Do Oscarů ještě zbývá dost času, ale nedávné vyhlášení nominací vyvolalo vlnu zájmu, když se v královské kategorii nejlepší film objevil třeba i Black Panther, veleúspěšná marvelovka, která vydělala peníze, zbořila několik blockbusterových tabu, ale rozhodně nebyla papírovým favoritem. A přitom filmoví novináři tak nějak tušili, že se něco chystá už v době, kdy Akademie před pár měsíci oznámila zavedení nové kategorie pro “nejlepší populární film”, což byla evidentní snaha blockbusterových producentů, dostat své koně do hry o cenné sošky.

Jen rázné a hlasité odmítnutí ze strany filmových fanoušků způsobilo, že se tenhle plán zatím odložil na neurčito. Ale Black Panther má přesto šanci vyhrát, protože je jedním z osmi účastníků v hlavní kategorii. Proč jich není rovnou deset, nebo raději pět jako tomu bylo dřív? Číslo se určuje podle množství filmů dané sezóny, které splňují podmínky oscarových nominací. Jaké ty podmínky vlastně jsou a co všechno hraje při soupeření o nejlesklejšího Oscara roli? Právě to si rozebereme v dnešním článku.

Není film jako film

zdroj: tisková zpráva

Aby mohl být film nominován v jakékoliv oscarové kategorii, musí splňovat několik základních podmínek. Musí být alespoň 40 minut dlouhý (kratší filmy jsou považovány za krátkometrážní – mohou být nominovány pouze v kategorii krátkých hraných či animovaných filmů), musí být k dispozici v analogové (35 nebo 70 mm filmový pás) nebo digitální verzi (minimálně DCP 2K) a musí být dílem režiséra, který je registrován v americké Director’s Guild Association (DGA). To také většinou zaručuje, že má film pouze jednoho režiséra, protože jiné varianty nepřipouští. Jakmile má tedy snímek víc režisérů, automaticky se vzdává možnosti oscarové nominace, protože DGA toto dílo nepovažuje za certifikované.

Jednou z nejdůležitějších podmínek zůstává, aby měl snímek premiéru v daný rok předcházející vyhlášení (tj. 2018) v regulérním kině, které se nachází v okrese Los Angeles. Film se musí promítat standardně za peníze po dobu minimálně sedmi po sobě jdoucích dnů. To je důvod, proč se některé “oscarové” snímky nasazují na konci roku v omezeném množství do kin, aby splnily tuto podmínku. Ostatně i Cuarónův snímek Roma, určený pro distribuci na Netflixu, šel souběžně také do kin, aby měl šanci o Oscary bojovat. Snímek se musí v kinech objevit minimálně ve stejný den jako na streamovacích službách. Pokud by se objevil až po uvedení na Netflixu, o oscarové šance by automaticky přišel. Premiéra zkrátka musí být v kině.

Není kategorie jako kategorie

zdroj: tisková zpráva

Kategorie se dělí na obecné a technické. V těch prvních hlasují všichni členové Akademie, kterých je více než šest tisíc. Samozřejmě pouze v případě, že dané filmy viděli. Fungování samotného hlasování si rozebereme v dalších odstavcích, důležité je vědět, že kategorie jako střih, mix zvuku nebo vizuální efekty mají svá vlastní pravidla a hlasují v nich odborníci daného oboru, tj. mnohem menší počet lidí než v případě kategorií obecných.

Ačkoliv jsou zde jasně daná kritéria, divák-laik do nich většinou příliš nevidí, a tak jsou často výsledky nikoliv překvapivé, ale velmi těžko odhadnutelné předem. Myslete na to, až budete chtít na tyto kategorie tipovat u sázkových kanceláří. Jen pro představu: Z celkového počtu cca 6600 členů Akademie je zhruba 300 střihačů, 450 zvukařů a 400 odborníků na vizuální efekty.

Tajemná Akademie

zdroj: tisková zpráva

Když se snažíte uhodnout výsledky, musíte se dostat pod kůži samotné Akademie. Tu představuje 6673 členů v sedmnácti spolcích. Zdaleka nejvíc je herců (1200) a producentů (500), další kategorie už jsou na tom podobně, vždy mezi třemi a čtyřmi stovkami. Docela dost je PR agentů, zatímco kaskadéři vlastní spolek nemají, což vysvětluje i jejich zatím marný boj o vlastní sošku. Nejdůležitější je, že Akademie je opravdu doposud složená ze starých bílých mužů.

