V dnešní době se mezi zaoceánskou hororovou produkcí hledá originál těžko. Nenarození jím nejsou, zapadají do řady remaků, pokračování a plagiátů. Snímek Davida S. Goyera oficiální předělávkou sice není, ale „spojuje“ několik předchozích titulů do jednoho.
Casey Beldonová (Odette Yustmanová) je obyčejná americká dívka, výjimečná snad jen tím, že její matka (Carla Gugino) spáchala před lety sebevraždu. Nedávno se však v jejím životě hodně změnilo. Nejdřív přišla o klidný spánek. Poté jí její čtyřletý svěřenec Matty (Atticus Shaffer) málem vypíchl oko. Vize, v nichž Casey vídá strašidelnou postavu malého modrookého chlapce (Ethan Cutkosky) ji provázejí v noci i ve dne. Jde o psychickou chorobu, jak by se dalo soudit z rodinné anamnézy? Stará paní Sofia Kozmová (Jane Alexanderová), kterou Casey vyhledá při pátrání po matčině minulosti, jí řekne, že za druhé světové války Sofii a její dvojče Barto posloužili nacisticté k experimentům. Dívka přežila, její bratr nikoli. Do jeho těla však vstoupil dybuk, démon potulující se mezi životem a smrtí. Jeho kletba před lety dohnala Sofiinu dceru a nyní stíhá i její vnučku – Casey. Snad by ji mohl zachránit exorcismus. Rabín Sendak (Gary Oldman) možná bude ochoten rituál vykonat.
David S. Goyer se v Hollywoodu etabloval jako scenárista velkolepých comicsových podívaných (Blade, Temný rytíř), podepsán je také pod kafkovsky temnou sci-fi Smrtihlav (1998). V posledních letech se zkouší uplatnit v režii: po solidním Blade: Trinity (2004) se orientuje na žánr hororu. První pokus – Přehlížený (2007) – mu moc nevyšel. Od dalších snah ho to ale neodradilo.
Nenarozenými Goyer nejspíš aspiroval na židovskou obdobu hororů jako Vymítač ďábla (1973) a Přichází Satan! (1976), k nimž často odkazuje. Příběhem se proplétá téma židovské mystiky, démonů z jiného světa, ale také holocaustu, nacistického okultismu a v prehistorii příběhu vytušíme – nejmenovaného – nechvalně proslulého experimentátora Josefa Mengeleho. Tyto doplňky ale režisér nedokázal zasadit do psychologické hry, jež by se dotýkala některé z divákových podvědomých obav. Režisér nebuduje strach, nástrojem k úleku obecenstva jsou jen primitivní výpady zpoza rohu. Po stylové stránce jsou Nenarození kombinací Zrcadel (2008) a Zmeškaného hovoru (2008), nalezneme i podobnosti s „biblickou“ Krvavou sklizní (2007). Jako horor se Nenarození prezentují vnějškovými atributy, nikoli režijním provedením.
K fádnosti Nenarozených přispívají i herecké výkony. Odette Yustmanová, náhle proslavená Monstrem (2008), prokazuje estetické kvality, herecky je ale nevýrazná. Gary Oldman se přímo zostudil, nemá co hrát, s kým hrát. Jeho rabín Sendak je jen jednou z četných šablonovitých figurek, jež doplňují děj. Jiskrné momenty nabídne aspoň Jane Alexanderová coby šarmantní babička Sofia. Takřka nepoznaná zůstane Carla Gugino v drobné roličce hrdinčiny matky. Více prostoru byl zasluhoval ebonitový hromotluk Idris Elba, jenž zaujal už v Krvavé sklizni a 28 týdnech poté (2007). Ve chvílích živočišného zvlčení jsou jeho hrdinové opravdu děsiví.
Nenarození jsou dalším důkazem, že žánr hororu náleží filmařským mistrům, nikoli začátečníkům. Goyer nyní chystá pro studio 20th Century-Fox film částečně opět s židovskou tematikou a holocaustem: comicsovou podívanou X-Men Origins: Magneto.