Kdo by neznal mocného King Konga, milovníka blonďatých krásek a krále všech opů? Věhlas jedné z nejvýraznějších filmových ikon v posledním desetiletí přeci jen uvadal, o jeho opětovný návrat na výsluní se ale hodlá postarat jeden z King Kongových největších fanoušků a zároveň jeden z nejobdivovanějších filmařů dneška: Peter Jackson.
Po megaúspěchu trilogie Pán prstenů, jež Jacksonovi připravila takřka sedmiletý pracovní zápřah, si svérázný tvůrce hodlal odpočinout od hollywoodských spektáklů při vzniku nízkorozpočtového dramatu The Lovely Bones. Studio Universal mu však předložilo nabídku, již Jackson nemohl odmítnout, a umožnilo mu natočit remake tragického příběhu obřího gorilího samce. A k této nabídce připojilo ještě astronomický honorář ve výši 20 milionů dolarů plus 20 procent z hrubého zisku. King Konga by však Peter Jackson natočil snad i zadarmo. Původní snímek z roku 1933 mu totiž učaroval již v dětství a doslova ho přivedl na dráhu filmaře. Pokus natočit celý příběh na osmimilimetrový film musel tehdy dvanáctiletý Peter brzy vzdát, vlastnoručně vyrobená loutka, kterou tehdy využíval při natáčení, však zdobí dodnes Jacksonovu kancelář coby vzpomínka na filmařské počátky.
Nápad natočit King Konga se znovu objevil na přelomu let 1995 a 1996, kdy se nadějný novozélandský filmař prosadil dramatem Nebeská stvoření (1994) a s úspěchem se právě setkával i jeho první americký snímek, hororová komedie Přízraky (1996). Takřka souběžně uvedené (a nepříliš vydařené) snímky Godzilla (1998) a Velký Joe (1998), které vznikaly také jako předělávky klasických monster filmů, však vyděsily šéfy Universalu natolik, že rozsáhlý projekt nového King Konga raději odpískali. K tomu Jacksonův dlouholetý spolupracovník a šéf trikařů ve studiu WETA Richard Taylor poznamenává: „ Tehdy to nám všem zlomilo srdce. Všichni jsme si mysleli, že jsme přišli o největší příležitost naší kariéry.“ Jedním dechem však dodává: „Dnes to však všichni považujeme za požehnání. Zaprvé není jisté, zda jsme v roce 1996 byli dostatečně vybaveni na tak náročný projekt. A za druhé: kdyby tehdy vznikl King Kong, nikdy by nevznikl Pán prstenů.“ A naopak – právě úspěch Pána prstenů nakonec umožnil vznik filmové verze King Konga pro diváka 21. století.
Snem i přáním Petera Jacksona bylo navázat na snímek ze třicátých let, dodnes považovaný za přelomový nejen díky ve své době jedinečným trikům. Naopak by rád nechal zapomenout na nudný remake z roku 1976 s Jeffem Bridgesem a Jessicou Langeovou v hlavních rolích i o deset let mladší pokračování King Kong žije, v němž je mrtvá, avšak nesmrtelná opice za pomoci nejmodernější techniky oživena. Snad symbolicky s pádem obou věží Světového obchodního centra, na něž gigantický opičák šplhal v roce 1976, tak nyní dochází k návratu zpět k Empire State Building. A zároveň se nový King Kong navrací v čase zpět do let meziválečných, v nichž mohou diváci společně s Indiana Jonesem objevovat poklady dávných věků a střetávat se s proradnými nacisty či se Sky Captainem, hrdinou snímku Svět zítřka (2004), bojovat s obřími roboty a zabraňovat světovládným choutkám šílených vědců. Anebo objevovat neznámé ostrovy i prohánět gigantická monstra…
