Drobná Francouzska je a pro mnoho diváků už navždy zůstane zasněnou Amélií z Montmartru ze stejnojmenného Jeunetova snímku. Díky velkým očím a nesmělému úsměvu se pro mnoho tvůrců stala ideální představitelkou romantických hrdinek.
Audrey Tautouová se narodila 9. srpna 1978 ve středofrancouzském městečku Beaumont. Ač se dětství údajně chtěla stát bioložkou a zabývat se studiem primátů, brzy u ní zvítězily film a divadlo. Na pařížské Sorbonně sice začala studovat literaturu, vedle toho však navštěvovala i kurzy herectví při prestižní škole Ecole Florent. Svou další kariéru spojila Tautouová s televizí, kde postupovala od těch nejmenších štěků k rolím větším a větším. Poprvé se na obrazovkách objevila v televizním filmu Coeur de cible (1996), účinkovala také například v televizních snímcích La Vérité est un vilain défaut (1997) a Radostná událost (1998) či v krimiseriálu Julie Lescautová (1998), který známe i z našich obrazovek. Čekání na první nabídku od filmu pak v roce 1999 ukončila režisérka Tonie Marshallová, která Tautouovou obsadila do jedné z hlavních rolí ve snímku Venuše, salon krásy. Citlivá romantická komedie dokázala oslovit filmové diváky a Tautouová byla navíc za úlohu mladičké kosmetičky, objevující taje lásky, oceněna Césarem určeným pro herecké naděje.
Úspěšná filmová dráha Audrey Tautouové tak byla odstartována: objevila se v romanci Vem si mě a komediálně laděném životopisu encyklopedisty Denise Diderota Le Libertin (oba 2000). Účinkovala rovněž v dívčí road-movie Voyous voyelles (2000) či v hlavní roli romanticky laděného příběhu Le Battement d'ailes du papillon (2000) o úřednici hledající horoskopem „přislíbenou“ pravou lásku. S rokem 2001 pak přišla osudová role Audrey Tautouové: Amélie Poulainová. Poté, co režiséru Jean-Pierrovi Jeunetovi s těžkým srdcem odmítla Emily Watsonová titulní úlohu v jeho připravovaném snímku Amélie z Montmartru, nalezl režisér ideální protagonistku právě v Tautouové. Snový příběh o nesmělé dívce nezištně činící dobro uspěl výjimečně jak ve své domovině, tak i za jejími hranicemi a vedle atraktivního vizuálního pojetí a optimistického vyznění se o to zasloužila hlavně představitelka titulní role, kterou si publikum doslova zamilovalo. Zájem, jaký snímek po celém světě vyvolal, pak jen podtrhuje pět nominací na Oscara či nominace na Césara, cenu BAFTA a na Evropskou filmovou cenu, které získala Tautouová.
Nová hvězda francouzské kinematografie se po úspěchu Amélie z Montmartru objevila v tragikomedii Bůh je veliký – já ne (2001) o mladé ženě hledající své místo ve světě a především svůj vztah k Bohu. Jedinou devizou průměrného snímku však nakonec zůstal sympatický výkon Tautouové. Další romanticky zasněnou hrdinku ztvárnila Tautouová v thrilleru Má mě rád, nemá mě rád (2002). Jako zamilovaná studentka Angelique se ale tentokrát představuje v mnohem temnějších polohách zhrzené ženy ochotné zničit život muže neopětujícího její lásku. V civilně laděné komedii Erasmus a spol. (2002) o studentovi na výměnném pobytu v Barceloně se pak Tautouová musela spokojit s úlohou spíše okrajovou, přesto tento snímek patří k tomu nejlepšímu z její dosavadní filmografie. První anglicky mluvenou roli získala Audrey Tautouová v britském dramatu Špína Londýna (2002) režiséra Stephena Frearse. Snímek z prostředí ilegálních přistěhovalců, zachycující odvrácenou tvář anglické metropole, nabídl Tautouové úlohu turecké uklízečky pomáhající hlavnímu hrdinovi, Nigerijci Okwemu, v pátrání po překupnících lidských orgánů. V Americe pak Tautouová debutovala nezávislou romancí režiséra Amose Kolleka Nowhere to Go But Up (2003), která se však s přílišnými ovacemi od publika nesetkala.
K francouzskému filmu se Toutouová vrátila komediálním muzikálem Alaina Resnaise Pas sur la bouche (2003), který je adaptací stejnojmenné operety Andrého Barda, a především ústřední úlohou v dalším snímku Jeana-Pierra Jeuneta Příliš dlouhé zásnuby (2004). Drama zasazené do období první světové války vypráví o ženě, která se vydává pátrat po svém, patrně zemřelém, snoubenci. Příběh odhodlané Mathildy, odmítající se smířit s tragickým osudem, sice vysoká očekávání nenaplnil, přesto se ale v zemi svého původu stal velkým kasovním trhákem. Dalšími zajímavými projekty, v nichž se můžeme setkat s Audrey Tautouovou, jsou volné pokračování komedie Erasmus a spol. uváděné pod názvem Erasmus 2 (2005) a adaptace románového bestselleru Dana Browna Šifra mistra Leonarda s Tomem Hanksem v hlavní roli. Jako již vyzrálá herečka zvládla úkol ztvárnit v životopisném snínku první životní obsdobí módní návrhářky Coco Chanel.
