Střetu křesťanské a islámské civilizace si všimli také hollywoodští producenti. Snímky věnované tomuto tématu lze zjednodušeně rozdělit do dvou kategorií – některé byly natočeny před 11. zářím 2001, jiné až po teroristických útocích na Spojené státy. Jedno ale mají všechny tyto filmy společné: zatraceně lehko se v nich umírá...
Prvopočátky zájmu amerických filmařů o oblast Blízkého východu jsou spjaty s první válkou v Perském zálivu. Poselství tvůrců vyznívá jednoznačně – válka je vůl. Odvaha pod palbou (1996) ukazovala, jak malý je rozdíl mezi hrdinou a zbabělcem. A že pro mrtvé takovéto dělení mnoho znamená. Akční Tři králové (1999) kombinovali prvky protiválečné satiry s krimikomedií. Příběh o partě amerických vojáků (George Clooney, Mark Wahlberg, Ice Cube, Spike Jonze), kteří si ze Zálivu hodlají odvézt kuvajtské zlato, ukázal divácky vstřícnou formou divoké poměry panující v zemi rozvrácené válkou. Film patřil mezi vůbec první tituly, které objevily kouzlo pseudodokumentárně rozkmitané kamery a naturalisticky zachyceného boje. Bude mít řadu následovníků, mnozí z nich se objeví v tomto přehledu. Patřil k nim také další z válečných thrillerů Mariňák (2005). Kterak vojna dělá z chlapce chlapa, to nám odhaluje příběh armádního ostřelovače Anthonyho Swofforda (Jake Gyllenhaal), který si projde všemi válečnými hrůzami – aniž by si jedinkrát vystřelil.
Thriller Černý jestřáb sestřelen (2001) si vzal za úkol zdokumentovat zpackanou akci americké armády v somálském Mogadišu z října 1993. Snímek Ridleyho Scotta byl zpola obžalobou arogance armádních představitelů, zpola oslavou obyčejného amerického vojáka. V čase svého uvedení značně získal na aktuálnosti, divákům z této válečné rekonstrukce tuhla krev v žilách. Nutno dodat, že tvůrci se těšili z armádní podpory a že film byl kritiky označen za válečnou propagandu.
Islámští teroristé rozmístili po New Yorku několik náloží, série výbuchů si vyžádala desítky obětí a další lidské životy jsou v ohrožení; do města vjíždí armáda a vyhlašuje stanné právo – to je základní premisa akčního thrilleru Stav obležení (1998). Film režiséra Odvahy pod palbou Edwarda Zwicka naznačil, co by jednou mohlo americké velkoměsto potkat. Tehdy ještě zapálený ochránce spravedlnosti (Denzel Washington) zvítězil nad teroristy i nad „zeleným“ generálem (Bruce Willis), snižujícím se k nevybíravým vyšetřovacím metodám. O tři roky později měla skutečnost překonat ty nejhorší scenáristické představy…
Okamžikem, kdy si Západ uvědomil ne snad existenci rozporů mezi křesťanstvím a islámem, ale jistojistě jejich rozsah a možné dopady, přišel s teroristickými útoky z 11. září 2001. Těmito událostmi se zabývalo mnoho filmových titulů – věnuje se jim samostatný článek.
Počáteční rozpaky americké administrativy, následované dvěma razantními údery – v Afghánistánu a v Iráku – umožnily levicovému křídlu v Hollywoodu obnovit své síly. Do čela ofenzivy se suverénně postavili produkující Steven Soderbergh a George Clooney a režírující Stephen Gaghan, autor Trafficu – nadvlády gangů (2000) a spoluscenárista filmů Černý jestřáb sestřelen (2001) a Krvavá volba (2000) – ten vyprávěl o důstojníku (Samuel L. Jackson), který je souzen za rozkaz ke střelbě do jemenských demonstrantů. Pro svůj opus magnum Syriana (2005) si Gaghan zvolil pohled na obchod s ropou. Nastiňuje praktiky CIA v arabském světě, působení nadnárodních koncernů, ale také verbování těch nejchudších dělníků k teroristickým útokům. Černý a mazlavý, takový je podle Gaghana svět dobývání ropy – kdo se do něj namočí, špínu z rukou už nesmyje.
Téma střetu civilizací připomněly i dvě filmové fresky, jež se zabývaly lidskou malostí, která tak často vede k dialogu hluchých. Crash (2004) toto téma připomnělo v postavě íránského obchodníčka, který si svou frustraci vylije na hispánském zámečníkovi. V Babelu (2006) z hloupých dětských hrátek vyvstane mezinárodní konflikt doprovázený pátráním po neexistujících teroristech.
Akční thriller Království (2007) je snímkem obdobně ambiciózním jako Syriana. Ve skutečnosti je ale tato vcelku zábavná krimi ze saúdskoarabského prostředí jejím přesným opakem. Syriana si pečlivě všímala protitlaků vytvářených nenažraností západního světa a uraženou ješitností islamistů, ukrývanou za náboženský fanatismus a svatou válku. Království to samé stihne během informativních titulků – a pak už sledujeme, jak skvělí američtí hrdinové, podporovaní pravými saúdskoarabskými vlastenci, rozbijí jednu teroristickou buňku. Pochvalme Království aspoň za to, že si trouflo naznačit neodvratnost velkého válečného konfliktu.
Zatím tvůrci věnují pozornost jedné „malé“ válce – irácké. Soustřeďují se na rekonstruování skutečných válečných epizodek, byť nadmíru tragických. Americké působení v oblasti Perského zálivu je tím podrobeno rozsáhlé kritice: válka našim chlapcům zničila duši a ti pak páchají ty nejodpornější zločiny – v zámoří (De Palmova rekonstrukce vyvraždění irácké rodiny Redacted, 2007) i doma (Haggisovo drama In the Valley of Elah, 2007, zabývající se pátráním po osudu vojína Deerfielda, kterého po návratu domů zavraždili spolubojovníci).
Ve stínu války v Iráku zatím zůstává americká (nebo chcete-li spojenecká) ofenziva v Afghánistánu. Dosud se jí dotklo pouze politické drama Roberta Redforda Hrdinové a zbabělci (2007). Levicově orientovaný Redford řeší ve svém snímku otázku angažovanosti a apatie. Jeden ze tří paralelních příběhů si všímá osudu dvou studentů, kteří dobrovolně vstoupili do armády. Film je zaměřen obecněji, specifické téma války s islámem nijak neobohatí.
Konfliktu se ale věnují také tvůrci z druhé strany barikády. Zde jsou dva zajímavé tipy. Palestinský filmař Hany Abu-Assad se v dramatu Ráj hned teď (2005) pokouší nahlédnout do mysli dvou arabských mladíků, vybraných k sebevražednému atentátu. Turecký akční thriller Kurtlar vadisi – Irak (Údolí vlků, 2006) vzbudil ohlas kvůli tématu pomsty na brutálních amerických vojácích. Film si nicméně nezadá s takovým skvostem, jako byl Rambo III (1988).