Bezmála tříhodinový pobyt v těchto dobrodružných končinách i časech by chtěl Jackson umožnit divákům svého nejnovějšího opusu. Společně s blonďatou herečkou Ann Darrowovou (Naomi Wattsová) a štábem ambiciózního režiséra Carla Denhama (Jack Black), se tak vydáváme na civilizací dosud nedotčený Skull Island. Narážíme zde nejen na kmen divokých domorodců, ale i na zvířata s nimiž se ještě bílý muž ještě nesetkal. Místní fauně sice vládne gigantický gorilí samec, protivníkem vpravdě královským mu zde ale je slovutný tyrannosaurus rex. A že blondýnkám dávají přednost nejen muži, zjistí brzy nejen krásná Ann, ale i ostatní členové filmařského týmu. Za záchranou unesené dívky se tak vydává začínající scenárista Jack Driscoll (oscarový Adrien Brody), zatímco po slávě a penězích bažící Denham řeší úplně jiné starosti. Zajímá ho totiž, jak se na právě objeveném „osmém divu světa“ co nejvíce obohatit…
Obří gorila bude samozřejmě největším lákadlem také pro současné publikum. To, jak se Jacksonovu týmu povede „oživit“ King Konga, možná dokonce rozhodne o přijetí snímku. Loutka jako v roce 1933 anebo muž v opičím obleku a la King Kong roku 1976 dnes u diváků nemůže mít sebemenší úspěch. Tvůrci proto vsadili na nejmodernější počítačovou animaci. A protože se tímto způsobem podařilo mužům a ženám ze studia WETA vdechnout život již ex-hobitovi Glumovi v Pánovi prstenů, lze si již dnes vsadit na budoucího vítěze Oscara v kategorii nejlepších vizuálních efektů. Aby byl naplněn již ověřený recept bezezbytku, sestavu trikařů doplnil stejně jako v Glumově případě britský herec Andy Serkis, jenž na sebe opět vzal speciální oblek převádějící pohyby přímo do počítače. Díky propracovaným pohybům i mimice se tak má z King Konga stát skutečně „hrající“ postava. Samotný Serkis se pak představí rovněž na plátně, Jackson mu totiž svěřil i úlohu lodního kuchaře Lumpyho. V drobnějších rolích se pak ve filmu představují také talentovaný Jamie Bell (Billy Elliot), Thomas Kretschmann (Ponorka U-571) a Colin Hanks (Orange County), syn slavného Toma Hankse. Ve filmu se však již neobjeví původní představitelka platinové krásky Fan Wrayová. V roce 2004 totiž zesnula ve věku úctyhodných 96 let.
Jako hrdý vlastenec natočil Peter Jackson celý snímek na rodném Novém Zélandu. K přesunu produkce na jižní polokouli mu však dopomohla krutá náhoda. Původně plánované natáčení na thajských plážích totiž spláchlo na konci roku 2004 neštěstí v podobě vlny tsunami. Nový Zéland, respektive jeho malý kousíček na předměstí Wellingtonu se tak proměnil v tajuplný tichomořský ostrov Skull Island stejně snadno jako v newyorský Manhattan včetně zmenšené kopie výše zmiňované Empire State Building. Malý ostrovní stát se stal jedinou zemí na světě, pro níž je film klíčovým hospodářským odvětvím. Po Pánu prstenů totiž v King Kongovi na Zéland zavítala další produkce, na níž se přímo či nepřímo podílela podstatná část z třímilionové místní populace. Jackson zde navíc dokázal vydupat ze země supermoderní filmová a postproduční studia WETA, jimiž může kvalitativně konkurovat Hollywoodu samému. Svědčí o tom i další „novozélandský“ velkofilm plánovaný na závěr roku 2005, pohádkové dobrodružství Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, ale také plány na vesmírnou sci-fi podle slavné počítačové hry Halo. To je ale ještě hudba vzdálené budoucnosti. Prozatím by jistě Novozélanďany uspokojilo, kdyby se i letos stal Peter Jackson režisérem nejúspěšnějšího filmu roku…
