Vše co má původní film z roku 1933, má i Jacksonův King Kong – stonásobně… Nový King Kong je sice megalomanský, ale přitom skutečně velkolepý, zejména svou působivou evokací New Yorku 30. let. Rozhodně se vyrovná a v lecčem i předčí cokoli, čeho Jackson dosáhl v Pánovi prstenů. Přiznávám, že když jsem zaslechl, že chce Jackson opět zasadit děj do doby světové krize, považoval jsem to spíš za nedostatek tvůrčí odvahy. První King Kong se odehrává v roce 1933, v roce 1933 byl ovšem také natočen. Zachycoval tehdy žhavou současnost. Byla snad představa ničivé síly ohrožující budovy na současném Manhattanu roku 2005 z evidentních příčin příliš znepokojivá – zvláště vzpomeneme-li si, že v podprůměrném remaku z roku 1976 se obří lidoop drápal právě na Dvojčata? Možná. A přece Jackson vdechnul každému detailu svého velkoměsta tak krystalickou dokonalost, že člověk musí místo hledání much padnout na zadek. (Peter Bradshaw, The Guardian)
V nové verzi se Jackson víceméně dosti věrně drží originálu… změny, které provádí, však mění vyznění původního filmu. Především jde ovšem o změnu měřítka. Oproti původním 100 minutám originálu má nová verze přes tři hodiny a překypuje detaily, akcí a nekonečným množstvím počítačové animace. (Philip French, The Observer)
Postrádal jsem tu cokoli podobného evokaci onoho kouzelného ostrova z prvního filmu. Ovšem halit do záhadného oparu počítačovou grafiku by asi nemělo smysl, vzhledem k tomu, že platíme právě abychom viděli to, co v životě nespatříme... Opakováním čeho již dosáhl Spielberg v Jurském Parku se Jackson chytil do pasti. Podívaná musí být čím dál ohromivější, jinak namísto údivu vyvolá smrtelnou nudu… Dokonce i dětem bude možná připadat, že už to všechno někde viděly. Jaksonův „King Kong“ je sice nadupaná zábava, ale režisér příliš tlačí na pilu a ztrácí na tříhodinové ploše tempo. Příběh sám nikdy nebyl víc než potrhlou, lehkonohou povídačkou – v tom je také jeho půvab – a každá dobře vyprávěná povídačka ví, kdy skončit. (David Denby, The New Yorker)
Režisér se možná vyřádil na vypůjčeném snu, zato ale využil do posledního veškerý technický pokrok posledních dvaasedmdesáti let, aby stominutový černobílý originál přetavil do tříhodiového ohňostroje barev a trikových záztraků. (Peter Travers, Rolling Stone)
Navzdory všemu očekávání je Jacksonův dobový remake King Konga obrovský úspěch. (Philip French, The Observer)
Již v Pánovi prstenů Jackson dokázal, že umí mistrovsky natočit příběhy, jejichž syžet divák zná do nejmenších podrobností. Jeho mistrovství spočívá především v tom, že ačkoli formálně ponechává děj beze změny, jakoby lehkým mávnutím ruky příběhu dodává hlubší rozměr a vnitřni bohatost a přitom jej zároveň přibližuje svému vidění. (Roman Kornějev, www.kinokadr.ru)
Ohlasy ze serveru www.polit.ru:
- Tak strašidelný a zároveň legrační film už tu dlouho nebyl. Režisérův talent, umocněný počitačovou grafikou a klasickým filmovým syžetem přinesl velice působivý výsledek.
- Základním prostředkem Petera Jacksona je rychlé střídání žánrových schémat. Film začíná stylovou črtou New Yorku odkazující k poetice Světel velkoměsta, děsuplná dobrodružství hrdinů na ostrově zase připomínají Jurský Park a scéna střemhlavého úprku dinosaurů po úbočí je natočená ve stylu Doby ledové. Režisér obratně a s viditelným potěšením žongluje zcela protichůdnými styly, ani jednou však nezaškobrtne a nevypadne z tempa.
- Ačkoli má film kolem tří hodin, shlédnte jej jedním dechem.
- Zážitek lze nejlépe vyjádřit slovy jistého proletářského básníka, který byl svého času unešen kolosálními rozměry a krásou New Yorku: „Ano, King Kong – to je tedy něco!“ ("Да, Кинг Конг – это вещь!")
