John Wick 3 právě vstupuje do českých kin. I když nepřekoná tržební rekordy ve stejném stylu jako poslední Avengers, není sporu o tom, kdo je králem dnes poněkud okrajového čistokrevného akčního žánru. Keanu Reeves k filmové akci přičichnul mnohokrát, ale až u Matrixu v roce 1999 bylo jasné, že z toho bude láska na celý život.

Hollywood dostal velkou lekci už v průběhu devadesátých let, kdy v USA natočil svoje první filmy Jackie Chan. Ten ukázal místním štábům, jak se točí hongkongská akce, kterou tehdy všichni obdivovali. Hmaty, chvaty, kopy, otočky a velkolepé kaskadérské kousky. Za vším stála především pečlivá příprava a dlouhé natáčení plné opakovaných záběrů, dokud nebylo všechno ťip ťop.

zdroj: tisková zpráva

Což bylo v přímém rozporu s hollywoodským přístupem k bojovým scénám, kdy se na pohled „nudným“ rvačkám věnovalo jen nezbytné množství času a chybějící dynamika nebo schopnosti se kašírovaly ve střižně. Jackieho filmy ale v Hollywoodu revoluci nezpůsobily – už proto že Jackie Chan je jen jeden. Ledy se hnuly až s komerčně veleúspěšným Matrixem. Na ten si sourozenci Wachowští povolali velmistra hongkongské akce, choreografa Yuen Woo-Pinga. Ten pocházel z početné rodiny, doslova Yuenovic klanu, který už od sedmdesátých let v Hongkongu produkoval skvělé akční scény. Rodinná firma se specializovala na bojovou choreografii a měla velmi, velmi promyšlený systém. Do Austrálie, kde se Matrix natáčel, si nastěhovala pojízdnou tělocvičnu, spoustu kaskadérů a podrobila herce několikaměsíčnímu výcviku.

Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Keanu Reeves, Carrie-Anne Moss nebo Laurence Fishburne, herci předtím bojovými uměními nepolíbení, předváděli na stříbrném plátně neuvěřitelné věci. A v sequelech pak Yuenův tým na jejich schopnostech dál stavěl a bylo vidět, že je kam stoupat.

Součástí týmu pro Matrix Reloaded a Revolutions bylo také mnoho amerických kaskadérů, jak to ostatně obrovská produkce vyžadovala. Keanu Reeves byl tenkrát ve svém živlu, a hlavně měl z pokračování Matrixů tučné honoráře díky podílu na tržbách. Všem kaskadérům tenkrát koupil harlejky (jestli jste to nevěděli, Keanu je blázen do motorek) a hlavně s mnoha z nich spolupracoval na dalších projektech. Jedním z hlavních kaskadérů byl i Chad Stahelski, který Reevese v mnoha scénách doubloval a hlavně pečlivě odkoukával hongkongské know-how.

Stahelski je ročník 1968 a na osmdesátkových hongkongských akčňárnách vyrůstal. V USA je početná skupina asijských přistěhovalců, takže nebylo těžké se dostat k VHSkám nebo dokonce do kin v čínských čtvrtích, kde všechny tyhle pecky běžely. I bez znalosti jazyka teenager rychle poznal, že se tahle akční estetika na míle liší od té západní. S hltáním filmů přišlo i hltání bojových umění. Chad zkusil kickbox, kung-fu, ale nakonec zakotvil u mixed martial arts a dokonce měl i úspěšnou kariéru, než to zkusil u filmu. Touha dělat na stejných filmech, které miloval jako kluk, byla prostě silnější. A poštěstilo se mu… hned po příjezdu do Hollywoodu potkal Brandona Lee a skamarádil se s ním. Tohle přátelství bohužel netrvalo dlouho, protože na place Vrány Brandon Lee vinou ostrého náboje v komoře filmového revolveru skonal a Chad byl vybrán jako jeho blízký přítel k tomu, aby za něj na place zaskočil při dotáčení chybějících scén.

O pár filmů a akčních béček dál a už jsme na povědomé půdě – Chad vyhrává konkurz na doublování Keanu Reevese v Matrixu, když udělá dojem na samotného Yuen Woo-Pinga. Sen se stává skutečností – Chad může pracovat pro idola svého dětství a naučit se od něj všechno potřebné.

zdroj: tisková zpráva

David Leitch se s Chadem potkal ještě před natáčením Matrixů. Míjeli se v akademii bojových sportů Dana Inosanta, občas se potkali na závodech, takže se znali od vidění a věděli o sobě i v branži, protože David zaskakoval za známé herce v hollywoodských filmech, kdykoliv se schylovalo k nějaké rvačce. Chad měl na place Matrix Reloaded větší slovo, a tak Leitchovi nabídnul, jestli by s ním nechtěl “jít dělat revoluci”.

