Do kin právě přichází nový Halloween, který je navzdory jednoduchému názvu vlastně přímým pokračováním čtyřicet let starého originálu. Ladně tak přeskakuje nejen druhý díl, který se odehrával bezprostředně po událostech jedničky, ale i všechny ostatní pokračování bezesporu plodné hororové série. A Michael Myers, jeden z ikonických hororových bubáků, v něm zestárne o čtyřicet let. Ohlasy jsou velmi pozitivní a většina recenzentů chválí nový Halloween jako horor ze staré školy.
Jako něco, co by klidně mohlo vzniknout tehdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Halloweenská série ale není jediná, kdo si dovolí ignorovat vlastní časovou linii. Hollywood se občas zkrátka chytí za nos a připustí, že je třeba hodit zpátečku ze slepé uličky. Nemluvíme teď ale o všudypřítomných remacích a restartech. Spíš o pokračováních, které se rozhodnou z vlastní vůle některé ze starších filmů ignorovat.
zdroj:
tisková zpráva
Ano, čtete správně. Přeskakování vlastní kontinuity není téhle hororové sérii vůbec cizí. Halloween byl totiž vybíravý už před dvaceti lety, když se do série vrátila Jamie Lee Curtis a tvůrci místo regulérního sedmého dílu natočili sequel, který přímo navazoval na první a druhý díl, přičemž ignoroval všechno, co ho následovalo. Původně sice scenárista Kevin Williamson (Vřískot) na žádost studia dopsal vysvětlovací scénu tak, aby se zmínila fingovaná smrt hlavní hrdinky a snímek mohl být přirozeným pokračováním, ale nakonec se série rozhodla odhodit béčkové závaží a udělat z Halloweenu trilogii.
Bylo by to krásné, kdyby vše skončilo tady, dá se říct přímo radikálním řezem. Chamtivost producentů ale dala vzniknout osmému dílu - ten pro změnu ignoroval, resp. napravil konec dílu sedmého a nebýt finančního propadáku, asi by se pokračovalo vesele dál. Místo toho vzniknul s odstupem mnoha let remake od Roba Zombieho, jež se také ukázal být slepou uličkou. A tak tu ke čtyřicátinám máme další pokus vracející se ke kořenům.
zdroj:
tisková zpráva
Další letošní comeback, co vzpomíná jen na to lepší ze své historie, konkrétně tedy fantastický první film z roku 1987 a okrajově i na sequel, který vzniknul o tři roky později. Predators v produkci Roberta Rodrigueze do tohoto sdíleného vesmíru podle Shanea Blacka patří také, ale odehrávají se v nedaleké budoucnosti, takže je nový Predátor chronologicky vlastně trojkou. Události ve dvou crossoverech s vetřelci jsou ovšem okázale ignorovány, což má jistě souvislost i s pochybnou kvalitou snímků.
Shane Black zkrátka navazuje na konec osmdesátek, ačkoliv se jeho film odehrává mnoho let poté a účinkují v něm jiní predátoři, najdeme tu řadu odkazů zejména na originál se Schwarzeneggerem. Arnie si měl dokonce v poslední scéně střihnout malé cameo, ale s díky odmítnul. A vzhledem k dějové bezradnosti snímku dost možná udělal dobře.
zdroj:
tisková zpráva
Dobře, dobře. Promethea bychom ještě mohli považovat za prequel, který s vetřelci nemusel mít vůbec nic společného a věnoval se inženýrům, těm divným přerostlým postavám, které se v prvním Vetřelci Ridleyho Scotta jen tak mihnou. Jenže ani vlažné přijetí Promethea nezastavilo Scotta v dalších úvahách. Ba právě naopak, nespokojení diváci pro něj byli výzvou, aby v plánované trilogii dál pokračoval.
A tak vzniknul Covenant, ke kterému už netrpělivé studio rovnou přidalo titulek Vetřelec. A kočka byla venku z pytle, jak se říká. Najednou jsme sice dvacet let před prvním Vetřelcem, ale vetřelčí mytologie v Covenantovi je nečekaně propracovaná a často uhýbá jiným (ÚPLNĚ jiným) směrem, takže to celé nedává smysl. Scott chtěl natočit ještě třetí film a vše smysluplně propojit, jenže se mu to asi nepovede, protože studio dává od celého nápadu ruce pryč.
A dokonce i od případného pátého filmu, který měl režírovat Neill Blomkamp. Ten chtěl pro změnu ignorovat trojku a čtyřku a navazovat rovnou na Cameronovy Vetřelce. A teď se v tom vyznejte.
zdroj:
tisková zpráva
A dalším oslím můstkem se dostáváme k Terminátorovi. Poté, co ho ambiciózní čtvrtý díl v zásadě pohřbil, ale ještě nestihnul totálně pokazit už tak divokou časovou linii, přišli ke značce noví producenti a vymínili si, že pro úspěch nezbytně potřebují jak Arnolda Schwarzeneggera, tak Sarah Connor. To znamenalo, že je potřeba ignorovat nejen čtvrtý, ale především třetí díl, ve kterém Sarah umřela na rakovinu (mimo záběr).
