Nová verze filmu Johna Carpetenra z roku 1978.
Jsme představeni podivně androgennímu desetiletému Michaelu Myersovi (Daeg Faerch), když mučí k smrti svoji ochočenou krysu. Zatím dole v kuchyni jeho násilnický otec a matka (Sheri Moon Zombie), která se živí tanečním striptýzem, na sebe ječí a házejí po sobě různé předměty. Michaelova starší sestra má místo pusy kanál a ječí na něj, aby přišel dolů. Když konečně sejde, má už nasazenou masku. Je přece Halloween.
Michael je napadán i ve škole, spolužáky , kvůli tomu, že se liší, i kvůli tomu, že matka je striptérka. Když je prozrazeno, že rád mučí zvířata, Michael se vydá zabíjet. Je odsouzen na doživotí a poslán do maximálně hlídaného vězení pro mentálně choré. Tam na něho dohlíží a pokouší se mu pomoci lékař dr. Sam Loomis (Malcolm McDowell). Po patnácti letech to Loomis vzdá. Michael (nyní jej hraje Tyler Mane) zůstal sám se svými maskami, které „ukrývají jeho ošklivost“. Večer po tom, co Loomis oděšel, dva strážní přivlečou do Michaelovi cely novou vezeňkyni, aby ji mohli brutálně zbít a znásilnit. Michael je oba zabije a uteče. Chce najít svoji sestru. Následná scéna vraždy na zastávce náklaďáků je celkem zbytečná, a potom už se mrtvoly hromadí v ohromném tempu.
Tohle je žánr, který vždy trpí nějakým stupněm misogynnosti; žánr horroru nic tak nemiluje jako potoky krve zalévající ženská těla. ale tato verze Roba Zombieho se v tom přímo koupe. V první třetině filmu je prostřihová scéna, kdy malý Michael sedí zcela sám vedle svého dýňového košíku, zatímco jeho matka leze po sloupu během svého čísla v klubu. Ženské postavy filmu se oddávají lhostejně sexu a jsou zabíjeny v dlouhých scénách, nahé od pasu nahoru, kdy křičí o pomoc, zatímco Michael nad nimi máchá sečnými zbraněmi a anihiluje hříšná těla svůdných krasavic. Křik zahlušuje všechny ostatní zvuky. Dívky se od sebe liší minimálně. Jednu věc sdílejí: silné plíce. Ostatní oběti vražd nemají co říci.
Na rozdíl od Carpenterova originálu schází napětí, očekávání možného zla, hrůza vyčkávání, to všechno, co udělalo z Carpeterova filmu klasiku. Tady nejsou charaktery rozvinuty, akce probíhá bez ustání ale postrádá smysl. Z Michaela se ve vypoštářované cele stal dvoumetrový kus skvěle vytrénované neprůstřelné vesty. Je znát snaha napojit se na originál zvukem i scénou, ale protože vše se odehráv v rychlém střihu a pohybu kamery, nepovedlo se. Pochybuji, že je to naposled, co vidíme Michaela, ale doufám, že pokud ho znovu potkáme, bude to na zajímavější pouti.
