filmových produkcích. Přestože drobné, převážně okrasné roličky ve snímcích, jakými byly horor Par où t'es rentré? On t'a pas vu sortir (1984) nebo komedie Vacanze di Natale '91 (1991), nepatří zrovna k vrcholům její kariéry, minimálně dokazují, že se snů o herectví nikdy nevzdala.
Za Atlantikem se Connie Nielsenová poprvé herecky představila už v roce 1993 v televizním thrilleru Plavba. Profesionální aktérkou se však oficiálně stává až někdy mezi lety 1994, kdy se neúspěšně pokouší získat jednu z hlavních rolí v romantické komedii Francouzský polibek s Meg Ryanovou a Kevinem Klinem, a 1997, kdy získala první výraznou filmovou úlohu. Psychologický thriller Ďáblův advokát, jež je střetem mezi ambiciózním mladým právníkem Kevinem Lomaxem (Keanu Reeves) a jeho šéfem Johnem Miltonem zosobňujícím Satana (Al Pacino), totiž pro svět filmu objevil nejen Charlize Theronovou, ale také Connie Nielsenovou, ztělesňující Satanovu svůdnou dceru Christabellu Adreoliovou. Nepřehlédnutelná kráska snadno zaujala diváky a brzy si ji oblíbili také filmoví tvůrci, kteří v ní začali spatřovat ideální představitelku vášnivých osudových žen.
Po několika menších rolích (feťačka Dagmar svádějící drogově závislého komika Jerryho Stahla v životopisném dramatu Půlnoc nikdy nekončí, 1998; sexy matka vzbuzující nemravné představy v jednom z hrdinů teenagerské komedie Jak jsem balil učitelku, 1998) obsadil Nielsenovou režisér Ridley Scott jako dceru římského císaře Marka Aurelia Lucillu zamilovanou do titulního hrdiny historického dramatu Gladiátor (2000). Právě v této úloze prokázala, že k ztvárnění erotického jiskření mezi dvěma protagonisty s charismatem Russella Crowea i jejím vlastním není třeba hereckých exhibic, ale stačí pouhý jeden pohled. Femme fatale jako vystřiženou z některého z klasických filmů noir pak ztělesňuje v černé komedii Harolda Ramise The Ice Harvest (2005): představuje se jako majitelka stripbaru, omotávající si kolem prstu mafiánského účetního (John Cusack), který prchl s penězi svých zaměstnavatelů.
Spíše civilní podoba, jakou si vyzkoušela v několika akčních a dobrodružných titulech, naopak Connie Nielsenové příliš nesvědčí. Ztělesnila ženu v ohrožení, již pod svá ochranná křídla bere ústřední hrdina (nezvládnutá akční sci-fi Žoldák: Legie zkázy, 1998). Objevila se i jako sebevědomá žena, jež se v boji s protivenstvími v podobě nebezpečných zločinců i krizových situací mužům minimálně vyrovnává (astronautka Terri Fisherová v katastrofické sci-fi Mise na Mars, 2000, policistka Osborneová snažící se rozlousknout příčinu zpackaného vojenského cvičení v thrilleru Zelené peklo, 2002; agentka FBI Durrellová nahánějící šíleného elitního vojáka v akčním thrilleru Štvanec, 2003, zdravotní sestra Margaret Utinská, zapojená do filipínského odboje ve válečném dramatu 6. batalion, 2005). Pokaždé však doplatila hlavně na nepříliš vypilované scénáře, které jí neumožnily výrazněji vyniknout. Hraje také televizní reportérku Jean v agitce Vzpoura v Seattlu (2007).
V poslední době se s přibývajícími léty již tolik neupíná na svůj šarm a pokouší se dát přednost psychologicky vypjatějším úlohám. Stále častěji účinkuje ve snímcích nezávislých a evropských tvůrců. Nejvýraznějším příkladem takového trendu je role Niny Yorkinové, matky navenek ideální rodiny, jíž je posedlý osamělý psychopatický zaměstnanec fotolabu Sy (Robin Williams) v thrilleru Expres foto (2002). Francouzský artový thriller Demonlover (2002) Nielsenové nabídl úlohu průbojné manažerky Diane, kterou nevyvedená obchodní jednání vplétají do sítí vlastní paranoie. Hned dvakrát se navíc herecky představila v domovském Dánku: ztělesnila ženu odsouzenou k trestu smrti v psychologickém thrilleru Billeho Augusta Return to Sender (2004) a v dramatu Bratři (2004) ztvárnila spořádanou Sarah, jež se stane jablkem sváru mezi sourozeneckým duem armádním důstojníkem Michaelem a kriminálníčkem Jannikem.
