Nelítostný souboj obou mužů se zapsal do sportovních análů při XXVII. Mistrovství světa jezdců Formule 1 v roce 1976. Rakušan Lauda se stal mistrem světa již o rok dříve, a i pro rok 1976 platil za favorita. Na krk mu však dýchal právě James Hunt – a dvojice soupeřila nejenom na trati, ale i odlišným životním stylem.
Soubojem však nebyli poznamenáni jenom jezdci, nýbrž celá sezóna – pro sportem méně dotknuté sice nevyzradíme, jak zápolení dopadlo (není problém si to dohledat v encyklopedii), nakousneme však počátky sezóny.
Kontroverze začala již při čtvrtém závodu ve Španělsku, kdy byl Hunt diskvalifikován za to, že byl jeho vůz ze stáje McLaren příliš široký. O dva měsíce později bylo ovšem odvolání odvoláno a jelo se dále, s Huntem jako velkým Laudovým konkurentem. Dalším velkým bodem zlomu byla jízdě ve Velké Británii, kde domácí Hunt získal nehynoucí davy fanoušků při závodu v Brands Hatch.
Lauda byl od počátku ve vedení, Hunt navíc poté havaroval s dvěma dalšími závodníky – netradičně jim však bylo umožněno začít závodit znovu v nových vozech. Hunt závod vyhrál poté, co Laudu zpomalila technická závada. Ferrari, Laudova domovská stáj, však Huntovo vítězství úspěšně napadlo a pohár zpětně putoval Laudovi. A krátce poté pak přišel závod na německém okruhu Nürburgring, kde na Laudu čekala osudová nehoda...
Ta na něm do konce života zanechala viditelné popáleniny, zpočátku se dokonce zdálo, že z hořícího vozu nevyvázne živ. Lauda však bojoval dále a po několika týdnech se do sezóny vrátil. Až do samého konce dýchal Huntovi na krok, a konečný vítěz utržil cenu pouhý jeden bod za závodníkem z druhého postu.
zdroj:
tisková zpráva
Hunt by byl nadšen
Je trochu s podivem, že Hollywood tak často ignoruje skutečné příběhy slavných jezdců Formule 1. Rivalové jsou v tomto ohledu po dlouhé době výjimkou z pravidla – natočení souboje Hunt vs. Lauda si navíc na paškál nevzal nikdo menší než Ron Howard, který s řemeslnou jistotou natočil i jiné oceňované skutečné příběhy - například dramatický vesmírný let Apolla 13 či debatu s odvolaným americkým prezidentem ve snímku Duel Frost/Nixon.
Od doby rivality s Humte byl Niki Lauda (dle jeho odhadů) filmaři osloven zhruba třicetkrát, nikdy však se zfilmováním zápolení s Huntem nesouhlasil. Jeho názor změnil až scénárista Peter Morgan, který má na svém triku oscarové nominace a scénáře k historickým filmům jako je Královna nebo rovněž howardovský Duel Frost/Nixon.
Výsledkem Morganovy a Howardovy snahy jsou právě aktuální Rivalové, kde se v roli Laudy představí Daniel Brühl (Good bye, Lenin!), naopak Hunta ztvárnil Chris Hemsworth (bůh Thor v marvelovkách). Snímek po své festivalové předpremiéře získal nálepku oscarového snaživce, nejde však jenom o názor diváků a kritiků, nýbrž i samotného Laudy. "Myslím, že (filmaři) odvedli setrakra dobrou práci, protože když jsem viděl film poprvé, řekl jsem si 'Sakra, tohle jsem fakt já!'" Snímek samozřejmě do určité míry jejich soutěžení nafoukl – Lauda sám řekl, že mnohdy s Huntem popíjel v Londýně a jednou i přespal v jeho bytě: "Ale ne spolu. Byli jsme čtyři," pomrkl v rozhovoru pro Telegraph.
Kdo se však premiéry Rivalů nedočkal, je James Hunt. V roce 1993 ho totiž v pouhých 45 letech skolil infarkt, sotva několik hodin poté, co své snoubence Helen Dyson nabídl sňatek. Lauda k tomu v interview dodal, že Hunt by Rivaly ocenil stejně jako on sám. "Je smutné, že tu s námi (James Hunt) dnes není. Přeju si, aby ten film viděl taky, protože vím, že by si ho hodně užil."