Turing je považován za prvního a nejvýznamnějšího počítačového vědce, jehož práce vydláždila cestu dnešní informační době. Pomohl ustanovit základní pojmy rodícího se oboru, ve svém teoretickém "Turingově stroji" definoval první moderní počítač a dodnes zůstává při vývoji umělé inteligence platný jeho "Turingův test" schopný odlišit od sebe člověka a pouhou emulaci inteligence. Jako takový je Turing obecně považován za zakladatele moderních počítačů.

zdroj: tisková zpráva

Nejde však pouze o jeho přispějí technologickému pokroku. Turing má na triku i nesčetnou řadu vojenských vítězství druhé světové války. Byl jeden z nejvýznamnějších šifrovacích odborníků pracujících v anglickém Bletchley Park, kde pomohl vymyslet matematické postupy nezbytné k prolomení nacistických šifer. Nemusíte ale věřit nám - sám Winston Churchill označil Turinga za jednu konkrétní osobu, která ze všech dalších lidí nejvýznamněji přispěla k vítězství spojenců ve válce. Odhaduje se, že bez Turinga a jeho kolegů by se válka mohla protáhnout o několik dalších let, pokud by neskončila smírem či atomovou dohrou. Geniální matematik tak v historickém významu na hlavu poráží politiky i generály, konkurovat mu mohou snad jenom fyzici z projektu atomové bomby.

zdroj: tisková zpráva

Turing sám se však aplikací počítačového věku už nedočkal - zemřel 7. června 1954 po pozření kyanidu. Oficiálně vlastní rukou, už o dva roky dříve byl však Turing - gay - kvůli své orientaci vyloučen z vládních projektů a byla mu vnucena agresivní hormonální terapie. Ať už se zemřel vlivem depresí, chyby z nedbalé terapie či přímo vlivem spekulované politické vraždy, v závěru života se dočkal jenom nevděku a zapomenutí. Dlouho se jeho památce věnovala jenom hrstka historiků. Milost mu posmrtně byla udělena teprve v roce 2013. Kdo ví, kde by svět byl, kdyby se Turing nestal obětí žabomyších procesů.

Jeho životopis, v němž Turinga ztvárnil Benedict Cumberbatch, se přitom věnuje všem významným aspektům života včetně válečných a poválečných let. Spíše než český název Kód Enigmy je pro něj příhodný původní název The Immitation Game - "Hra na nápodobu". Nejen z hlediska jeho zájmu o matematické vyjádření šifer a jiných aspektů reality, ale i z hlediska jeho života v době represe.

Informatici v kurzu

Bez valné nadsázky lze přitom posledních několik let pozorovat trend tvorby častější tvorby životopisných snímků slavných osobností věky informatiky. Ponejvíce je známá dramatizace vzniku Facebooku ve filmu Social Network, v těsném závěsu je však i předloňský životopis zakladatele společenosti Apple Steva Jobse jOBS a nyní i Kód Enigma. Z roku 1999 lze ještě zmínit flm Piráti ze Silicon Valley o úvodu Steva Jobse a Billa Gatese.
Že však můžeme díla popisující klíčové osobnosti informační doby považovat za trend, dále potvrzují díla nová televizního charakteru - z produkce kanálu HBO seriál nazvaný Silicon Valley (2014), z produkce kanálu AMS pak PC Rebelové (2014, v originále Halt and Catch Fire). Poptávka je dokonce tak velká, že to v minulých měsících vypadalo, že vznikne třetí životopisný snímek o dráze Steva Jobse, tentokrát by se v hlavní roli objevil Christian Bale.

zdroj: Archiv

Nad důvody podobného hladu se lze dlouze dohadovat, rozmach internetu a počítačů do každodenního života však bude nejpravděpodobnějším důvodem hledání nového typu hrdiny -vynálezce programátora, tak inteligentního, jak i sociálně vyloučeného. Už více než dekádu se v popkultuře prominentně a zároveň kladně objevuje postava geeka či nerda. Ponejvíce je to znát na sitcomu Teorie velkého třesku, nerdi v roli hackerů však infiltrovali i další, dříve drsnější aspekty fikce.

Bez svého pomocníků s počítačem se dnes neobejdou detektivové kriminálek (trend forenzních detektivů) ani akční hrdinové (čtvrtá Smrtonosná past budiž příkladem za všechny).
Uvidíme proto, na koho si po Turingovi popkultura posvítí přístě. Snad se v hledáčku objeví i Ada Lovelace, o století starší zakladatelka programování, které je podobně vlastně románový život i tragický osud.