Herecká kariéra Alfreda Moliny si prošla razantní proměnou. Dříve bychom museli sympaťáky v jeho filmografii hledat s pomocí moderních kriminalistických metod. Hrával obhroublé chlapáky a hlupáky (drama Bez dcerky neodejdu, western Maverick, romance Čokoláda). Nyní jej spíše vídáme jako bodrého dobráka. Zmiňme malíře Diega Riveru v životopisném dramatu Frida, ale při bližším pohledu také doktora Otta Octavia v comicsovém Spider-Manovi 2.
Alfred Molina (* 24. května 1953) je rodákem z Londýna; po otci podědil nejen jméno, ale i španělskou krev, jeho matka pochází z Itálie. Touhu po slávě v něm vzbudil divácký zážitek z Kubrickova Spartaka (1960). Herecké vzdělání získal na věhlasné britské škole Guildhall School of Music and Drama, už předtím ale působil v National Youth Theatre. Živil se jako stand-up komik i pouliční herec. Jeho sny se začínají naplňovat roku 1977, kdy je přijat do Royal Shakespeare Company (Petruccio ve Zkrocení zlé ženy, Macbeth…). Účinkoval i na třetí slavné scéně, v Royal National Theatre (Williamsova Noc leguánů, Mametovo Speed the Plow). Za výkon ve svém broadwayském debutu, dramatu Yasminy Rezaové Art, obdržel Tony Award 1998.
Ve filmu ztělesňoval už od počátku muže všech možných národností. Vysoká postava a podmračený výraz jako by jej předurčovaly do úloh násilníků a drsňáků. Debutoval rolí zrádného průvodce Satipa ve Spielbergově dobrodružství Dobyvatelé ztracené archy (1981). Následovali dva Rusové, brutální bolševik Blumkin v historické minisérii Reilly: The Ace of Spies (1983) a také námořník Sergej, jenž se seznámí s liverpoolskou dívkou Teresou (Margi Clarková), v romantické komedii Dopis Brežněvovi (1985).
Ještě před svým působením v Hollywoodu se Alfred Molina blýskl dvěma velkými dramatickými rolemi v životopisných filmech. Frearsovo Nastražte uši (1987) se věnovalo vztahu dramatika Joea Ortona (Gary Oldman) k jeho mentorovi a milenci, uhlazenému spisovateli Kennethu Halliwellovi (Molina). Oba protagonisté se vyžívají velkých vášních, které skončily vraždou a sebevraždou; Orton byl obětí, Halliwell vrahem. Televizní snímek Virtuoso (1989) sledoval, kterak se slavný klavírista John Ogdon pouští do vnitřního souboje se schizofrenií.
Do Spojených států přichází Alfred Molina dramatem podle skutečných událostí Bez dcerky neodejdu (1991) v něm rolí íránského lékaře Moodyho, který se po letech v americkém exilu vrací se ženou (Sally Fieldová) a malou dcerou (Sheila Rosenthalová) do vlasti. Psychologický snímek sleduje rychlou proměnu prozápadně orientovaného muže v muslimského tyrana, odkazujícího svou manželku do patřičných mezí. Molinův skvělý výkon jej okamžitě zaškatulkoval do rolí brutálních chlapů s pošramoceným egem. Obdobných charakterem jako Moody je i zpátečnický starosta de Reynaud v romanci Čokoláda (2000). Molina však má na kontě také příkladného westernového záporáka, a to v komedii Maverick (1994). Sebeironicky pojatým zlounem byl hned ve dvou parodiích: jako zabiják Blavasky v Muži, který věděl příliš málo (1997) a křivák Whiplash v Drsňáku Dudleym (1999). V Růžovém panterovi 2 (2009) zesměšňuje prototyp všeználkovského britského detektiva.
Z démonického vzezření vycházejí rovněž dva Molinovi církevní hodnostáři. V prvním případě by to byl dojem klamný, ve druhém nikoli. V dalším životopisném snímku, dramatu Luther (2003), zosobňuje reformátorova ideového předchůdce, horlivého kazatele Johanna Tetzela. V mysteriózním thrilleru Šifra mistra Leonarda (2006) byl biskupem Aringarosou, zkorumpovaným touhou po moci.
Kromě mužů vyloženě zlých v Molinově filmografii nacházíme také několik hrdinů o poznání civilnějších. Jim jde hlavně o poklidné bytí. Zbohatlický Mellersh Wilkins z dobové komedie Enchanted April (1992) touží po radostech života. Kubánský politický vězeň na cestě do exilu Juan Raúl Perez v tragikomedii Perezova rodina (1995) se bezhlavě zamiluje do prostitutky Dottie (Marisa Tomeiová), ač na něj doma čeká manželka (Anjelica Hustonová). Mexický malíř Diego Rivera v životopisu Frida (2002) je marxistickým revolucionářem spíše slovem než činem. Vědec Otto Octavius v comicsovém Spider-Manovi 2 (2004) touží dát světu nevyčerpatelný zdroj energie, jeho pokus se však zvrtne a z dobrodince se po smrti manželky (Donna Murphyová) stává šílený zločinec Doctor Octopus. Rešeršér Dick Suskind je v dramatu Skandál (2006) zapleten do tvorby podvrženého životopisu Howarda Hughese…
Díky Kennethu Branaghovi a jeho adaptaci komedie Jak se vám líbí (2006) se Molina navrátil k Shakespearovi. Představil se tu zcela v souladu se svojí současnou image jako dvorní šašek Prubík.
Jen těžko bychom hledali žánr, ve kterém se Alfred Molina dosud neobjevil. Není ani jednoznačným oblíbencem některého ze slavných režisérů. Dvakrát si jej do svých filmů zvolil Richard Donner (Jestřábí žena, Maverick), Jim Jarmusch (Mrtvý muž, Kafe a cigára), Lasse Hallström (Čokoláda, Skandál) a také Paul Thomas Anderson. Jedna z předních osobností nezávislé scény jej nejprve obsadila do dramatu z prostředí amerického pornoprůmyslu Hříšné boogie (1997), kde byl permanentně zkouřeným drogovým dealerem Rahadem Jacksonem. Ve fresce ze současného Los Angeles Magnolia (1999) měl Molina pouze malou roličku prodejce elektroniky Solomona Solomona. To vše hovoří hlavně pro Molinovu hereckou všestrannost.
