Adaptaci Akiry připravuje Hollywood zhruba od doby, kdy jsem se začal věnovat psaní o filmu, což bude… no napřesrok dvacet let. Je to jeden z těch věčných projektů, ale i takové se nakonec narodí, jak ukazuje třeba Gemini Man s Willem Smithem (i ten se chystá od konce devadesátek).
Fanoušky japonské předlohy mohlo dlouho uklidňovat, že se nic nikam nehýbe, podobně jako u řady dalších smělých plánů na adaptace slavných anime. Musíte pochopit, že Akira byl tehdy skutečným převratem. Nejdražší anime své doby, využívající rozšířenou paletu barev, extrémně jemnou animaci a poprvé v historii také počítačové triky (v roce 1988) - projekt byl tak ambiciózní, že se na něm podílela každá velká japonská společnost prostřednictvím investic nebo product placementu. A výsledek byl úchvatný, inspiroval celou řadu cyberpunkových anime, filmů i videoher a tvůrci ve všech možných médiích se k němu vrací dodnes.
A Akira dodnes po všech stránkách funguje a inspiruje, což lze říct i o Ghost in the Shell, další klíčové anime, kterou Hollywood po dlouhém otálením adaptoval a nedočkal se za to žádného potlesku. Bude Akira jen dalším zbytečným plácnutím do vody? Pojďme se podívat na to lepší a horší, co za těch čtyřicet let námluv mezi japonskou animací a hollywoodskými filmaři vzniklo.
O tomhle už jsme mluvili, takže jen ve zkratce. Ghost in the Shell by byl docela fajn cyberpunkový akčňák se Scarlett Johansson. Kdyby se nejmenoval Ghost in the Shell a nesnažil se citovat nebo dokonce trumfnout slavnou anime. To totiž dost dobře nejde, bez ohledu na štědrý rozpočet a bláhové nápady.
Jedním z nich byl i rasový bending, který se snažil vysvětlit dlouho před premiérou kritizované vybělení hlavního castingu. Nepovedlo se a Ghost zůstane navěky ve filmové historii v šuplíku pokusů odsouzených předem k absolutní zkáze. A přitom stačilo se jen inspirovat a pojmenovat to jinak a v jiných kulisách. Důkaz místo slibů? Kronika Joshe Tranka, která ve svém finále otevřeně cituje Akiru, aniž by se Akirou snažila stát. Občas stačí málo.
zdroj: Archiv
Technologická paráda pod taktovkou Roberta Rodrigueze a Jamese Camerona se publiku i kritice docela líbila. Proč Alita uspěla, ale roboScarlett ne? Kromě svěžích nápadů a archetypálnějšího příběhu s tím má jistě co dělat i fakt, že předlohu Ality západní publikum téměř vůbec nezná, a tak nemá s čím srovnávat.
Potíž je v tom, že tyhle ambiciózní projekty trochu přeceňují hlad domácího publika po podobných látkách. Jeden by čekal, že v době zasvěcené komiksům bude Hollywood sypat i anime, jenže… cílovka předlohy je ve Státech pořád ještě spíš okrajová a drží se předloh, a nikoliv trochu vykastrovaných adaptací. Mainstreamové publikum nepřilákají ani skvělé recenze. Alita v USA vydělala čtyřikrát méně než ve zbytku světa.
zdroj: tisková zpráva
Dragonball: Evoluce
Jeden z nejkultovnějších anime seriálů, který v západních zemích běžel dobře schovaný mezi raníčky, se jal Hollywood zadaptovat velmi svébytně. Robustní mytologii s nalevelovanými bojovníky, kteří klidně stráví tři epizody za sebou mohutným soubojem, během něhož srovnají se zemí tři státy a vychýlí z orbitu nedaleký Měsíc, proměnili producenti v béčkovou báchorku o dračích koulí.
Ze seriálu si herci na plac odnesli snad jen odvážné kadeřnické kreace, protože kostýmy připomínaly spíš pornofilm. A celé to mělo takové ty bezpohlavní akční scény, které od hollywoodského béčka za třicet milionů čekáte. Výsledek je spíš pro zasmání a po letech získává auru nepovedeného filmu, který si pouštíte skutečně proto, abyste u něj zvedali obočí a divili se, co všechno kravaťáci ve filmových studiích odkývají a pustí do kin.
