Mladá oscarová herečka se na filmovém plátně objevuje již více než dvě desítky let. Pracovními závazky po celou svou kariéru šetřila jako šafránem, o to zajímavější a pozoruhodnější výkony však podává. Podmanivá kráska Jennifer Connellyové nás tak okouzlila nejen v comicsové adaptaci Hulk či v hororu Temné vody, ale také v životopisu Čistá duše či v drogovém dramatu Rekviem za sen.
Jennifer Lynn Connellyová se narodila 12. prosince 1970 v městečku Catskills Mountains (stát New York), vyrůstala však ve velkoměstském prostředí newyorského Brooklynu. Již od svých deseti let nakukovala do světa showbyznysu, když si začala přivydělávat modelingem, popřípadě sbírala první herecké zkušenosti v reklamách či na televizní obrazovce (epizoda hororové antologie Neuvěřitelné příběhy z roku 1982). Na stříbrném plátně se Jennifer pravidelně objevuje již od roku 1983; a že se nestane tuctovou dětskou hvězdičkou, naznačila už její první filmová role v gangsterském eposu Sergia Leoneho Tenkrát v Americe s Robertem De Nirem a Jamesem Woodsem. Po dvojici dávno zapomenutých snímků, hororu Phenomena (1984), který Connellyové nabídl první hlavní úlohu dívky schopné komunikovat s hmyzem, a melodramatu Seven Minutes in Heaven (1985), získala Jennifer ústřední part ve fantasy Jima Hensona Labyrint (1986). Pohádkový příběh o dívce zachraňující svého malého brášku ze spárů krále skřetů (David Bowie) si vysloužil značnou pozornost publika i kritiky, na nejvýraznější úspěch z dětských let však již nedokázala Connellyová navázat ani v černé komedii Some Girls (1988), ani v krimithrilleru Žhavé místo (1990). A přestože i na přelomu osmdesátých a devadesátých let pokračovala v nasazeném pracovním tempu jeden snímek ročně, nastoupila tehdy také na studia anglické literatury, herectví a improvizace na prestižních univerzitách Yale a Stanford.
Již na prahu dospělosti se Jennifer Connellyová stihla představit v několika dalších snímcích, snad nejznámějším z nich však je podprůměrné dobrodužné drama Rocketeer (1991), které proslulo coby kolosální kasovní propadák. Ani následující filmy, ať už to byla romantická komedie Divoká noc (1991) anebo drama z vojenskou juntou ovládané Chile Of Love and Shadows (1994), v němž se Connellyová objevila po boku Antonia Banderase, nenabídly výraznější herecké uplatnění. Ještě ve druhé polovině let devadesátých Connellyová zůstává uvězněna ve vedlejších úlohách, přesto se již začíná objevovat v pozoruhodných filmových projektech, jako bylo sociální drama z vysokoškolského prostředí Holé lebky (1995), kde se představila coby životem otrkaná lesbička Taryn, či úloha femme fatale v noirové detektivce Boss (1996). Nastoupenou cestu k pozoruhodným dramatickým partům potvrdila i úlohou zhýčkané zbohatlické dcerky v melodramatu s Joaquinem Phoenixem a Liv Tylerovou Rande (1997). Hlavní ženskou roli pak Connellyové svěřil specialista na temné snímky Alex Proyas v kafkovské sci-fi Smrtihlav (1998).
Skutečný průlom však nastává až v roce 2000, kdy se Jennifer Connellyová představuje v drogovém opusu Darrena Aronofskyho Requiem za sen v úloze narkomanky Marion. Syrové drama také díky výkonům všech protagonistů (vedle Connellyové jimi byli Ellen Burstynová a Jared Leto) ukázalo s nebývalou přesvědčivostí morální úpadek i tělesné vyhasínání spojené s drogami. Connellyové pak snímek přinesl nejen nominaci na Independent Spirit Award, ale také zahájil sérii jejích úspěchů. Patřila k nim výrazná úloha nesmlouvavé makléřsky Catherine v televizní sérii The $treet (2000) z prostředí burziánů z Wall Streetu, ale také v režijním debutu herce Eda Harrise Pollock (2000), věnovanému malíři Jacksonu Pollockovi. S následujícím rokem pak přišel další životopis Čistá duše, tentokrát o geniálním, avšak schizofrenním matematikovi Johnu F. Nashovi (Russell Crowe). Snímek Rona Howarda nabídl Connellyové úlohu oddané manželky ústředního hrdiny, za níž si herečka odnesla Oscara a Zlatý glóbus. Z poněkud jiného soudku pak byla role doktorky Betty Rossové, životní lásky ústředního hrdiny v očekávané, avšak nepříliš vydařené comicsové adaptaci Hulk (2003).
Další období své kariéry zahájila Connellyová posílena životním zklidněním, které přinesl partnerský vztah se spoluaktérem ze snímku Čistá duše, hercem Paulem Bettanym a narození druhého potomka Stellana (otcem jejího prvního syna Kaie je fotograf David Dugan). Zatím v něm dominují úlohy žen bojujících za udržení svého rodinného štěstí. Právě v takové roli se totiž Connellyová představila nejen v psychodramatu Dům z písku a mlhy (2003), které se soustředí na vyhraněný střet o dům svých snů mezi ranami osudu stíhanou Kathy (Conellyová) a párem postarších íránských emigrantů (Ben Kingsley a Shohreh Aghdashloová), ale také v hororu Temné vody (2005). V něm se coby čerstvě rozvedená Dahlia utkává s tajemným přízrakem. Jennifer Connellyová v obou rolích potvrzuje, že jí přechod od mladých rozevlátých krásek k silným ženským charakterům velmi prospívá. Zajímavou ůlohu slibuje i psychologické drama Jako malé děti (2006). Nepříliš výraznou příležitostí pro Connellyovou naopak byly novinářka Maddy v dobrodružném Krvavém diamantu (2006) či vědkyně Helen ve sci-fi Den, kdy se zastavila Země (2008). Objevujeme ji i v tragikomické romanci Až tak moc tě nežere (2009) jako podváděnou Beth. Přesto o jejím hereckém vyzrávání nemůže být sporu...
