Hned z hraje lze vyloučit, že by budoucí filmové verze mohly sáhnout po nových, čerstvě napsaných příbězích. Činí tak sice mnohdy zápletky videoherních výletů do Středozemí, nejnověji akční Middle-earth: Shadow of Mordor, který skrze příběh hraničáře Taliona překlenuje období mezi Hobitem a Společenstvem prstenu. Filmové produkty však sázejí na mnohem větší počty publika (a nižší cenu lístků), prezentace zcela nových příběhů u série proslavené za adaptování kultovních knih je tak spíše čímsi kontraproduktivním a matoucím. Ba ne, nejtoužebněji se vyhlíží, jak to dopadne se Silmarillionem. Tato sebraná historie Středozemě (a jiných zdejších kontinentů) je spíše kronikou než románem, nabídnout by však mohla dostatek materiálu na další filmové série nebo třeba seriál.
zdroj:
tisková zpráva
Gandalfova poslední cesta na filmové plátno se blíží.
Problémem je, že Peter Jackson ani kdokoliv jiný nemůže Silmarillion zfilmovat i kdyby chtěl. Oproti právům na Pána prstenů a Hobita totiž drží vlastnictví na Silmarillion stále původní Tolkienova rodina. Oproti dvěma předešlým dílům je původní vlastníci nikdy nepustili z rukou a dnes mají stále menší chuť tak činit. Tolkienova rodina ústy Christophera Tolkiena už v době před deseti lety během premiéry původní LOTR trilogie dávala jasně najevo, že se jí nelíbí ani finanční vyrovnání, ani režijní a "konzumní" pojetí v rukou filmařů. "Komercionalizace zredukovala estetický a filozofický dopad díla v nic. Je jenom jedno řešení: pokusit se do ignorovat," shrnuje Christopher své přijetí filmové adaptace.
U Silmarillionu je navíc situace o to emotivnější, že Tolkien psal kroniku prakticky celý svůj život - s její tvorbou začínal před sto lety v roce 1914, dávno před vydáním Pána prstenů. Christopher Tolkien, který Silmarillion po osmnáctileté mravenčí práci složené z kompletování otcových spisů sám dokončil, knihu vnímá jako otcovo největší dílo. Nelze sice vyloučit, že po předání práv další generaci - Christopheru Tolkienovi je úctyhodných devadesát let - se situace může změnit. Na druhou stranu, ani Peter Jackson není takový mladík, jako když se v roce 1995 poprvé jal zfilmovat Pána prstenů. Letos je mu bratru 53 let. Jenom v morálce jedné zklamané generace Tolkienů navíc problém není.
zdroj:
tisková zpráva
Svět nedočkavě čeká, jaký bude třetí díl. Upřímně, ta nedočkavost tak velká jako u Pána prstenů není.
Podřezaná větev
Faktem totiž je, že účetní machinace filmových studií dávají nechuti Tolkienovy rodiny do značné míry za pravdu i po praktické stránce spolupráce s nadnárodními filmovými koncerny. Ačkoliv trilogie LOTR vydělala skoro tři miliardy dolarů (více než Avatar), studio za ní vykázalo takové výdaje, že se nakonec filmy papírově ukázaly jako prodělečné. Na vyplácení honorářů tak nemuselo dojít. Slovy právníka Tolkienů Cathleen Blackburnové rodina dostávala vyjádření, podle nichž "producenti Tolkienům na zisku nedlužili ani halíř."
Soudní spor rodiny s Warner Bros. sice v roce 2009 skončil mimosoudním vyrovnáním, další se rozhořel dva roky nazpět kvůli ziskům z prodeje merchandisingu (videoher, hraček, oblečení apod.) po začátku Hobita. Na nich studio rodině údajně dlužilo dalších 80 milionů. Warner Bros. následně sebevražedně loni v březnu opětovalo palbu tvrzením, že neochota Tolkienů naopak stála filmové studio ušlý zisk. S podobnou zkušeností není divu, že rodina nehodlá Silmarillion pustit z rukou. Warner Bros. tím však dost možná zhatil jakoukoliv šanci na pokračování výdělků Jacksonova díla.
zdroj:
tisková zpráva
Jestlipak uhodnete, s kým je režisér Jackson na obrázku? My si klademe spíš otázku, zda se starému pánovi líbí hobití trilogie.
Jakékoliv kreativní cesty kolem, například vytvoření televizního seriálu, který by se odehrával mimo Silmarillion, ale částečně využíval jeho příběhů, by krom další pozornosti právníků navíc dost možná vedly jenom k další kritice na Jacksonovu hlavu. Už teď, s prodloužení Hobita na tři epické filmy a snaze ho dokonale provázat s prvním dílem Pána prstenu, Jackson nápadně vyvolává srovnání s tvůrcem podobné ságy, která později nastoupila cestu prequelů - s Georgem Lucasem, tvůrcem Hvězdných válek.
Lucas však, mírně řečeno, za svou snahu dále zpětně upravovat Hvězdné války, není v komunitě zrovna nejpopulárnějších. Když značku Star Wars skoupilo studio Disney, značná část fanoušků na Lucasův odchod reagovala veskrze nadšeně. Možná by tak nakonec zdaleka nejlepším řešením pro všechny zúčastněné bylo nechat řešení budoucnosti Středozemě v rukou dalších, mladších autorů a režisérů.
