|
O zfilmování knihy Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč, která vyšla v roce 1962, uvažovala již v polovině šedesátých let kapela Rolling Stones. Bandu násilníků z Burgessova románu hodlali ztělesnit právě členové Rolling Stones - roli vůdce chuligánského gangu Alexe DeLarge si měl zahrát Mick Jagger. Rolling Stones tenkrát zamýšleli zfilmovat Mechanický pomeranč jako "černou odpověď" bezstarostným snímkům s Beatles. Z natáčení ale tehdy sešlo. Údajně proto, že Rolling Stones by se bývali musili spokojit jen s nízkorozpočtovým snímkem pro klubovou distribuci. Filmová práva vlastnila totiž původně jen malá produkční společnost, která je teprve později převedla na Warner Brothers.
A právě Warner Brothers umožnili Stanleymu Kubrickovi, aby v roce 1971 vytvořil v Anglii svou vlastní filmovou vizi Mechanického pomeranče. Anthony Burgess prodal filmová práva na Mechanický pomeranč již v polovině šedesátých let za 500 dolarů, poněvadž tehdy zrovna potřeboval peníze. Po úspěchu Kubrickovy filmové adaptace obdržel Burgess podle vlastních slov několik honorářů z dobré vůle, které mu celkovou sumu za filmová práva zvedly asi na tři tisíce dolarů, ale ve srovnání s tím, co tvůrci snímku Mechanický pomeranč celkově vydělali, to stále nebylo mnoho.
|
Malcolm McDowell o tomto pojetí říká: "Kubrickův humor je černý, až úplně do krajnosti černý. A tak postava Alexe DeLarge musela být v souladu s Kubrickovým smyslem pro humor. Ten jeho humor se ostatně dost shoduje s mým vlastním... Stanley poskytuje herci též naprosto jedinečný pocit svobody, takže jsem směl jakkoli experimentovat. Stanley je jako divák nedostižný. Při práci na Mechanickém pomeranči jsem ho mockrát viděl, jak stojí za kamerou a do úst si cpe kapesník, protože se začal chechtat na celé kolo. Byl na něj úžasný pohled, vyvolával ve mně pocit nesmírné důvěry."
|
Téma vyrovnávání se s násilím a dehumanizací prostupuje většinou Kubrickovy tvorby: smíření v hlouběji náboženském smyslu je jeho naturelu spíš cizí. Naproti tomu katolík Burgess měl román Mechanický pomeranč ze všech svých knih rád nejméně a k tématice násilí a násilnicky zaměřeného léčení násilnického chování se už v žádné ze svých knih nevrátil.
