Na první pohled se může zdát, že mluvit v případě sourozenců Wachowských o poklesu kvality, je zveličování situace. Po dokončení trilogie Matrix (1999-2003) ostatně přišli jenom s vysoce stylizovaným Speed Racerem (2008), všeobecně oblíbeným ač lehce překombinovaným Atlasem mraků (2012) a nyní konečně i vesmírnou operou Jupiter vychází, o jejímž osudu stále není rozhodnuto. Krom toho sepsali scénář pro komiksovou adaptaci V jako Vendeta, která se pro zpopularizování masky Guye Fawkse stala artiklem globální popkultury i politiky. I přes špatné finanční výsledky jsou však zmíněné tituly alespoň úspěchem u náročnějších diváků.
Přesto jsou nejčastěji titulováni nálepkou "tvůrci Matrixu" i 16 let po jeho vydání a producenti jejich filmům stále více přestávají věřit. Speed Racer navzdory 120 milionovému rozpočtu v kinech utržil jen miliónů 43 (dalších 50 v zahraničí), zřejmě mnohem Atlas mraků pak dokonce jen 27 miliónů (zahraniční promítání pak sice vyneslo 103 dalších milionů, z něho se filmařům ale tradičně vrací jen pár desítek procent). A to celé navzdory obsazení populárního Toma Hankse a baterie dalších slavných herců. Důvod? Filmům Wachowského zkrátka masový divák už nerozumí.
Je to o to paradoxní, že jejich příběhy jsou často poměrně jednoduché, skoro až banální. Wachowšti je zahušťují vyprávěním více linií (Cloud Atlas) či se je snaží překřičet bohatší audiovizuální režií (Speed Racer), popřípadě pozoruhodným světem (Matrix), u diváků se to však s výjimkou posledního jmenovaného opakovaně setkává s neúspěchem. Ironií osudu přitom má dnešní éra svědčit "chytrým blockbusterům", jak je zpopularizoval třeba Christopher Nolan (Dokonalý trik, trilogie Temný rytíř), který se navíc podobně jako Wachowští obejde bez silnějšího humoru.
Jenže i kampaň k Jupiter vychází však doprovází odér nedůvěry vlastního studia, které týden před vydáním filmu vydalo skoro tříminutový trailer, detailně popisující všechny postavy a zápletku. Jakoby se snažilo na poslední chvíli vysvětlit, že Jupiter vychází není tak divný, jako ty minulé dva filmy.
Příliš mnoho žánrů
Ačkoliv se vyhnuli podobně neblahému osudu a strmému sestupu kvality, spíše než s Nolanem lze Wachowské lépe srovnat s M. Night Shaymalanem, který rovněž nejlépe zaskóroval svým de facto debutem Šestý smysl. Uspět tak mohutně svým prvním filmem vždycky přináší značné riziko přestřelení v pokračování – možnost říct si po kasovním i kritickém úspěchu o libovolně velké zdroje následné dílo nápadně často degraduje. Wachowští sice nevyplodili nic tak fatálně zlého jako Shyamalan se svým Stalo se nebo Posledním vládcem větru, už jejich pokračování Matrixu však zlomily vaz celé komunitě, která vznikla po prvním filmu. Mezi lety 1999 až 2003 bobtnala kolem Wachowského kyber vesmíru velká množina fanoušků, která hrozila přerůst do něčeho podobně perzistentního jako fanoušci Hvězdných válek nebo Star Treku. Dnes však po Matrixu nikdo ani neštěkne a mohou za to právě obskurní druhý a třetí díl.
zdroj: Foto: Warner Bros
Taktéž přístup obou tvůrci není nesrovnatelný a vychází z kombinování již daných a veskrze známých žánrů. Shyamalan adoruje klasické horory Brita Alfreda Hitchcocka a rozšiřuje o závěrečné zvraty podobné spíše televizním seriálům jako je americký Twilight Zone (u nás známější jeho kopie Krajní meze). Wachowští podobně kombinují a pozvedávají formy japonské anime přesazené do západního kontextu. Matrix, Speed Racer, ale i futuristická část Atlasu mraků a snad i Jupiter vychází, varují motivy známé z japonských kreslených sci-fi se západními herci a žánrovými mechanismy. Mix napoprvé zafungoval, napodruhé už méně, a v dalších variacích se stal klišé, kterému neholduje ani na Západě, ani v Asii.
zdroj: YouTube.com
Naproti tomu Nolanovy filmy zůstávají věrné západní kinematografii, jejím žánrům a snad i proto jsou mnohem úspěšnější – leze je vysvětlit snáze způsobem „Batman jako kriminálka“ nebo „Batman jako revoluce“, nikoliv sáhodlouze zamotaným popisem atakujícím šest dějových linií. Opět nutno podotknout, že Wachowští minimálně prokázali vyšší tvůrčí schopnosti než Shyamalan. Jejich úspěch s Matrixem a relativní neúspěch s dalšími filmy však jednoduše pramení z toho, že se napoprvé se svým žánrovým mixem trefili do vkusu maxima diváků, proces však opakovali i nadále s daleko minoritnějšími výsledky. Důvody jejich prvotního úspěchu zavdaly příčinám jejich následného neúspěchu, nebo minimálně poklesu globální slávy.
Situace je o to obskurnější, že nový film Jupiter vychází jasně čerpá z klasických klišé vesmírné opery, která v minulých letech naservírovala kasovní trháky jako je Star Trek a letos přinese i nové Hvězdné války. I tak však první ohlasy mluví o tom, že spíše než s comebackem budou diváci konfrontování s nemalou nudou.