Zbytek je ještě pořádně dlouhá historie, jak se říká. Stahelski a Leitch zaujali nejen Yuenův tým, který se nestačil divit, jak jsou učenliví, ale hlavně samotného Reevese. Ten s nimi pak spolupracoval i na dalších projektech, např. na Constantineovi. Tudy ale zkratka k Wickovi zatím nevede. Stahelski a Leitch si poctivě vydělávali na dalších projektech, ale už měli v hlavě plán. Když to tomu Yuenovi v Hongkongu tak dobře funguje, a dokonce i Hollywood je ochoten čas od času u velkých projektů přistoupit na jeho drakonické podmínky, proč si něco podobného nepostavit přímo za humny v Los Angeles.

Chad a David přitom nebyli obyčejní kopíráci. Měli v plánu do značné míry inovovat systém tažných lan a drátů, využít moderní odpružené podlahy, ale také integrovat do svého systému moderní hollywoodské zázemí, které kaskadérská branže nabízela. Jenže museli čekat, protože na obzoru nebyl žádný projekt, jenž by podobně velkorysou myšlenku vyžadoval. Naštěstí… naštěstí se objevil Zack Snyder a jeho myšlenka adaptovat komiks 300: Bitva u Thermopyl. Najednou byla poptávka po někom, kdo dokáže za pár měsíců vytrénovat elitní jednotku Sparťanských bojovníků a Leitch se toho chopil.

zdroj: tisková zpráva

Spolu se Stahelskim do toho pak skočili po hlavě a na adrese 8711 Aviation Boulevard koupili budovu, kterou předělali na obrovskou tělocvičnu z říše snů. Z čísla popisného se pak zrodil i název jejich nové firmy 87Eleven Action Design. Třístovka ještě do jejich portfolia úplně nepatřila, ale tam-tamy po Hollywoodu rychle roznesli, že tihle dva umí připravit špičkovou akci na klíč a mají dostatek šikovných kaskadérů, aby poskládali libovolnou akční scénu. A tak jim brzy na zvonek začali zvonit producenti.

Projekt za projektem jejich portfolio bobtnalo, na dveře jim klepali i čím dál tím šikovnější kaskadéři, a nakonec se ukázalo, že jejich rozhodnutí bylo správné. Svěřenec Yuen Woo-Pinga u nich trénoval na svůj hollywoodský debut Ninja Assassin, vznikaly u nich bitky do Wolverinea, X-Menů, Hunger Games, ale i do Tron: Legacy, Bourneova odkazu, většiny stathamovek nebo nověji do druhých a třetích Expendables nebo prvního Deadpoola.

zdroj: tisková zpráva

Jak to vlastně celé funguje? V Hollywoodu pořád platí, že čas jsou peníze, a proto se akční a bojové scény musí natáčet rychle. Herci se pošlou do posilovny a do tělocvičny, kde všechno natrénují předem a na place se to pak co nejefektivněji natočí. Jak toho docílit? Potřebujete tým, který zvládne nejen výcvik herců a jejich souhru s kaskadéry, ale poradí si i s náročnou choreografií a ve spolupráci se zbytkem štábu (režisérem, kameramanem) zvolí to správné záběrování, aby byly bitky přehledné a zároveň dynamické.

Přímo v tělocvičně tak vznikne celá scéna, která se natočí a poslouží jako hrubá verze. Ve filmařské hantýrce se tomu často říká previzualizace nebo animatika – animovaný storyboard. Dnes se často používá v CGI podobě, kdy nahrubo renderovaná monstra nebo i postavy z masa a kostí pochodují po scéně dlouhé měsíce před první klapkou, aby si režisér, ale i producenti dokázali představit měřítko scény nebo její vyznění.

Herci to tedy s kaskadéry nadřou ve speciálně vybavené tělocvičně, jejímž zázemím je i posilovna, školení kaskadéři a učitelé bojových umění. A pak se to v duchu hesla těžko na cvičišti, lehko na bojišti, natočí podle předem naučených pohybů a vymyšlených záběrů. V podstatě je to ona hongkongská filozofie dotažená k dokonalosti díky vyšším rozpočtům a lepšímu zázemí. Není divu, že produkce, na kterých 87eleven spolupracuje často na asijskou akci odkazují a jsou velebené za přehledné a kreativní bitky. Proto si ostatně služby Stahelskiho a Leitche hollywoodské štáby objednávají.

Výsledkem je ale skoro vždycky kompromis, protože času nikdy není dost, peněz je vždycky málo a ve střižně nebo přímo na place se musí obojím šetřit. A protože s jídlem roste chuť, přišel Stahelskimu a Leitchovi do rány starý známý Keanu Reeves, když je oslovil s projektem Dereka Kolstada. Ten se tehdy ještě jmenoval Scorn. Reeves měl o něj zájem a věřil, že půjde natočit za pár milionů. Navrhnul ho přejmenovat podle jména hlavního hrdiny a nechat ty dva blázny z tělocvičny, ať si trochu zabrainstormují.

