HAL 9000
zdroj:
tisková zpráva
Poprvé (a naposled) se sigmatická umělá inteligence objevila už v roce 1968 v kultovním filmu 2001: Vesmírná odysea, dodnes však HAL 9000 zůstává etalonem kvality jak co do znázornění filmové AI, tak i konstrukce záporáka. Není to náhodou – filmověji a pozorní diváci si dobře povšimli, že HAL je po celou stopáž snímku zdaleka nejlidštější postavou, kdo ostatně zná pointu knižní předlohy, bude tím stěží překvapen.
Bomba 20
zdroj:
tisková zpráva
Vesmírná satira Dark Star o posádce hvězdné lodi, jejíž jedinou/ činností je likvidace jiných nestabilních planet jadernými bombami, je dnes známá především pro svého scénáristu Dana O‘Bannona s ohledem pozdějším zfilmování jeho scénáře prvního Vetřelce (respektive především toho, jak se na finální podoby Vetřelce nakonec moc nepodepsal). Vrcholem „jeho“ Dark Star (režie John Carpenter) je však především zápletka odehrávající se kolem jedné z bomb, která neuposlechla rozkaz a sama sebe prohlásila za Boha…
Wall-E
zdroj:
tisková zpráva
Na okamžik se oprosťme od zlých AI a přijměme vřelou náruč robotka Wall-E ze stejnojmenné pixarovské moderní klasiky. Nejen, že si Wall-E zaslouží své místo v kinematografii za částečně moderní oživení konceptu němého filmu, ale zároveň šlo také o jeden z posledních původních pixarovských filmů na originálním námětu. Pamětníkům navíc ústřední robůtek připomněl podobně vypadající Číslo 5, podobně ojedinělého zástupce filmových strojů, kteří byli humánnější než jeho lidští oponenti.
Skynet
zdroj:
tisková zpráva
Důkazem toho je náš další digitální šťastlivec Skynet. Ztělesnění strachu z jaderné války a zároveň blížící se éry robotiky je o to působivější, že v celé dosavadní filmové tetralogii Terminátor vlastně Skynet neměl žádnou výraznou roli co do filmové stopáže. Dá se sice argumentovat, že jeho Terminátoři byli de facto „prodlouženou rukou“ (někdy i doslova) Skynetu, přesto platí hlavní umělá inteligence odpovědná za jaderný holocaust lidstva za ojedinělý příklad dobře zkonstruované filmové hrozby, která nemusí deklamovat sáhodlouhé věty.
WOPR
zdroj:
tisková zpráva
V 80. letech vznikl i Skynetův popletenější bratříček WOPR. V rodinném dramatu Válečné hry se WOPR snažil o podobný cíl jako Skynet, totiž odpálení jaderného arzenálu a likvidaci lidstva. Oproti zlotřilým plánům Skynetu mu k tomu však stačilo jenom nepochopit princip jedné počítačové hry. WOPR si sice o po třiceti letech od svého vzniku neužívá podobného statusu jako Skynet, zvláště v dnešní době plné válečných technologií a pokročilých her však stále funguje jako parádní filmové vykreslení umělé inteligence.
Replikanti
zdroj:
tisková zpráva
Chcete recept na famózní filmovou AI? Dávají ho Replikanti z Blade Runnera: jde o to co nejvíce se podobat lidem. Replikanti jsou podobně jako HAL 9000 snad nejvíce lidsky se chovajícími postavami celého snímku Ridleyho Scotta – jejich prostá snaha nezemřít z nich ostatně činí, když ne přímo kladné postavy, tak alespoň sympatické antihrdiny. Ironií přitom zůstává, že se film nabitý zvláštními efekty zrovna v jejich případě obešel bez výrazných triků.
Maria z Metropolis
zdroj:
tisková zpráva
Nešlo by nevzpomenout na prototyp filmových robotů, jehož dopad lze vidět dodnes. Maria z trikového opusu Metropolis si možná neužila komplexního vykreslení svého charakteru, model robota jako dvojníka je však stále fortelný, naposledy ho do mrtě využil seriál Battlestar Galactica. RoboMaria navíc oplývala pořádnou porcí sex apeallu, a její design můžete vidět třebas i na seriálu Futurama nebo ve Hvězdných válkách.
C-3PO a R2-D2
zdroj:
tisková zpráva
Podobně jako Wall-E je taktéž „homosexuální dvojice“ (alespoň dle genderových interpretací…) C-3PO a R2-D2 z Hvězdných válek ojedinělým zástupcem filmových robotů, kteří v pracovní době neplánují vyhlazení lidstva. C-3PO a R2-D2 ve své podstatě slouží jako komické odlehčení, občas spojené s deus ex machina (především v případě R2-D2 u prequelových filmů), nic to však neubírá na jejich nehynoucím vlivu hlavně na dětské diváky od 70. let dodnes.
Stroje z Matrixu
zdroj:
tisková zpráva
Logická evoluce Skynetu došla svého vrcholu v nepojmenované „rase“ strojů v sérii Matrix. V souladu s dnešními postmoderními náhledy na filmové antagonisty, a po zhlédnutí animovaného doplňku Animatrix, totiž Stroje náhle nepůsobí jako ztělesněné zlo, nýbrž naopak jako přirozeně se bránící entita. Poselství světa Matrixu je jasné: i umělá inteligence má právo na život, a bude-li ji upřeno, vrátí to lidstvu bernou mincí. Zvláště vzhledem k tomu, že matrixovská úroveň technologie k nám chvátá mílovými kroky, bude možná tohle téma v budoucnu ještě aktuálnější než v době premiéry prvního Matrixu.
Marvin
zdroj:
tisková zpráva
Dost však filozofování, jakkoliv patří k řadě nejznámějších filmových AIs, na závěr přejděme k nedoceněné filmové adaptaci Stopařova průvodce po galaxii, konkrétněji k jejímu superinteligentnímu robotovi Marvinovi. Ani ten si neužije tolik stopáže, kolik by možná takový nihilistický cynik zasloužil, na pekelně nevyrovnaném filmu však rozhodně patřil mezi ty nejlepší části.
Doufejme, že umělá inteligence s hlasem Scarlett Johansson v Ona bude mít namířeno alespoň z půlky k podobně významnému mezníku v rámci popkultury.
Hodní, zlí i komičtí – i takové jsou myslící stroje z desítky filmů, na něž jsme vzpomněli k příležitosti premiéry AI romance Ona. Mimochodem, většinu z nich dabovali muži.