A samozřejmě i alternativní konec z prodloužené verze dvojky, kde se Sarah ve zdraví dožije důchodu bez atomových výbuchů na horizontu. Genisys krom toho skáče v čase ve směru i v protisměru tak vydatně, a dokonce zavádí i časové křižovatky, že už se teď v terminátoří mytologii nevyzná vůbec nikdo. Co víc, jedná se s přehledem o nejhorší pokračování série. Ten komerční propad a následně i propadnutí licence mu tak nějak všichni přáli. K Terminátorovi se teď po letech opět dostávají původní producenti a tím pádem i Cameron.
Ten dohlíží na přípravy šestky, která bude taktéž pro jistotu ignorovat všechno, co se stalo po dvojce. A přichází taky s Arniem a Sarah Connor, tentokrát ovšem v podání té jediné a správné Lindy Hamilton. Trochu se toho bojíme, ale v režii Tima Millera (Deadpool) by to mohla být sranda. Navíc Arnie tu bude mít CGI obličej mladého Arnieho a John Connor zas CGI obličej Eddieho Furlonga. Co se asi tak může pokazit...
zdroj:
tisková zpráva
Chystaní X-Meni byli sice nedávno o pár měsíců odloženi a ať už dopadnou jakkoliv, pravděpodobně budou posledním dobrodružstvím téhle komiksové party pod hlavičkou Foxu (ten kupuje Disney, což znamená postupný restart a začlenění X-Men do širšího marveláckého vesmíru), ale mnohem zajímavější je, že se jedná v podstatě o stejnou zápletku jako v případě třetího filmu X-Men: Poslední vzdor od Bretta Ratnera.
Producenti se sice vymlouvají na to, že jde o alternativní realitu (viz Budoucí minulost), nicméně film se zcela zbytečně odehrává v osmdesátých let, aniž by kdokoliv od První třídy (ta se odehrává v šedesátkách) stačil věrohodně zestárnout. Režírující scenárista Simon Kinberg, který napsal i onen Poslední vzdor, se odvolává na to, že chce zápletce s Dark Phoenix konečně dát to, co potřebuje. A prý se mu to bez Wolverina snad i povede.
My máme pocit, že právě bez Wolverinea a s nepříliš přesvědčivou Sophií Turner v hlavní roli to nebude mít grády. X-Meni si pod hlavičkou Foxů jistě zasloužili důstojnější koncovku, ale pořád je tu naděje, že to dopadne lépe než předloňská katastrofa jménem X-Men: Apocalypse.
Highlander III
zdroj:
tisková zpráva
První Highlander od Russella Mulcahyho byl takový hit, že si v následné dvojce režisér pustil fantazii na špacír a vyslal Christophera Lamberta hned do tří časových linií. Nejen že radikálně změnil původ nesmrtelných horalů, ale ještě vyautoval všechny možnosti a časové osy, které by producentům zbyly pro případné pokračování.
Šíleně sestříhaný snímek bez koherentního děje byl mnohými v době premiéry označen za nejhorší film všech dob. Mulcahy po letech vydal režisérskou verzi, která ale mnoho nenapravuje. Producenti ve snaze zachránit značku natočili trojku, která je v podstatě poloremakem jedničky - vrací se k jednoduchým úvahám o nesmrtelnosti, osudovým soubojům a vrací Highlandera zpátky na koleje.
Bohužel to byl propadák, a tak se seriálová verze vrátila ke kořenům a navazovala na jedničku. Byla natolik úspěšná, že v roce 2000 vznikl další celovečerák, ve kterém se sešli hrdinové filmové (Christopher Lambert) i seriálové (Adrian Paul) verze. Pětka už byla pouze televizní a navazovala na čtyřku. Měla být součástí nové trilogie, ale diváci neměli zájem. Teď po letech vzniká regulérní restart v režii Chada Stahelskiho (John Wick).
zdroj:
tisková zpráva
A borcem na konec je Superman. Ten se v Muži z oceli rozhodnul přepsat kompletně celou historii, včetně slavného filmu Richarda Donnera. Bryan Singer si o pár let později z prvních dvou celovečerních Supermanů půjčil nejen zápletku, ale dokonce i pár záběrů Marlona Branda, coby Kal-Elova otce.
Snímek byl přímým pokračováním, ve kterém se Superman vrátí na Zemi po letech meditace v hlubokém vesmíru. Béčková trojka a šíleně amatérská čtyřka jsou zapomenuty, ale ani tohle přepisování historie ve výsledku nepomohlo. Extrémně drahý snímek si na sebe v kinech ani nevydělal a divákům se nelíbil přemýšlivější přístup, který v kombinaci s tehdy ještě příliš štědrou dvouapůlhodinovou stopáží, generoval spíše zklamané ohlasy.
Studio mělo s Brandonem Routhem coby Supermanem velké plány a pokračování bylo ohlášeno na rok 2009. Postupně z něj ale Warneři vycouvali a raději vsadili na dvě další pokračování Nolanova Batman začíná.