Výsledkem byl John Wick. Když Reeves viděl, kolik nápadů Stahelski s Leitchem mají, donutil producenty, aby je to nechali celé natočit. A podle jejich pravidel a rozvrhů. Udělá se z toho nostalgická výkladní skříň toho pravého akčního filmu. Návrat k jednoduché klasice – poctivá honba za pomstou s využitím moderních technologií a neokoukaného know-how. Jak řekli, tak udělali.

zdroj: tisková zpráva

Stahelski je uveden jako režisér, ale to jenom proto, že hollywoodská režisérská asociace uvedení dvou režisérů běžně nepovoluje (co kdyby se pak začali přetahovat o Oscara, že?). Leitch ale o svůj kredit nepřišel – po úspěchu Johna Wicka v kinech se na oba tvůrce sesypala hromada dalších projektů. Stahelski zůstal věrný Johnovi, ale Leitch stihnul natočit Atomic Blonde, druhého Deadpoola a za pár měsíců do kin přispěchá s Hobbsem a Shawem.

Diváci nestačí tuhle nekompromisní erkovou akci plnou nápadů a fatalit hltat, tak jako Leitch a Stahelski zamlada hltali hongkongské pecky. A Hollywood tak ve jménu poptávky pomalu zaplavuje renesance akčního žánru, která nese podpis obou géniů, co vyšplhali k novým žánrovým formulkám po ramenou gigantů jako byl Bruce Lee, Jackie Chan nebo Yuen Woo-Ping.

Je třeba zmínit, že Chad a David nejsou jediní. Pohrobci Jackieho vlastního kaskadérského týmu v čele s Bradem Allanem, mají svou vlastní partu, která je zodpovědná třeba za Kingsmany, Kick-Ass, Scott Pilgrim proti zbytku světa nebo roborvačky v Pacific Rim. Podobné know-how, podobné výsledky, a hlavně taky skvělá třeskutá akce. Stahelski s Leitchem mají ale v rukávu trumfové eso. Právě Johna Wicka, ve kterém redefinovali spojení přestřelek a bitek, jemuž dneska už nikdo neřekne jinak než gun-fu.

zdroj: tisková zpráva

V jejich slavné tělocvičně vzniklo po mnoha úvahách se zpoceným Reevesem, který chtěl jednou provždy trumfnout Nea z Matrixu, specifické bojové umění, které bude kombinovat střelbu obouruč, lámačky z jiujitsu a přehozy z juda. Jednoduše nejuniverzálnější možnou bojovou výbavu pro boha mezi zabijáky. Na dálku vás zastřelí sniperkou, na střední vzdálenost do vás nasype dva zásobníky z věrných pistolí, ale jakmile jste tváří v tvář, pustí se do vás holýma rukama, knížkou, co sebral ze stolu, nebo vám vrazí do ucha tužku, která se válela na recepci.

John Wick je symbolem všeuměla, který se v každém střetu macgyverovsky přizpůsobuje aktuální situaci. Tak trochu jako Jackie Chan, ve svých nejlepších filmech, ale tady komedii a odlehčený styl boje střídá důraz na maximální smrtonosnost, jak si ji mohou tvůrci v eRkovém ratingu dovolit. Ve třetím Johnu Wickovi tohle pokusničení graduje do věrné a téměř stoprocentní nápodoby hongkongské akce v jejím zlatém věku. Jakmile se to zdá v hollywoodských podmínkách nemožné, Stahelski disponoval nemalým rozpočtem a vyhradil si na akční scény dostatek času. Navíc povolal nejzkušenější kaskadéry a mistry bojových umění. Když už John Wick bojuje proti celému světu, měl by opravdu bojovat proti těm nejlepším.

Víc už nemá smysl prozrazovat, protože si určitě Johnovo další dobrodružství budete chtít užít v kinech. A až se budete ptát, jak je všechno tohle možné, připomeňte si, že to celé začíná v jedné zaprášené tělocvičně. A že za tím stojí dlouhé měsíce práce několika desítek lidí. A že nejde jen o bojová umění, ale také o úmornou práci na střelnici, kde Keanu Reeves vystřílel desítky tisíc nábojů a nechal tam dvoje ušní bubínky. A letos ho následovala Halle Berry, která si to ve třetím Wickovi chtěla taky vyzkoušet (zvlášť když to zvládla Charlize v Atomic Blonde). Stahelski s Leitchem ani nehnuli brvou, protože výrobu akčních superhrdinů mají v popisu práce. Jde jen o to, jestli ty herci a herečky mají pevné nervy a odhodlání.

Keanu Reeves je v tomhle ohledu jedním z mála. I proto nečekejte, že se obratem vynoří mnoho klonů wickovské akce. Know-how ani dřina nejsou zadarmo, obojí si musíte zasloužit. Stahelski s Leitchem naštěstí momentálně chystají tolik zajímavých projektů, že nabídka snad vyrovná poptávku. A kdo ví, třeba u jejich filmů v kinech otevírají pusy do kořán další a další teenageři, co se o generaci později vrhnou do nových akčňáků s velkým srdíčkem a pořádnou porcí poctivé nostalgie, ať už před kamerou nebo za ní. Akční film není mrtvý, po vzoru svých hrdinů jen občas dostane nakládačku, aby mohl znovu a znovu vstávat silnější. John Wick je toho jasným důkazem.

zdroj: Vertical Entertainment