Medián je 62 let a bělochů a mužů je tu přes 75 %. Dříve bylo členství v Akademii doživotní – získali jste ho na pozvání stávajících členů nebo výhrou některé ze sošek (ani to však není automatické). Od roku 2016 se vylobbovalo, aby bylo členství desetileté a prodlužovalo se podle zásluh a aktivity v daném období. Zároveň se zavedly kvóty na členy, takže z šesti stovek nových pozvánek se upřednostňovaly ženy a osoby jiné než bílé barvy pleti. Dopadlo to ovšem podle předpokladů – z přijatých členů bylo 89 % bělochů a 73 % mužů.

Průměrným členem Akademie tak opravdu zůstává bělošský šedesátník s mnoha zkušenostmi s hollywoodským systémem a bydlištěm v Los Angeles. Myslete na to, až se rozhodnete při slavnostním večeru fandit svým koním, případně až si budete zdůvodňovat, proč to dopadlo, jak to dopadlo.

Screenery

zdroj: tisková zpráva

Pro filmové producenty je samozřejmě nejdůležitější, aby své filmy ke členům Akademie dostali. Během roku se koná spousta soukromých projekcí, kde se podává občerstvení a producenti se všelijak snaží akademiky nalákat. Éra drahých a motivačních dárečků skončila, Akademie v tomto směru přijala velmi přísná pravidla, takže členové se nesmí v daném období ani spammovat nebo jinak obtěžovat. A protože spousta z nich je líná do kina chodit, posílají se jim tzv. screenery, kopie filmů na DVD nebo Blu-Ray, které si mohou promítnout doma v pohodlí vlastního obýváku.

Má to samozřejmě řadu úskalí. Na rozdíl od projekce v kinosále nemáte kontrolu nad tím, zda dotyčný akademik film opravdu viděl, resp. jakou mu věnoval pozornost. Především ale existuje riziko, že některý ze screenerů unikne na internet. Stává se to každoročně, i přes přítomnost watermarků a dalších ochranných prvků. Někdy v tom mají prsty samotní členové Akademie (minimálně jeden z nich byl za to vyloučen), ale často snímek zkopíruje někdo z kurýrů nebo lidé zodpovědní za distribuci přímo ve filmovém studiu.

Producenti přesto riziko podstupují, protože co jim uteče na tržbách kvůli filmovým pirátům, to se jim může mnohonásobně vrátit v případě nominace nebo výhry. A nejen na daném filmu, ale zejména při shánění peněz na další projekty.

Buzz

zdroj: tisková zpráva

Tímhle moderním slůvkem se označuje klasická šuškanda, které je Los Angeles pár týdnů před Oscary plné. Nesmíme zapomínat, že Zlaté Glóby se rozdávají ještě před uzavírkou nominací, takže mají vliv na rozhodování akademiků. Stejně jako vyhlašování nejlepších filmů v rámci regionálních spolků filmových kritiků. Už začátkem ledna je jasné, co považuje za nejlepší kousky uplynulé sezóny novinářská smetánka nejen v Los Angeles, ale třeba i v New Yorku, Chicagu a dalších velkých městech.

Akademici nežijí v bublině, takže samozřejmě tyhle nálady vnímají. Producenti mají zákaz jim posílat výňatky z recenzí, ale v době internetu a bombardování informacemi se i kmeti v řadách Akademie ke všem důležitým informacím dostanou. Správně by si samozřejmě měli všichni udělat vlastní obrázek z poctivě nakoukaných filmů. I v obecných kategoriích ale může jít dohromady až o tři desítky snímků, přičemž mnohé z nich musí hlasující nakoukat v krátkém období několika týdnů mezi nominacemi a uzávěrkou hlasování.

zdroj: tisková zpráva

Opravdu bychom se divili, kdyby se tu a tam někdo neinspiroval u ostatních v případě, že nestíhá všechno nastudovat. I to pak může mít na výsledky poměrně velký vliv.