V domovské Velké Británii se sympatický čtyřicátník prosadil hlavními úlohami v dramatu Krupiér (1998) a v detektivním seriálu Vyšetřování naslepo (2000). V Americe proslul jako protagonista série krátkých snímků Hire (2001-2002) či v titulní roli historického opusu Král Artuš (2004). Za psychodrama Na dotek (2004) získal Owen Zlatý glóbus a byl rovněž nominován na Oscara. V posledních letech bývá často pasován mezi nejvážnější kandidáty na úlohu Jamese Bonda v některém z jeho příštích dobrodružství.
Rodák z anglického Coventry Clive Owen přišel na svět 3. října 1964 jako čtvrtý z pěti bratrů v rodině countryového zpěváka. Ten sice rodinu opustil, když byly Cliveovi tři roky, svým potomkům však alespoň předal své muzikantské geny. Alan i Lee jsou dnes úspěšnými zpěváky a ani v Cliveově případě nepadlo jablko příliš daleko od stromu. Již od dětských let totiž toužil po herecké dráze a toto přání jen podpořil svým výkonem ve školním představení muzikálu Oliver! Od třinácti let tak Clive začal sbírat zkušenosti na nejrozmanitějších divadelních scénách a jeho další osud se velmi podobal příběhu titulního hrdiny ze snímku Billy Elliot. Přes všeobecný výsměch, avšak s podporou jednoho z učitelů, který Owenovi zařídil konkurs na Mountview College a dokonce mu koupil jízdenku do Londýna, vyrazil mladý Clive za štěstím do britské metropole. A hned napoprvé byl na prestižní hereckou školu přijat. Zde se však situace komplikuje: Owen brzy shledal studium ztrátou času a raději se vrátil domů, k životu ze sociálních dávek a občasné spolupráci s místními divadelníky. V roce 1984 však přeci jen dal škole šanci a přihlásil se ke studiu na Royal Academy of Dramatic Art. O tři roky později již Owen nastupuje do divadelního souboru Young Vic Theatre Company, aby se zde coby Romeo zamiloval do herecké představitelky Julie (a své nynější manželky) Sarah Jane Fentonové. A také se začíná poohlížet také po filmových a televizních příležitostech.
Slibně vyhlížející filmový debut – jedna z hlavních úloh po boku Davida Thewlise v road-movie Vroom (1988) o dvojici mladíků vyrážejících na cesty po Anglii – mezi hity nezamířil, a tak jsou první větší úspěchy Clivea Owena spojeny až s následným účinkováním v televizi. Krutý Gideon v kostýmním dramatu Precious Bane (1989), romantický hrdina v adaptaci literární klasiky od R. D. Blackmorea Lorna Doone (1990) a především šarmantní Stephen Crane z televizní série Chancer (1990) zajistili Owenovi pozici vycházející hvězdy televizní obrazovky. Jednou z mála příležitostí na filmovém plátně pak bylo drama Zavři mé oči (1991), kde se Owen stal pohledným svůdcem a zároveň pronásledovatelem své sestry. Publikum však z přerodu Owena, jehož si zamilovalo jako charakterního hrdinu, v psychopatického lumpa příliš nadšené nebylo, a tak další Owenovy kroky vedly zpět na divadlo a do televize. Následné příležitosti na filmovém plátně, první setkání s americkou kinematografií, kterým byl thriller s Halle Berryovou Zločin z vášně (1995), či drama z koncentračního tábora Bent (1997), ovace rovněž příliš nesklízely.
Ani v případě nízkorozpočtového dramatu Krupiér (1998) to zpočátku na velkou slávu nevypadalo. Owenův cynický zaměstnanec kasina, který se nechá svést k loupeži, si ale po uvedení na videu začal získávat stále více příznivců na obou stranách Atlantiku a dnes patří k jeho nejslavnějším postavám. Ještě předtím, než se na Owena začaly hrnout nabídky z Hollywoodu, přišla poslední z velkých příležitostí na televizní obrazovce: popudlivý detektiv Ross Tanner, který postupně přichází o zrak, v seriálu Vyšetřování naslepo (1999-2000). Další z rolí, které měly posléze rozhodnout o Owenově hvězdné budoucnosti, pak byl tajemný řidič v sérii krátkých snímků Hire (2001-2002), které pro automobilku BMW natočili tvůrci jako Guy Ritchie, John Woo či Ang Lee. Své pověsti ale Owen rozhodně neublížil ani úlohou komorníka v Altmanově dramatu Gosford Park (2001) či jako pronásledovatel hlavního hrdiny v thrilleru Agent bez minulosti (2002). Rozpačitě přijatá romance Hranice zlomu (2003) s Angelinou Jolieovou o lásce dvojice humanitárních pracovníků pak znamenalo první ústřední roli v Hollywoodu.
V roce 2003 si pak Clivea Owena všimli také producenti z první hollywoodské ligy. O herci, jenž se zatím jen letmo dotkl hvězdného nebe, se tak najednou mluvilo jako o jednom z uchazečů o roli Jamese Bonda. Producent Jerry Bruckheimer pak Owena angažoval do titulní role svého velkofilmu Král Artuš (2004). Historický snímek sice nenabídl zajímavou podívanou ani přesvědčivé výkony protagonistů, i to však stačilo, aby se pohledný Angličan proslavil téměř po celém světě. Herecké renomé si pak Owen výrazně zvedl komorním dramatem Mikea Nicholse Na dotek (2004), v němž jako sexu holdující Larry podal jeden z nejlepších výkonů své kariéry. Odměnou mu za to byl Zlatý glóbus, k němuž se připojila i nominace na Oscara. Že mu sluší také poloha akčního hrdiny, pak Owen předvedl v adaptaci kultovního comicsu Sin City – město hříchu (2005), kde se představil coby soukromý detektiv Dwight, drsný, avšak čestný hrdina povídky Velká tučná zabijačka. Na neúspěch v podobě thrilleru Hra s nevěrou (2005) se naštěstí pro všechny zúčastněné rychle zapomnělo a Owen se mohl do akce se ctí vrátit v krimi Spojenec (2006) anebo ve futuristické sci-fi Potomci lidí (2006). Svému současnému image drsňáka se nezpronevěřil ani jako mořeplavec Walter Raleigh v historické Královně Alžbětě: Zlatém věku (2007) a ani jako záhadný pan Smith v akčním thrilleru Sejmi je všechny (2007). Hrdiny (rádoby) bondovského střihu hrává stále častěji, připomeňme thriller The International (2008) či komedii Dvojí hra (2009).
Herec, který nikdy nebyl řazen k talentovaným nadějím, ale díky své píli a zarputilostí – a v neposlední řadě také díky svému charismatu – dnes strčí do kapsy celou řadu opěvovaných hvězdiček. Clive Owen je zkrátka jedním z herců, které si možná nezamilujete na první pohled, o to více se vám však dostanou pod kůži při opětovném shledání.
