Film získal Oscara za rok 2004 v kategorii nejlepší původní hudba (Jan A.P. Kaczmarek).
Kdo by neznal Petera Pana, chlapce, který odmítal zestárnout, a Zemi Nezemi, v níž se Peterova dobrodružství odehrávají? Znají ho v Anglii i Americe, u nás jsme viděli na filmovému plátně pokračování klasické disneyovky Peter Pan (1953), uvedené pod názvem Návrat do Země Nezemě (2002). A také Spielbergovu variaci Hook (1991), v níž Peter Pan proti všem pravidlům zestárne. Adaptací, která odpovídá předloze velmi věrně, byl výpravný snímek režiséra P. J. Hogana Petr Pan (2003). Film Hledání Země Nezemě, natočený ke stému výročí prvního uvedení divadelní hry Peter Pan, se pokouší přiblížit vznik tohoto pohádkového příběhu. Hlavní postavou filmu je proto na svou dobu značně neortodoxní autora Petera Pana, skotský novinář a dramatik James M. Barrie (Johnny Depp).
S Barriem se setkáváme v roce 1903 při jedné z jeho neúspěšných divadelních premiér. Sledujeme ho až na sklonek roku následujícího, kdy triumfuje Peterem Panem. Mezitím se společně s hlavním hrdinou seznámíme s čerstvě ovdovělou matkou Sylvií Llewellyn Daviesovou (Kate Winsletová) a jejími syny Georgem, Jackem, Michaelem a Peterem. Barrie chlapce k dětským hrám nejen inspiruje, ale často se k nim sám přidává. Dětem Daviesovým dává stále více přednost před společností své upjaté a odměřené ženy Mary. Přestože mezi Daviesovou a Barriem nevzniká romantický vztah, londýnská společnost počátku 20. století pro ně nemá příliš pochopení. Významný je vztah Barrieho a Petera Daviese, který se smiřuje se ztrátou svého otce i propukající nemocí matky obtížněji než sourozenci, zdánlivě už ztratil schopnost vnímat svět dětskýma očima. Hlavně jemu se Barrie snaží ukázat, že v životě nemá mít místo pouze tvrdá realita, ale i snivost a dobrodružství…
Snímek není přesnou rekonstrukcí historických událostí, je jimi „pouze“ inspirován. Ve skutečnosti proti schůzkám Barrieho s dětmi Daviesových velmi protestoval hlavně jejich otec Arthur. Mary Ansell Barrieová manžela ve skutečnosti neopustila kvůli jeho upřednostňování rodiny Daviesových, manželství se rozpadlo až v roce 1909 po její aférce se spisovatelem Gilbertem Cannanem. Stejně volně, jako tvůrci naložili s událostmi z Barrieho života, jsou vytvořeny i hlavní charaktery. Současný sexsymbol amerického filmu Johnny Depp představuje původně vzrůstem nevysokého a ženami sotva obletovaného Jamese M. Barrieho. Jako muž tančící se svým psem či hrající si s dětmi na piráty, ale i v divadelním zákulisí, odkud nervózně sleduje ohlas své hry, je Depp velmi uvěřitelný. Barrieho nepředstavuje jako dětinu, ale jako muže, který rád fantazíruje a od soužití se svou komisní ženou uniká ke psaní a dětským hrátkám.
Kate Winsletová podává standardně kvalitní výkon jako Sylvie Llewellyn Daviesová, ustaraná a milující matka z časů, kdy platila přeci jen odlišná společenská pravidla. Radha Mitchellová v úloze Barrieho suchopárné ženy, ani herecká legenda Julie Christieová (přísná a věcná babička dětí Daviesových) nedostávají k dispozici příliš velký prostor, na kterém by mohly předvést něco ze svého umění. Dustin Hoffman, který se představil už jako kapitán Hook ve Spielbergově snímku, zde dostal podstatně skromnější roli divadelníka Charlese Frohmana. Typově přesní jsou představitelé dětských rolí, ze kterých nejvíce zazářil Freddie Highmore jako zasmušilý a předčasně vyspělý Peter.
Na rozdíl od předchozího snímku režiséra Marka Forstera, syrového psychologického dramatu Ples příšer, je Hledání Země Nezemě stylizováno do podoby idylky, v níž doznívají nálady viktoriánské éry. Film má podobu hřejivého, nepříliš realisticky pojatého vyprávění. I vážná nemoc Sylvie Daviesové či klepy, které se šíří o jejím vztahu s Barriem, jsou podány z „dětského“ odstupu, jako by se aktérů ani příliš nedotýkaly. Idylickému vyznění je podřízen nejen příběh, ale i všechny tvůrčí složky. Forster natočil snímek vizuálně působivý, avšak oproštěný od přebytečných obrazových výstřelků. Stejně jako kamera Roberta Schaefera, je i hudba Jana A.P. Kaczmareka pojata uměřeně a navozuje nostalgickou atmosféru starých zlatých časů.
Spíše než životopisem je tedy Hledání Země Nezemě umělecky pojatou úvahou o možnosti, ba přímo nutnosti fantazírovat, i když okolí dává snílkům na srozuměnou, že svět není jen místem radosti, lásky a štěstí. Toto vyznění z něj činí nezávadný, milý snímek, který není určen přímo dětskému publiku, ani ono se mu však nemusí vyhýbat. Již odrostlé diváky vrátí do jejich mladších let a připomene jim, jak důležité je snít v realitě všedního dne, děti pak možná inspiruje k větší fantazii při jejich hrách.
