Mechanický pomeranč

11. 1. 2007 - 8:36 | Téma | red

Mechanický pomeranč Placeholder | zdroj: tisková zpráva

Film Stanleyho Kubricka podle stejnojmenné temné sociální sci-fi Anthonyho Burgesse působí dodnes jako kultovní snímek. O zfilmování knihy Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč, která vyšla v roce 1962, uvažovala již v polovině šedesátých let kapela Rolling Stones

Kubrick_Orange_Pomeranc

O zfilmování knihy Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč, která vyšla v roce 1962, uvažovala již v polovině šedesátých let kapela Rolling Stones. Bandu násilníků z Burgessova románu hodlali ztělesnit právě členové Rolling Stones - roli vůdce chuligánského gangu Alexe DeLarge si měl zahrát Mick Jagger. Rolling Stones tenkrát zamýšleli zfilmovat Mechanický pomeranč jako "černou odpověď" bezstarostným snímkům s Beatles. Z natáčení ale tehdy sešlo. Údajně proto, že Rolling Stones by se bývali musili spokojit jen s nízkorozpočtovým snímkem pro klubovou distribuci. Filmová práva vlastnila totiž původně jen malá produkční společnost, která je teprve později převedla na Warner Brothers.

A právě Warner Brothers umožnili Stanleymu Kubrickovi, aby v roce 1971 vytvořil v Anglii svou vlastní filmovou vizi Mechanického pomeranče. Anthony Burgess prodal filmová práva na Mechanický pomeranč již v polovině šedesátých let za 500 dolarů, poněvadž tehdy zrovna potřeboval peníze. Po úspěchu Kubrickovy filmové adaptace obdržel Burgess podle vlastních slov několik honorářů z dobré vůle, které mu celkovou sumu za filmová práva zvedly asi na tři tisíce dolarů, ale ve srovnání s tím, co tvůrci snímku Mechanický pomeranč celkově vydělali, to stále nebylo mnoho.

Kubrick_Orange_Pomeranc
Generace mladých lidí v sedmdesátých letech se masově ztotožňovaly s antihrdinským hrdinou Kubrickova filmu Alexem DeLarge. Vnímaly totiž tohoto vůdce chuligánské bandy hlavně jako oběť establishmentu a jako vitálně revoltérského, přitažlivého hrdinu. Byl to právě charismatický Alex ve vynalézavém podání Malcolma McDowella, kdo v Anglii tehdy inicioval módu černých buřinek, nalepených velkých očních řas i používání zavřených deštníků místo holí. Navzdory zjevné problematičnosti svého charakteru se stal Alex DeLarge Malcolma McDowella přímo kultovním hrdinou. Snímek, namířený proti sílícímu vlivu zbyrokratizovaného moderního establishmentu i proti společenskému sobectví a pokrytectví, vděčí za velký díl svého úspěchu elegantně sarkasticky humornému pojetí.

Malcolm McDowell o tomto pojetí říká: "Kubrickův humor je černý, až úplně do krajnosti černý. A tak postava Alexe DeLarge musela být v souladu s Kubrickovým smyslem pro humor. Ten jeho humor se ostatně dost shoduje s mým vlastním... Stanley poskytuje herci též naprosto jedinečný pocit svobody, takže jsem směl jakkoli experimentovat. Stanley je jako divák nedostižný. Při práci na Mechanickém pomeranči jsem ho mockrát viděl, jak stojí za kamerou a do úst si cpe kapesník, protože se začal chechtat na celé kolo. Byl na něj úžasný pohled, vyvolával ve mně pocit nesmírné důvěry."

Poznámka: Malcom McDowell o natáčení násilných scén

Kubrick_Orange_Pomeranc
Ještě dnes, více než třicet let po svém vzniku, zaujme Kubrickův Mechanický pomeranč nonšalantně půvabnou stylizací oprávněně varovné vize ultranásilí v moderní společnosti. Ale jakkoli je Kubrickova filmařská kultura hodna ocenění a obdivu, naskýtá se tak jako u každé filmové adaptace významného literárního díla otázka, nakolik filmový přepis není s to postihnout hlubší filosofickou dimenzi knihy. V poslední, jedenadvacáté kapitole britského vydání románu Mechanický pomeranč Alex dospívá a lituje svého násilí jako určité ztráty času. Jenomže Kubrick měl v době práce na scénáři filmu, který psal úplně sám, k dispozici jenom okleštěné americké vydání Burgessovy knihy, a v něm tato poslední kapitola chybí. Je ovšem pravděpodobné, že Kubrick by k tomuto pozitivnímu vyznění Burgessovy knížky nepřihlédl, ani kdyby se s ním býval včas seznámil. Celé Kubrickovo filmové dílo má totiž výrazně polemický charakter.

Téma vyrovnávání se s násilím a dehumanizací prostupuje většinou Kubrickovy tvorby: smíření v hlouběji náboženském smyslu je jeho naturelu spíš cizí. Naproti tomu katolík Burgess měl román Mechanický pomeranč ze všech svých knih rád nejméně a k tématice násilí a násilnicky zaměřeného léčení násilnického chování se už v žádné ze svých knih nevrátil.

Poznámka: Burgessova předloha vs. hotový film


Na SPECIÁL Filmy Stanleyho Kubricka na DVD

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Antonio Banderas se blýskne po boku Harrisona Forda v Indiana Jones 5

Antonio Banderas se blýskne po boku Harrisona Forda v Indiana Jones 5

30. 11. 2022 | Novinky | Adam Homola

Legendární španělský herec nepolevuje a objeví se i v nadcházejícím a netrpělivě očekávaném pátém Indiana Jonesovi. Nicméně on sám uvádí věci na pravou míru.
Nehorázná dekadence s Bradem Pittem v hlavní roli. Tak se rýsuje očekávaný Babylon

Nehorázná dekadence s Bradem Pittem v hlavní roli. Tak se rýsuje očekávaný Babylon

29. 11. 2022 | Trailery | Adam Homola

A zdárně mu sekunduje Margott Robbie coby jedna z největších hereckých hvězd minulosti. A vlastně i současnosti.
Fabelmanovi: Steven Spielberg vypráví o filmu, rodině a tajemství, které bolí

Fabelmanovi: Steven Spielberg vypráví o filmu, rodině a tajemství, které bolí

28. 11. 2022 | Recenze | Matěj Svoboda

Steven Spielberg bývá považovaný za jednoho z největších filmařů a filmových vypravěčů všech dob. Nejen proto, že jeho jméno se až na pár nešťastných výjimek stalo synonymem kvality, ale i kvůli tomu, že během své dlouhé kariéry dokázal s úspěchem přebíhat mezi žánry a téměř vždy slavil úspěch. 
Režisér Thora natočil komedii o fotbalovém antizázraku s Michaelem Fassbenderem

Režisér Thora natočil komedii o fotbalovém antizázraku s Michaelem Fassbenderem

25. 11. 2022 | Novinky | Adam Homola

Waititi natočil Next Goal Wins ještě předtím, než šel točit Thor: Láska jako hrom. Na rozdíl od něj bude ale Next Goal Wins pro změnu velice malý film, nízkorozpočtová komedie o zoufale špatném fotbalovém týmu.