Nezmínit u Wachowských Matrixy je hřích, ale nezmínit Speed Racera je škoda. Ano, byl to komerční propadák a další důkaz toho, že v Hollywoodu nemají anime na růžích ustláno a tvůrci si je točí spíš proto, aby jim vysekli poklonu (viz ta Alita a obávám se částečně i Akira), ale… Speed Racer byl tak rozkošně utržený ze řetězu, že bych ho skoro vydával za příklad toho, kdy se povedlo spojit nejen vkus východního a západního publika, ale zároveň vytvořit něco, co úspěšně přemostilo hrané a animované médium.
A jistě pomohlo, že průměrný divák, co šel do kina, neměl o Speed Racerovi ani tucha, případně by z událostí schematického animovaného seriálu nedokázal v hlavě poskládat něco tak epického, co nabídla celovečerní verze. Takže Speed Racer ano. Pořád ale zůstává sám jako kůl v plotě a podobné bláznivé a předražené projekty už dneska v žádném studiu schvalovacím projektem neprojdou.
zdroj: Archiv
A abychom dodrželi sinusoidu, musíme zase dolů. Tentokrát k projektu, který pro změnu zlomil vaz M. Night Shyamalanovi. Vypadalo to jako sázka na jistotu, adaptace veleúspěšného raníčku, který si oblíbily i americké děti. A Shyamalan na vrcholu sil. Možná proto studiu do Avatara (toho druhého) nasypalo hodně peněz. Jenže to byla adaptace nad síly úspěšného režiséra.
Možná by to “nedal” vůbec nikdo. U Vládce větru se navíc mluvilo o mizerném scénáři, rasově nepřesném obsazení a když se k tomu přidaly i jalové triky, bylo neštěstí na světě. Snímek skončil hluboko v červených číslech a Shyamalan se z následků téhle pohromy vzpamatovává dodnes. Stejně jako Hollywood, který od té doby vysokorozpočtovým adaptacím anime vystavil stopku. Porušil to jen u Ality, kterou si vydupali dva velcí hráči. Vypadá to ale, že status quo potrvá dál.
zdroj: Archiv
Nezapomněl jsem na detektiva Pikachu, co stál Warnery 150 milionů dolarů, když mluvím o té stopce nákladným projektům? Ano i ne. To, že žlutého ďábla s milionem voltů v těle zmiňujeme je trochu podvádění, protože Pokémoni vychází z počítačových her, a nikoliv z navazujících animovaných filmů a seriálů.
Ale přehlédněme to a můžeme opatrně mluvit o úspěchu, protože recenze se přikláněly na obě strany a minimálně v Asii ukecaný pokémon s hlasem Ryana Reynoldse slavil úspěch, když zabalil pokémonovou horečku do kabátku rodinného filmu a představil svět, kde nemusíte bájné tvory lovit jen na displejích mobilních telefonů. Kolem a kolem úspěch, ačkoliv ty tenké zisky, které si film z kin odnáší, rozhodně nikoho nepřesvědčí o tom, aby do výroby odklepnul dalších pět pokračování. Anime horečka se zatím nekoná.
zdroj: Archiv
V Česku to běželo jako Úder pěstí a kdo to viděl, ten měl štěstí, protože snímek šel rovnou na videokazety, jako každé správné béčko. Gary Daniels v hlavní roli, ale asi i další herci jistě doufali, že točí další Star Wars, ale adaptace brutální anime prostě nebyla dost radikální – rozhodně ne tak moc jako hongkongské zjevení Story of Ricky – a tak velmi rychle zapadla a dneska ji zná už jen pár fajnšmekrů a příznivců devadesátkové béčkové poetiky.
Podobně sítem doby propadlo mnoho tehdy drzých projektů, třeba Tanková holka, adaptace západního komiksu Tank Girl. Fist of the North Star platí v některých kruzích za guilty pleasure, ale jsou to velmi malé kruhy. Ty ostatní nemají ani ponětí, že něco podobného existuje.