Kulaťoučká tvář a postava hromotluka naznačuje mír v dobrácké duši, a přitom většina hrdinů Foresta Whitakera tápe, hledá a filosofuje. A mnohdy se nebrání dát průchod svým emocím. Dlouhá léta patřil k hercům významem menších, ale nepřehlédnutelných rolí (Četa, Hra na pláč). Ztělesnil však i několik nezapomenutelných filmových hrdinů – jazzmana Charlieho Parkera (Bird), samotářského zabijáka Ghost Doga (Ghost Dog – Cesta samuraje) a ugandského diktátora Idiho Amina (Poslední skotský král). Věnuje se též filmové režii, natočil kupříkladu melodramata Až si vydechnu a Přístav naděje.
Forest Steven Whitaker (*15. července 1961) je rodákem z texaského městečka Longview, vyrostl ale na losangelském předměstí Compton, a to v rodině pojišťovacího agenta a učitelky. Forestův stejnojmenný dědeček byl spisovatelem. Umělecké geny podědili také oba Whitakerovi bratři Kenn a Damon, i oni se věnují herectví. Od mládí vynikal jako hráč amerického fotbalu, obdržel dokonce sportovní stipendium na California State Polytechnic University. Zranění zad jej však o slibnou kariéru připravilo. Druhé z vysokoškolských stipendií ale mohl naplno využít – díky svému pěveckému talentu se ocitl na hudební konzervatoři při University of Southern California. Vedle studia operního zpěvu byl následně přijat také na herectví. Od počátku osmdesátých let působí na divadelní scéně v Los Angeles. Objevil se kupříkladu v hrách Shakespearových (Romeo a Julie, Hamlet), svůj školený tenor uplatnil v modernizaci Žebrácké opery i v muzikálu Jesus Christ Superstar.
Roku 1982 se Forest Whitaker stává rovněž hercem filmovým, navíc se šťastnou rukou na volbu projektů. Kromě „povinného“ televizního kolečka (seriály Neuvěřitelné příběhy, Poldové z Hill Street, Cagneyová a Laceyová…) ho nacházíme ve snímcích, které dodnes nezestárly. Debutoval rolí fotbalisty Charlese v kultovní teenagerské komedii Zlaté časy na Ridgemontu (1982). Vynikl coby biliárový mistr Amos ve Scorseseho Barvě peněz (1986) nebo obtloustlý vojín Velký Harold ve Stoneově Četě (1986). Komediální vlohy prokázal jako Edward Garlick, dobromyslný parťák rozhlasového moderátora Kronauera (Robin Williams), v Dobré ráno, Vietname (1987). Na dlouhý čas se Whitakerovým hereckým vrcholem stalo životopisné drama Bird (1988) a s ním ústřední úloha jazzového saxofonisty Charlieho Parkera. Whitaker zde poprvé, ale nikoli naposledy, dokázal splynout se svým hrdinou, a to ve chvílích vzletů (ovace publika) i pádů (drogová závislost). Za úlohu získal svou první nominaci na Zlatý glóbus.
I přes veleúspěšný vstup do světa filmu se Forest Whitaker hvězdou první velikosti nikdy nestal. Snad obtloustlá postava, snad vrozená šilhavost jsou tím důvodem, proč mu Hollywood dlouho odepíral další velkou šanci. A tak zatímco jeho vrstevník Denzel Washington sbíral ocenění i ovace publika, Whitaker se ocitl ve druhém hereckém sledu, jehož úkolem je nahrávat protagonistům. Tímto způsobem podpořil třeba Jeffa Bridgese (akční thriller Zděšení, 1994) nebo Johna Travoltu (melodrama Fenomén, 1996; sci-fi Bojiště Země, 2000). Oblíbenou polohou Foresta Whitakera se stává chlapík, jenž není žádným velkým hrdinou a který je vystaven extrémní situaci – učebnicovým příkladem může být zajatý britský voják Jody, který se sblíží se svým věznitelem z IRA (Hra na pláč, 1992). Ne nepodobnou úlohou je i jedna z mála Whitakerových hlavních, naivňoučký Jackson, jenž se zaplete do velké hry gangsterů, v dramatu A Rage in Harlem (1991). Atypickým hrdinou Foresta Whitakera je naopak bezejmenný zabiják přezdívaný Ghost Dog. Mlčenlivý, oddaný muž, jenž nade vše ctí kodex japonských samurajů. A jenž skvěle zapadá do meditativní gangsterky Jima Jarmusche Ghost Dog – Cesta samurajů (1999).
V posledních letech nacházíme Foresta Whitakera převážně v thrillerech moderního střihu. Stále častěji volí úlohy ochránců spravedlnosti, ať už je to vyjednavač Ramey v Telefonní budce (2002), anebo urputný detektiv Kavanaugh v televizní sérii The Shield (2006). Ve snímku Davida Finchera Úkryt (2002) ztělesnil váhavého Burnhama, jednoho z trojice lupičů „na návštěvě“ v luxusním bytě. Jinak ale mají ve Whitakerově filmografii převahu muži, kteří to myslí dobře – třeba ředitel střední školy Carter, neúnavně bojující proti zbraním, v dramatu American Gun (2005). Hledáte-li dokonale náhodného hrdinu, pak je horkým favoritem Whitakerův všímavý turista, který osvědčí nebývalou pohotovost během atentátu na amerického prezidenta, v thrilleru Úhel pohledu (2008).
Dobré úmysly jistě provázely také titulní postavu dramatu Poslední skotský král (2006) – ugandského diktátora Idiho Amina, který nikoli neprávem obdržel přízvisko Řezník z Kampaly. Forest Whitaker jednoznačně pochopil, že se na prahu pětačtyřicítky setkává se svou životní rolí a ke svému hrdinovi soustředil všechny své herecké síly. Whitakerův Amin je mužem okouzlujícím a charismatickým, mužem, kterého panické obavy o vlastní život nutí páchat ta nejkrutější zvěrstva. A taky mužem náladovým, který zahrne své oblíbence dary a obratem je posílá na smrt. Splynutí s Aminem dnes Whitakerovi přináší řadu prestižních ocenění včetně Oscara a Zlatého glóbu.
Jako filmový režisér má Whitaker na kontě pět snímků, s výraznějším ohlasem se ale dosud jeho tvorba nesetkala. Vedle černošského sociálního dramatu Strapped (1993) se jedná o romantická dramata Až si vydechnu (1995) a Přístav naděje (1998) nebo komedii s Katie Holmesovou Láska na hlídání (2004).
