Ve stručnosti vás na začátku našeho žebříčku nejprve poučíme. Starověký Řím byl civilizací vzniklou ve stejnojmenném městě na Apeninském poloostrově a to nějakých 800 let před naším letopočtem. Řím se rozpadl v 5. až 6. století našeho letopočtu. Za tu dobu se Řím stal královstvím, republikou a nakonec císařstvím. Řím přitahuje filmaře odjakživa. Přiblížit divákovi život dějiny této ohromné říše je tak stále sexy. A je úplně jedno, zda sledujeme výbuch starověkého Vesuvu, nebo boj otroků za svobodu. Uvidíme, zda se jednoho dne do našeho žebříčku zařadí snímek Pompeje Paula W. S. Andersona.
Spartakus (USA, 1960)
zdroj:
tisková zpráva
Když byl k dokončení filmu povolán tehdy mladý režisér Stanley Kubrick, nikdo netušil, jak zásadní dílo kinematografie vznikne. Kubrick nahradil Anthony Manna a otěže převzal opravdu ve velkém, což rozčarovalo celý štáb včetně produkce. Kirk Douglas Oscara za roli Spartaka nakonec nezískal, ale snímek vynesl zlaté sošky za kameru, kostýmy, výpravu a herecký výkon ve vedlejší roli pro Petera Ustinova. Spartakus je dnes považován za jeden z nejlepších filmů o starověkém Římu a z Kubricka tehdy udělal režisérskou hvězdu první velikosti.
Ben Hur (USA, 1959)
zdroj:
tisková zpráva
Hodně dlouho jsme přemýšleli, zda na první místo přeci jen nepatří Ben Hur režiséra Williama Wylera. Snímek získal 11 Oscarů a i dnes se na něj dá koukat. Jasně, ta věta zní značně kostrbatě, ale je velmi platná. Význam jakéhokoliv díla prověří až čas a na film v hlavní roli s Charltonem Hestonem se lze v klidu podívat i dnes. Z Ben Hura čiší ohromná výprava, vizuální efekty, silný příběh a samozřejmě úžasné herecké výkony. To vše navíc báječně na diváka fungovalo v roce 1959, ale zabírá stále stejně i v roce 2014. Pokud tedy chcete vidět příběh Ben Hura, kterého osud zavleče do otroctví, aby se nakonec stal velmi váženým římským občanem, rozhodně neprohloupíte.
Gladiator (USA, Velká Británie, 2000)
zdroj:
tisková zpráva
Na Gladiatora má stále dost diváků velmi rozporuplný názor. Pravdou je, že snímek Ridleyho Scotta se objevil po velmi dlouhé pauze antických velkofilmů a svým úspěchem vrátil téma na plátna kin. Římský generál Maximus (Russell Crowe) vyhraje jednu z mnoha svých bitev, chce se vrátit zpět do Říma k rodině, ale císař Marcus Aurelius (Richard Harris) z něj chce udělat svého nástupce. Nestane se tak. Nehodný syn Commodus (Joaquin Phoenix) otce zavraždí a generál skončí jako otrok a gladiátor. Osud jej o několik let později zavede zpět do Říma, kde se znovu setkává se svým protivníkem. Kritici filmu ponejvíc vyčítali, že si s historie dělá dobrý den. Na druhou stranu, solidní příběh namíchaný s potřebnou romantikou funguje i po čtrnácti letech.
Monty Pythonův Život Briana (Life of Brian, Velká Británie 1979)
zdroj:
tisková zpráva
Rozhodně sem do našeho výběru takový snímek patří. Pokud se chcete podívat na pravdivý příběh o Brianovi, který se stal spasitelem a nakonec skončil na kříži, musíte tu cestu s ním celou podstoupit. Nejlepší film Monty Pythonů nabízí neuvěřitelně bizarní humor, parádní scénky a především silný příběh. V hlavních rolích jsou samozřejmě k vidění Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Eric Idle, Terry Jones, Michael Palin a další.
Quo Vadis (USA, 1951)
zdroj:
tisková zpráva
Quo Vadis popisuje začátek konce Říma. Tak by se stručně dal shrnout velkolepý příběh z pera polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. Slavné dílo se dočkalo mnoha filmových verzí, nejslavnější z nich však vznikla na začátku padesátých let, kdy se režie ujal Mervy LeRoy, který v té době patřil již k velkým jménům Hollywoodu. Ve snímku se objevuje neuvěřitelné množství postav, více než sto tisíc komparsistů a Quo Vadis by klidně mohlo být na prvním místě, kdyby… No kdyby nebylo tak roztahané. Pokud nejste zrovna v antické náladě, je délka 171 minut k neukoukání.
Já, Claudius (I, Cladius, Velká Británie, 1976)
zdroj:
tisková zpráva
Slavný britský seriál BBC asi není úplně typickým zástupcem filmového přehledu velkých děl, přesto sem rozhodně patří. Seriál vznikl v polovině sedmdesátých let podle slavného díla spisovatele Roberta Gravese, v němž ústy postižené Claudia popisuje nejzajímavější úsek dějin Říma. Setkáme se tak hned s několika vladaři, kteří vládli slavné říci po smrti Caesara a to včetně zvráceného Caliguly. Seriál slavil velkou popularitu v osmdesátých létech i v Československu, kdy jej uvedla naše televize s výborným českým dabingem. Claudius dlouhé předstírající dokonce i malomyslnost je uchráněn všelijakých intrik a zákeřných vražd vládnoucí vrstvy, aby nakonec sám stanul na krátkou dobu v čele starověkého Říma.
